V Evropě se poprvé tento druh komára objevil v roce 2000. „V České republice byl výskyt poprvé zaznamenán v roce 2021 ve dvou lokalitách blízko státní hranice na jižní Moravě a v jižních Čechách,“ popsala mluvčí krajských hygieniků Markéta Koutná.
Larvy tohoto druhu komára se vyvíjejí v přirozeně i uměle zadržené vodě v nejrůznějších barelech, kontejnerech, pneumatikách, květináčích, sudech, okapech, dutinách stromů a ve skalních dutinách.
Ve své domovině ve východní Asii přezimuje ve stádiu vajíčka a v teplejších oblastech i ve stádiu larvy. Na Olomoucku byl zjištěn výskyt v kontejnerech se zadrženou dešťovou vodou.
„Doposud jsme komárům v úmyslně zadržené dešťové vodě na zahradách a u rodinných domů nevěnovali pozornost, protože se jednalo výhradně o druhy komárů sající krev na ptácích, nikoliv na člověku. Na rozdíl od těchto přirozeně se vyskytujících komárů samice druhu Aedes japonicus sají krev savců a aktivně napadají člověka, a to jak přes den, tak zejména v podvečer,“ upozornila mluvčí.
„V souvislosti s tímto zjištěním se jedná o zásadní změnu v přístupu k ošetřování vody v umělých nádržích proti komárům v našem kraji, protože tento komár dokáže pobyt na zahradě značně znepříjemnit,“ naznačila Koutná.
„Je rozumné takovou vodu nějakým způsobem ošetřit, například larvicidními přípravky či umístěním drobných rybek. Řešením je také nádoby překrýt, aby do nich hmyz nemohl naklást vajíčka,“ upozornila mluvčí.
Byť je výskyt tohoto komára ve světě spojován s přenosem vážných nemocí, v České republice zatím není případ přenosu nemoci z tohoto duhu komára na člověka evidován.
Mezi odborníky je tento východoasijský druh označovaný za komára z buše nebo skalních jezírek. „Aedes japonicus se stal třetím invazním druhem komára, který byl v Evropě hlášen. Jeho expanzi usnadnila aktivita jako je mezinárodní obchod s ojetými pneumatikami. V současné době je uveden jako jeden ze 100 nejinvaznějších druhů na světě. Rozšiřuje se také ve střední Evropě,“ poznamenali odborníci z Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC).
Putování v ojetých pneumatikách
Jeho rozšíření například ve Spojených státech bylo dáno zejména jeho schopnosti odolávat zimním teplotám v mírných oblastech a jeho odolnosti ke koncentracím organických látek v přírodních a umělých nádržích, zjistili vědci.
V Japonsku a v Koreji nepovažují tento komáří druh za významného přenašeče onemocnění „V poslední době prokázal schopnosti pro přenos horečky dengue a chikungunya, přičemž obě tyto nemoci byly nedávno hlášeny v Evropě,“ uvedli odborníci z ECDC.
Japonský komár se objevil například v Belgii, Číně, Francii, Kanadě, Koreji, Japonsku, Německu, Nizozemsku, Rusku, Švýcarsku, Slovinsku, na Tchaj-wanu a v USA. „Rozšiřuje se od 90. let 20. století a stejně jako ostatní invazivní druhy komárů se přemístil do nových zeměpisných oblastí. Poprvé byl zaznamenán mimo své původní teritorium na Novém Zélandu.“
Dospělí komáři jsou poměrně velcí a mají černobílou kresbu díky bílým skvrnám na černém pozadí na nohou a dalších částech těla.
Někteří původní komáři také vykazují více nahnědlé a nažloutlé znaky. „Larvy Aedes japonicus se zdají být hnědožluté nebo tmavší, se štíhlým vzhledem. Oči a ústní ústrojí nejsou zřetelně viditelné pouhým okem,“ popsali vědci.