„Když kamarád zavolá, tak musíme přijít na pomoc, jinak by to ani nešlo,“ vysvětlují. Kolegy o pomoc poprosil Radek Zlámal, který má v Šišmě dům.
Nejdřív jej voda vyplavila už minulý týden při noční bouři v noci na pátek a v neděli to přišlo znovu. Teď se s pomocí jedenácti párů rukou před domem hromadí promoklé sádrokartony a další materiál. Hromada je už vyšší než lidská postava.
Dům přitom dokončil teprve před třinácti lety. Jak moc je poškozený, si lze jen těžko představit. „Kluci trhají podlahy, to jsem moc rád, protože na to já vůbec nemám srdce,“ vypráví Zlámal.
Podle něj jsou všichni obyvatelé malé obce už vyčerpaní, mnohdy nevědí, jak budou s pracemi dál pokračovat. „Já už vůbec nevím, jestli se mám smát, nebo brečet, už na to jednoduše nemám,“ říká muž a smutně pohlédne na obrovskou hromadu mokrého materiálu.
„Naše počká, musíme pomoct sousedům“
O kus dál u plotu před velkým bagrem odpočívá také Zbyněk Krátký. Sleduje pohledem velkou hromadu navezeného bahna.
„Ještě nic odklízet nebudeme, mluvili jsme s likvidátorem z pojišťovny a chceme, aby viděl, jak to tu vypadá. Ve sklepě jsme měli nářadí a vybavení, tak aby viděl, v jakém je stavu. Přijít má snad zítra,“ zmiňuje muž.
Podle jeho slov se mu při včerejší bouři podařilo včas nahrnout pomocí bagru před domem povodňový val, přesto se voda dostala do sklepa a kompletně zničila zahradu.
Druhá povodeň za týden. Voda poničila mostky k domům, hasiči evakuovali tábor |
„Na zahradu nám voda přinesla od sousedů králíkárnu, přes pletivo bylo vidět, že jsou tam ušáci utopení. Sami máme slepice, měli jsme jich jedenáct, zbylo sedm,“ popisuje Krátký.
On i jeho blízcí neváhali krátce poté, co se déšť včera opět spustil, znovu vytáhnout stroje a okamžitě spěchali na pomoc sousedům.
„Na naše jsme nehleděli, byli tu sousedi na druhé straně, kde to bylo ještě horší. Ale nebyli jsme sami, dokonce i soused, který má tatru a sám musel odjet, říkal: ‚Hoši, já jedu pryč, ale klíčky jsou v zapalování, kdo potřebujete, jeďte‘,“ zmínil Krátký.
Muž, který v Šišmě žije s manželkou a dcerou, připomenul, že obec hráz, kvůli jejímuž poškození byli všichni obyvatelé připraveni k evakuaci, řeší už delší dobu. „Už je to sedm let, kdy se tato věc začala řešit, bylo několik schůzek a plánů, ale žádný nedopadl,“ podotkl.
Celá vesnice se semkla
Místní za dobré duše označili lidi, kteří provozují v Šišmě hospodu. Svůj dům nechali, jak byl, vystěhovávali ho dobrovolníci. Oni sami hned od počátku začali v hospodě chystat pro dobrovolníky teplé jídlo a zázemí.
Postarali se také o starší lidi, pro které byla povodeň a hrozba evakuace extrémně stresová.
Šišemka se zvedla o čtyři metry a pustošila. Jako konec světa, líčí místní |
„Hlavně mě nejmenujte, vždyť pomáhala celá vesnice. Každý něco přinesl, někdo koláče, jiný řízky, polévku. Nikdo nezůstal stranou,“ říká hospodská s úsměvem.
Dodává, že sama takovou spoušť po vodě nečekala, s rodinou prý ze dvora odklízeli kapry, kteří se tam dostali přes přeplněnou hráz místního rybníka.
„Jo a taky se hodně lidí usmířilo, hodili staré spory za sebe. Asi si uvědomili, že sousedy a další lidi okolo potřebují, tohle se nedá v jednom člověku zvládnout,“ dodala žena.
