Z rybníka u zámku pod Kosířem je mokřad, obnova za 75 milionů přidá i lodičky

  4:52
Trávu, rákosí a náletové dřeviny, které už dva roky namísto vodní hladiny pokrývají Velký rybník u zámku v Čechách pod Kosířem na Prostějovsku, brzy začnou odstraňovat bagry a další těžká technika. Na přelomu srpna a září totiž začne dlouho očekávaná rekonstrukce dvou vodních ploch v tamním parku. Ta navrátí procházky po březích, ale přinese i novinku.

Zámek je pod správou Olomouckého kraje a právě jeho zástupci před dvěma lety kvůli havarijnímu stavu rozhodli o vypuštění větší ze dvou vodních nádrží. Bez zásahu hrozilo, že se voda vylije do okolí a poničí nedaleký zámek nebo vzácné stromy, které jsou pro tamní park typické.

S častými problémy se navíc potýká také Malý rybník, jenž nemá přítok. Poslední roky proto v letních měsících vysychá, neboť hladinu vody není možné regulovat. Oprava obou vodních ploch je tudíž už několik let nevyhnutelná a vyžádá si zásah odborných firem.

„Stavební povolení počítá s odbahněním, zpevněním podemletých břehů, opravou hráze a vybudováním úvaziště loděk. Poblíž rybníků vznikne také podzemní retenční nádrž, kterou budou zahradníci využívat pro závlahu parku,“ informoval krajský radní pro kulturu a památkovou péči Jan Žůrek (Spojenci).

Hejtmanství se na rekonstrukci za 75 milionů korun podařilo získat dvanáctimilionovou dotaci z Národního plánu obnovy, zbytek poputuje z krajského rozpočtu.

„Byť je to jen malá část, je to i tak malý zázrak, neboť se roky nerýsoval vůbec žádný využitelný dotační titul. Kraj tedy většinu z investice pokryje ze svého. Přispějeme k atraktivitě zámeckého parku i bezpečnosti jeho okolí,“ dodal Žůrek.

Z rybníka se stal mokřad, který zaujal i vědce

Návštěvníci tak mají nyní poslední možnost prohlédnout si starou podobu hráze i zarostlou plochu vypuštěného Velkého rybníka. Vegetace, jež ji bez údržbových zásahů ovládla, totiž stojí za pozornost. V minulosti ji zkoumali například vědci z Univerzity Palackého.

„To, co se nelíbí běžnému návštěvníkovi, se líbí třeba zoologům, botanikům nebo entomologům, protože v parku vznikl svým způsobem unikátní mokřad. Projekt částečně počítá s jeho zachováním, na části plochy rostliny zůstanou,“ zmínil kastelán zámku Martin Váňa.

Na zámek pod Kosířem se vrátil Mánesův obraz, desítky let byl nezvěstný

Stávající cesty v okolí rybníků jsou navzdory špatnému technickému stavu vodních nádrží průchozí, turisté tak mohou například sami zhodnotit stav betonové hráze. Už na první pohled jsou ve stěnách vidět velké pukliny, ze stavby se navíc drolí a odpadává materiál.

Od září bude uzavřena zhruba polovina parku, zámecké prohlídky ale budou i během rekonstrukce pokračovat.

„Návštěvníky nebo ty, kteří plánují svatbu v zámecké oranžerii, oprava neomezí, neboť se bezprostřední blízkosti zámku nedotkne. I nákladní auta budou vyjíždět na druhém konci parku nově vytvořeným výjezdem v zámeckém plotě. Toto opatření pomůže ochránit zbytek parku,“ přiblížil Váňa.

Zámek s parkem patří k nejnavštěvovanějším

Odbahnění a oprava obou rybníků potrvá až do příštího léta. Po dokončení na Velkém rybníku vznikne i přístaviště a s ním nová atrakce parku – k zapůjčení zde budou lodičky pro projížďky. Správa zámku nepředpokládá, že by oprava významně narušila návštěvnickou sezonu.

„Většinu akcí jsme schopni přizpůsobit, proto zatím neočekáváme, že by příští rok park přišel o velké a oblíbené akce,“ předestřel kastelán.

Kastelán chová včely na zámku. Mazlit se s nimi nedá, ale je radost je sledovat, říká

Památka s parkem, jenž se rozkládá na rozloze 21,5 hektaru, patří k nejvyhledávanějším místům v regionu. Jen loni tam zavítalo téměř 190 tisíc lidí.

„Zámek Čechy pod Kosířem byl loni čtvrtým nejnavštěvovanějším turistickým cílem střední Moravy, v pořadí za Zoo Olomouc, sbírkovými skleníky a botanickou zahradou v Olomouci a tamním akvaparkem,“ sdělila ředitelka Sdružení cestovního ruchu Střední Morava Djamila Bekhedda.

Areál zámku prošel třemi velkými etapami přestaveb, o něž se zasloužil hraběcí rod Silva-Tarouca, původně totiž zahrada sloužila převážně užitkovým účelům. Až po roce 1809 se začala proměňovat na park v anglo-čínském stylu.

V druhé etapě mezi lety 1835 až 1872 byly založeny oba rybníky, vznikly také drobné stavby jako Červená věž či klasicistní Mánesův pavilon. Ve třetí etapě v letech 1872 až 1936 potom nechal tehdejší majitel zámku a milovník krajinářské tvorby a dendrologie František Josef II. Silva-Tarouca vysadit cizokrajné dřeviny. Vzácné jehličnaté stromy mohou v parku návštěvníci obdivovat dodnes.

27. června 2024