Omítky z lejna i zábava. Dny lidové architektury ukázaly, jak žili předci

  12:28
V sobotu dopoledne obvykle takhle živo před konzumem v Cholině na Olomoucku nebývá. K vidění jsou lidé v krojích, na staré usedlosti hned vedle pak kováři kují železná srdíčka, opodál zase další řemeslníci malují do omítek líbivé ornamenty. Obec s méně než osmi stovkami obyvatel totiž hostila 12. ročník Dnů lidové architektury.

„Akce by měla přispět k tomu, aby se nám dochovala lidová architektura, neboť je to neoddělitelná součást našeho kulturního dědictví vedle kostelů a dalších památek,“ vysvětluje zakladatel Dnů lidové architektury Pavel Bureš z Národního památkového ústavu.

„Jde o představení staveb a objektů typických pro konkrétní oblast, které mají lidovou a architektonickou hodnotu,“ přibližuje starostka Choliny Kamila Navrátilová (nestr.).

První ročník se konal v roce 2013 v jižních Čechách jako připomínka 200. výročí narození lidového umělce, zedníka a fasádníka Jakuba Bursy. Dny lidové architektury se posléze rozšířily do všech krajů, vyjma Jihomoravského a Zlínského. Pořadatelé tam plánují akci zavést v následujících letech.

V Cholině mohli lidé vidět stará řemesla a také, jak dříve vypadaly usedlosti, kde se žilo. Obec jednu takovou před dvěma lety koupila právě proto, aby zachovala její unikátní podobu a rozšířila zde expozici obecního muzea. Nástěnné malby či nepálené cihly byly dříve běžnou součástí domů na vsi, dnes už se ale postupně bourají a mizí.

„A právě tomu chceme zabránit,“ podotýká Bureš s tím, že vesnická autenticita je důležitou kulturní součástí.

Akce nabídla vystoupení v krojích i prohlídky

Na autenticitu kladla důraz i obec při přípravách na akci. „Máme tady ukázky tradičních stavebních řemesel, jedním z nich je také tvorba hliněných omítek, na které bylo potřeba padesát litrů kravského lejna,“ vykládá starostka.

„Kluci z údržby se toho zhostili odpovědně a dovezli, co bylo potřeba, takže to řemeslníci mohli přimíchat do stavebního materiálu přesně tak, jako se to kdysi dělávalo,“ dodává Navrátilová.

Návštěvníci pozorují i taneční vystoupení Národopisného souboru Cholinka. Mladší i starší se pohupují v hanáckých krojích do rytmu veselé melodie, muži zvedají ženy do vzduchu. Komentovanou prohlídku poté nabízí Hanácké muzeum Cholina, nedaleká fara a kostel Nanebevzetí Panny Marie, který byl renesančně zrekonstruován už v 17. století.

Kroj řekl vše, byl jako občanský průkaz, říká oceněná propagátorka folkloru

„V kraji máme spoustu vesnických památkových rezervací či zón, které jsou ‚profláklé‘, o dalších obcích a jejich zástavbě se příliš neví, a to je škoda. Mimo jiné i proto jsme vybrali Cholinu. Je zde mnoho krásných památek, které stojí za to,“ objasňuje za zvuku harmoniky Veronika Hrbáčková, ředitelka prostějovského muzea, které akci spolupořádalo, proč se Dny lidové architektury letos konaly právě v Cholině.

Hodinu po poledni je pak pro zájemce přistaven autobus, který jede po dalších lidových památkách v nedalekých obcích. Zastavuje například v Seničce či Ratajích, před návratem do Choliny pak lidé s průvodcem prochází také zrekonstruovanou sušárnu chmele v Odrlicích.

„Myslím si, že je důležité nezapomínat na odkazy našich předků. Viděla jsem, v čem lidé dříve žili, jak se bavili a zkrátka jaký vedli život. Bylo to hodně poučné,“ líčí návštěvnice Zuzana.

Podle Bureše z Národního památkového ústavu se některé kraje v republice zhostily Dnů lidové architektury s takovou vervou, že je už organizují každoročně na vlastní pěst. Sám by si přál, aby se podobná tradice založila i v Olomouckém kraji.