Olomoucký závod japonské společnosti JTEKT Bearings vyrábí špičková ložiska a dodává je podle ředitele Marka Janků do Spojených států. Ročně tam míří deset až patnáct procent produkce. Část přímo, část putuje do Mexika na výrobu převodovek pro vozy značky Audi a ty pak směřují do řady zemí včetně USA.
„Jde celkem o 400 tisíc převodovek ročně, takže dopad bude citelný. Pořád ale věřím, že se podaří celní válku mezi Evropou a Amerikou zažehnat,“ doufá ředitel.
„Trumpoty“ s byznysem. Náklad pro USA je na cestě a firma neví, co s ním bude |
Největším dodavatelem pro automobilový průmysl je v regionu mohelnický závod nadnárodní společnosti Forvia Hella, jenž vyrábí osvětlovací techniku pro řadu automobilek včetně značek Mercedes, Audi či BMW, které vyvážejí vozy i do USA.
„Přichází tak v úvahu větší tlak automobilek na dodavatele komponentů, aby své výrobky zlevnili, protože nebudou chtít výrazněji zvedat ceny. Vzhledem k nízké marži však nevidím k většímu zlevnění prostor, maximálně o jednotky procent,“ popisuje generální ředitel fabriky Petr Novotný.
Někdejší šéf továrny a bývalý viceprezident Sdružení automobilového průmyslu Oldřich Svoboda označil nové celní sazby za bezprecedentní.
„Velcí subdodavatelé si s tím poradí, ale dramaticky to dopadne na základní článek, což jsou často menší firmy bez kapitálu. Ty tlak na cenu subdodávek pro velké společnosti nemusí ustát,“ varuje Svoboda.
Podle Švamberka si budou muset firmy zřejmě pomoci samy. „Pokud se nepodaří celní válku odvrátit, tak to bude jen na nich. Při všech minusech to ale skrývá také plusy, jako je motivace jít technologicky nahoru a tím víc ušetřit či hledat nové trhy,“ míní šéf hospodářské komory.
Přežili jsme jiné krize, zvládneme i povodně, říká šéf hospodářské komory |
Z jiných průmyslových odvětví vyváží do Spojených států své výrobky například výrobce čerpadel Sigma Group sídlící v Lutíně na Olomoucku. Jde ovšem o malé objemy.
„Ročně je to několik zakázek za 5 až 10 milionů korun, což při tržbách 1,5 miliardy není nijak zásadní. Takže se nedá říct, že by nová cla ekonomiku naší firmy nějak zásadně negativně ovlivnila,“ říká generální ředitel společnosti Luboš Michlík.
Následky postihnou i podniky patřící americkým firmám
Část produkce vyváží do USA též výrobce sofistikovaných elektrických topných systémů Fenix Jeseník.
„Já bych byl zdrženlivý, určitě se cla budou rozepisovat na různé komodity, politici budou vyjednávat, takže uvidíme, jak to ve finále dopadne,“ sdělil majitel společnosti Cyril Svozil.
Pokud zůstane dvacetiprocentní sazba na vše, bude podle něj sice vysoká, ale firmě by přesto ohlášené nastavení poplatků přineslo určitou výhodu.
Mladé z generace Z láká při hledání práce smysl, pověst firmy i šéf jako rádce |
„Naším největším konkurentem na americkém trhu jsou totiž výrobky z Číny a na tu má být uvalena sazba 34 procent. Takže ceny našich produktů budou díky tomu konkurenceschopnější,“ vysvětlil Svozil s tím, že on sám vnímá americká cla jako reakci na kroky Evropské unie.
„Pro pohyb amerického zboží do Evropy vytváří takové bariéry a byrokratické překážky, že se nedivím takové reakci,“ upozornil uznávaný byznysmen.
Poplatky postihnou třeba také výrobce cukrovinek Zoru Olomouc patřící do nadnárodní společnosti Nestlé, za kterou komunikuje Potravinářská komora České republiky.
„Firmy jako Zora vyvážející do USA cukrovinky do budoucna budou muset přehodnotit obchodní strategie. Zejména pak ty, jež dodávají zboží pro americký řetězec Walmart nebo síť The Candy Store,“ sdělil mluvčí komory Marek Zemánek.
Paradoxně cla způsobí problémy i firmám, které mají centrály ve Spojených státech. S negativními dopady počítá mimo jiné prostějovský výrobce telekomunikačních systémů a rozvaděčů Micos Telcom, jenž je součástí americké společnosti PLP.
„Skutečnost, že máme americkou ‚matku‘, nás od negativ způsobených cly nezachrání,“ podotkl obchodní ředitel závodu Jiří Vysloužil.
