Na hřištích se ročně zraní tři tisíce dětí, riziková jsou hlavně ta stará

  15:58
Dětská hřiště jsou během prázdnin v obležení, což oživuje téma jejich bezpečnosti. Podle expertů jsou rizikové spíše starší areály, kritika rodičů se ale někdy snáší i na ty novější. Příkladem je třeba atraktivní kovová průlezka v podobě letadla, která vévodí novému dětskému hřišti ve Fibichově ulici v Šumperku.

Děti jsou z nové průlezky ve Fibichově ulici v Šumperku v podobě letadla nadšené, rodiče se však bojí o jejich bezpečnost. | foto: Rostislav Hányš, MF DNES

Zatímco děti jsou z ní nadšené, rodiče už takovou radost nemají. Podle nich není průlezka dostatečně bezpečná a hrozí, že se na ní někdo zraní. Radnice však ujišťuje, že je s herním prvkem všechno v pořádku a dětem žádné nebezpečí nehrozí.

„Jde o certifikovaný prvek, který instalovala firma s patřičným oprávněním. Z pohledu bezpečnosti splňuje vše, co má, včetně platného provozního řádu s informacemi a kontakty,“ ujistil místostarosta Šumperka Karel Hošek (Šumperáci). Pod letadlem je vrstva kačírku, která má tlumit případné pády.

Podle autorizovaných revizních techniků s novými dětskými hřišti problémy obvykle nebývají, riziková jsou spíše ta starší.

„Často je velmi náročné herní prvky opravit nebo rekonstruovat tak, aby z pohledu bezpečnosti splňovaly vše, co mají. Mnohdy je lepší prvky úplně vyměnit,“ uvedl revizní technik, který si přál zůstat v anonymitě.

Kompletní výměnu problematických prvků před opravami preferují i radnice velkých měst v regionu, které MF DNES oslovila. Například v Olomouci magistrát dohlíží na 75 takových sportovišť a do jejich obnovy jdou z městského rozpočtu každoročně více než dva miliony korun.

„Jde o úpravy, které jsou spojeny se zvýšením bezpečnosti dětských hřišť. Pravidelně také zajišťujeme jejich kontrolu,“ sdělila mluvčí magistrátu Radka Štědrá.

„Rada města také každý rok schvaluje dvě až čtyři hřiště, která čeká obnova, případně vytipujeme další lokality k vybudování nových hřišť,“ upřesnil náměstek primátora Otakar Štěpán Bačák (spOLečně).

Zábřeh se zaměřuje na větší hřiště

Jeden z nejpropracovanějších systému kontrol bezpečnosti dětských hřišť má Prostějov. „Spočívá v pravidelných týdenních kontrolách zaměřených na funkčnost a zejména bezpečnost herních prvků,“ sdělila mluvčí magistrátu Jana Gáborová.

Na kontrolách se podílejí i městští strážníci, kteří prověřují dětská hřiště během pochůzek po městě.

„Nejde jen o opotřebení prvků při hrách dětí, ale také vandalismus. Bohužel dětská hřiště využívají i nepřizpůsobiví lidé, kteří na nich rozhazují lahve nebo plechovky od alkoholu, nacházíme i injekční stříkačky po drogově závislých,“ upozornila Gáborová. Na úklidu se podílejí i pracovníci na obecně prospěšné práce.

Malá obecní koupaliště provází skromná nabídka atrakcí, lákadlem je nízká cena

Některá města, jako například Zábřeh, se snaží dětská hřiště centralizovat, to znamená vytvářet raději větší a atraktivnější areály koncentrované na jedno místo na úkor malých prvků rozesetých na řadě míst. Hlavním důvodem jsou vysoké nároky na bezpečnost hřišť a jejich lepší kontrolovatelnost.

„Zrušili jsme řadu prvků po sídlištích, mezi nimi kolotoče a další kovové prvky, které už nevyhovovaly požadavkům na bezpečnost a ani nebylo možné je opravit. Investujeme raději do velkých hřišť, která jsou vždy v dostupné vzdálenosti a děti se na nich opravdu vydovádějí,“ vysvětlil starosta František John.

„Je to pro město výhodnější, velký počet prvků rozmístěných po městě bylo obtížné pravidelně kontrolovat,“ vysvětlil. Hřiště podle něj pravidelně obchází jak městská policie, tak technické služby.

„Řadu podnětů dostáváme i od všímavých rodičů. Vše okamžitě prověřujeme a v případě potřeby zjednáváme nápravu,“ vysvětlil John. Každého čtvrt roku se pak provádějí provozní kontroly a jednou ročně přijede hřiště prověřit odborník.

Ročně se na hřištích zraní přes tři tisíce dětí

Podle Sdružení českých spotřebitelů se ročně na dětských hřištích v Česku zraní přes tři tisíce dětí. Kromě běžných pádů a oděrek na zanedbaném hřišti hrozí i vážné úrazy jako zlomeniny nebo otřes mozku.

Prezident Asociace výrobců hřišť a sportovišť Martin Suchánek nicméně upozorňuje, že hřiště, na nichž je stoprocentně zajištěna bezpečnost dětí, neexistují.

Přerované chtějí kuličky a kameny zmizelých, Havlova lavička propadla

„Cílem je najít rovnováhu mezi přijatelným rizikem a potřebou chránit děti před vážným zraněním, aniž by se snížila atraktivita hřišť a hrací hodnota. To vše za důsledného dodržování technických norem při jejich výrobě,“ shrnul.

Rezervy vidí zejména v údržbě ze strany provozovatelů, kteří mají odpovědnost za technický stav a bezpečnost. „Je třeba dodržovat normu, která definuje povinnosti pro provozovatele v oblasti provozní kontroly a údržby po celou dobu životnosti hřiště,“ upozornil Suchánek.

Důležitá je hlavně údržba dopadových ploch

Z aktuálních dat o úrazovosti, s nimiž asociace pracuje, plyne, že až 78 procent úrazů je způsobeno pádem. Nejčastějšími zraněními jsou úrazy hlavy a to ve 38 procentech případů.

„Proto je třeba zaměřit se hlavně na dopadové plochy, což také zdůrazňuje aktualizovaná verze normy,“ podotkl prezident Asociace výrobců hřišť.

Dopadové plochy jsou nejčastěji tvořeny vrstvou písku, kačírku, kůry nebo pryžovými čtverci.

Města budují odpočinkové zóny, na místě černé skládky vznikne skatepark

„Riziko představují například dodatečně a neodborně instalované obrubníky, dělicí palisády a lavičky v místech, kde by neměly být. Dále mohou být nebezpečné časem odkryté kameny a povrchové kořeny stromů nebo prachem a deštěm ztvrdlý kačírek či nedoplněný písek, který je na botách dětí roznášen po okolí,“ vyjmenoval Suchánek.

Kromě dopadových ploch jsou důležitými prvky bezpečného hřiště kvalitní kotvy a upevnění herních sestav k zemi. Samozřejmostí by měl být kvalitní materiál jako dřevo, kovové součásti či plasty a lana a spojovací materiál, od něhož nehrozí pořezání.

Dozor nad tím, zda jsou hrací prvky v souladu se zákonem a zda výrobci plní své povinnosti, provádí Česká obchodní inspekce. „Nekontroluje však už zhotovené dílo ani nedozoruje prvky, které jsou již v užívání,“ zdůraznil její mluvčí František Kotrba. Za provoz zařízení zodpovídá provozovatel.