„Na běžný život můžete zapomenout. Od čtvrtého porodu jsem začala trpět nesnesitelnými bolestmi, které vystřelovaly do zad, necítila jsem nohy, nemohla dělat vůbec nic, chodila jsem o holích a často končila v nemocnici. Jenže ani operace, ani běžná analgetická léčba mi nedokázaly pomoci a já takto řadu let doslova jen přežívala.“
Tak popisuje své utrpení Marie Jakubcová. Ta skončila v péči specialistů na Neurochirurgické klinice Fakultní nemocnice Olomouc (FNOL), kde jí byla v červnu nabídnuta neurostimulační léčba, která ji vrátila do života.
„Je to neskutečná úleva, zase mohu fungovat a dělat, co mě baví – chodit na túry do hor, sportovat, dokonce jsem začala tančit. Dá se říct, že až teď, ve svých jednapadesáti letech, jsem teprve začala normálně žít,“ pochvaluje si.
Na neurochirurgické klinice ve spolupráci s Centrem pro léčbu bolesti se na léčbu všech typů bolesti specializují od roku 1994 a ročně v ambulancích ošetří na čtyři tisíce pacientů. Dvě desítky jich pak stejně jako paní Marie Jakubcová dosáhnou na neurostimulační léčbu, což je poslední možnost poté, co všechny ostatní osvědčené postupy selžou.
Dnes na operačním sále lékaři představili unikátní metodu, jež využívá nejmodernějších postupů a v chirurgické neuromodulační léčbě znamená doslova revoluci. Stojí za ní nový typ neurostimulátoru, který pacientovi takzvaně naslouchá a umí vypnout bolest v jeho mozku efektivněji. Navíc pracuje zcela autonomně, což dosud nebylo možné.
Revoluční metoda slibuje řadu benefitů
„Metoda se už tři čtyři měsíce používá v zahraničí a jsou na ni výborné ohlasy, například vím o pacientce z Velké Británie, která má nový stimulátor čtyři měsíce a je s ním nadmíru spokojená,“ vyzdvihl přednosta Neurochirurgické kliniky FNOL Lumír Hrabálek.
„Za tu dobu nebylo ze strany pacienta potřeba žádného zásahu, jen jednou ročně je nutná preventivní kontrola. Nyní byla metoda vůbec poprvé použita i u nás,“ dodal. Metodu přirovnává k jakémusi radaru.
Olomoučtí lékaři jako první v Česku sešili rameno pomocí kolagenového implantátu |
„Systém přes elektrodu zavedenou do páteřního kanálu kontinuálně padesátkrát za sekundu vysílá signál proti míše, ten se od ní odráží a podle toho se automaticky vyhodnocuje míra stimulace, děje se tak vzdáleností elektrody od míchy. Je to revoluční metoda, která pro pacienty slibuje řadu benefitů,“ vyzdvihl Hrabálek.
Prakticky to pro pacienty znamená méně návštěv lékaře, ale i daleko větší komfort. Co se dříve muselo i několikrát denně „přenastavovat“, jelikož síla impulsů, kterou pacient přes den potřebuje, se mění v závislosti na jeho aktivitách, polohách těla a tak podobně, se nyní děje zcela automaticky.
Minimálně patnáct let, což je životnost baterie neurostimulátoru garantovaná výrobcem, tak nad ničím pacient nemusí přemýšlet.
Voperování přístroje předchází testování
Dnešní operaci, kteří olomoučtí lékaři provedli jako první v Česku, předcházela náročná příprava. V první fázi zákroku prováděném jen v lokální anestezii a v takzvané analgosedaci se do páteřního kanálu implantuje elektroda.
Za spolupráce s pacientem, který je při vědomí, se ještě na operačním sále pomocí dočasné stimulace nastaví ideální pozice elektrody pro co nejlepší pokrytí bolestivé oblasti. Poté je pacient propuštěn domů a probíhá testovací fáze, během níž se ověřuje efekt a hledá optimální nastavení.
„Pacient si zkouší pomocí dočasného zevního stimulátoru různé intenzity stimulace, aby našel tu, která mu nejvíce vyhovuje. Po několika dnech testování se implantuje do podkoží v oblasti hýždí definitivní neurostimulátor,“ nastínil Hrabálek.
„Stimulátor si pak pacient může ovládat vlastním ovladačem, zapínat, vypínat, měnit intenzitu stimulace a tím potlačovat bolest,“ dodal lékař, který vlastní napojení implantátu už považuje jen za jakousi třešničku na dortu.
„První fáze operace je náročnější, potřebujeme, aby byl pacient při vědomí a spolupracoval s námi. Umístění elektrody a nastavení je individuální, u každého to funguje jinak,“ vysvětlil expert.
Metodou nelze léčit každou bolest
Pacient, který se dnes stal prvním operovaným novou metodou v Česku, byl vybrán týmem odborníků. Ne každá bolest je totiž tímto způsobem léčitelná a o vhodnosti metody musí rozhodnout lékaři.
Mozková banka v Olomouci pomůže lékařům správně určit závažné diagnózy |
„Náš pacient je 46letý muž, jenž trpěl chronickými bolestmi zad a na naší klinice je sledován už od roku 2018. Žádná z předešlých operací, které absolvoval, nepřinesla dostatečný efekt, proto byl odeslán na naše pracoviště, kde jsme mu dokázali ulevit od problémů s pánví a spojených s močovou inkontinencí,“ vysvětlil Filip Blažek z neurochirurgické kliniky, jehož pacientem Dušan P. je.
„Nicméně stále přetrvávaly bolesti zad a dolních končetin. Proto jsme se rozhodli přistoupit k neurostimulaci,“ doplnil Blažek. První fáze míšní stimulace proběhla před deseti dny.
„Už v průběhu ní pacient referoval takřka stoprocentní úlevu od bolesti, tak jsme se domluvili na druhé fázi, kdy mu byl implantován nový stimulátor,“ přiblížil Blažek.
Lékaři počítají s tím, že od nového roku, kdy bude nová metoda hrazena pojišťovnou, bude implantována všem vhodným pacientům.