Mertovo jméno padlo minulý týden v reportáži týkající se obav obětí z dopadů chystané smlouvy mezi Českem a Vatikánem na vyšetřování sexuálního zneužívání v rámci církve. Kněz byl kdysi potrestán podmínkou a pětiletým zákazem práce s mládeží za pohlavní zneužívání a ohrožování mravní výchovy.

Reportéři ČT zjistili, že Merta je uveden na webu olomoucké arcidiecéze jako archivář, podle informací z prostředí olomouckých věřících nicméně zastával i funkci kněze, tedy sloužil mše a zpovídal.

Kněz uřízl bez anestezie muži varle. Zraněný musel do nemocnice

„Akorát to není nikde veřejně napsáno. Dokonce dostal od ministrantů i přezdívku ‚strýček Pedy‘. Rodiče svým synům důrazně připomínají, aby ke zpovědi chodili k někomu jinému, jen ne k němu...“ zaznělo v reportáži.

Mluvčí arcibiskupství Jiří Gračka pro iDNES.cz potvrdil, že Merta minulý týden ukončil pracovní poměr v archivu i působení v duchovní službě.

„Po rozhovoru s arcibiskupem Josefem Nuzíkem ukončil své působení. Jednak kvůli vysokému věku – je mu 74 let – a také kvůli tomuto opakovanému připomínání jeho minulosti, což ho vystavuje tlaku. Z jeho i našeho pohledu jde o něco, co už je dávno pryč, a on už nechce být znovu terčem připomínání těchto událostí,“ řekl Gračka.

Kvůli Mertovi policie vyšetřovala i arcibiskupa

Mertovo oficiální pracovní zařazení bylo podle něj archivář, ale zůstal i knězem, neboť součástí rozsudku nebyl zákaz výkonu kněžské služby.

„Uložený trest si celý odsloužil a od jeho skončení uplynulo téměř dvacet let. Nebyl důvod domnívat se, že představuje nějaké nebezpečí. Měl tudíž právo výpomoci v duchovní službě, takže mohl vypomáhat ustaveným kněžím v případě potřeby třeba se mšemi, stejně tak mohl vést zpovědi. S ohledem na jeho minulost byl pod určitým dohledem, ale nebyl důvod se domnívat, že by se měl chovat nějak nesprávně,“ dodal mluvčí.

Merta dle obžaloby nejméně v pěti případech sexuálně obtěžoval ministranty a mladé farníky při svém působení na Zlínsku a Kroměřížsku. Po celou dobu odmítal, že by se skutků dopustil.

Na kněze a tehdejšího olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera podal v roce 2000 trestní oznámení bývalý student bohosloví Václav Novák. Podle něj v roce 1997 arcibiskup nepřekazil Mertovi jeho zacházení s mládeží na faře v Holešově na Kroměřížsku, a když se o případech dozvěděl, pouze kněze přeložil na jinou faru.

Policie vyšetřuje sexuální zneužití knězem. Je 25 let staré, říká biskup

„Neměl jsem dost věrohodných důkazů, abych mohl faráře suspendovat,“ odmítal tehdy kritiku Graubner. Policie trestní oznámení na něj i přes opakované stížnosti odložila.

Odsouzení není překážkou k návratu mezi kněze

Podle Gračky je i v případě kněžích odsouzených za sexuální zneužívání možný jejich návrat do duchovní služby.

„Je to stejné jako s jakýmkoliv jiným činem, za který byl trest odpykán a není uloženo omezení vrátit se k původní profesi. Po splnění trestu je potřeba nahlížet na něj jako na člověka, který k nápravě vykonal vše, co měl,“ sdělil.

„Neumožnit knězi už nikdy vykonávat duchovní službu je příliš přísný trest. Navíc jsou tu určité nástroje. František Merta se nikdy nevrátil do standardní kněžské služby, nedostal na starosti farnost, za níž by byl odpovědný. Sloužil jako výpomocný duchovní. Měl přesně vymezené úkoly a byl pod dohledem jiných kněží,“ doplnil mluvčí.

Církev zavedla v reakci na kauzy sexuálního zneužívání například krizovou linku zřízenou Českou biskupskou konferencí pro celou republiku či veřejně dostupné směrnice určující postup v podobných případech.

„V každé diecézi je rovněž kontaktní osoba, většinou to bývá generální vikář, na kterou je možné se obrátit. Každé oznámení musí projít prověřením a zaprotokolováním,“ podotkl Gračka.