Zástupců generace Z, narozených po roce 1996, je výrazně méně než starších pracovníků, díky čemuž si mohou mezi zaměstnavateli více vybírat. Často představují cennou kapacitu, pro jejíž získání musejí i firmy z Olomouckého kraje vynaložit větší úsilí a přizpůsobit se jejich životnímu stylu.
„Využíváme sociální sítě, používáme hodně videa, abychom nejen mladým lidem naši společnost co nejvíc přiblížili,“ popisuje například Martina Brázdilová, personální ředitelka strojírenské společnosti ZLKL z Loštic na Šumpersku, jež je dlouhodobě oceňovaná za personální politiku.
„Máme propracovaný systém spolupráce se středními školami, na kterých děláme i přijímací řízení nanečisto, stejně tak s vysokými technickými školami, na nichž organizujeme kariérní dny. Studenti k nám chodí na brigády, dělají bakalářské nebo semestrální práce zaměřené na naše provozy. Naší snahou je podchytit mladé se zájmem o strojírenství už na školách,“ přibližuje Brázdilová.
Hledání způsobů, jimiž zaujmout mladou generaci, se pro mnohé zaměstnavatele stalo v posledních letech jednou z priorit. Týká se to i Fakultní nemocnice Olomouc, která patří k největším zaměstnavatelům v regionu.
Mzdy v kraji porostou pomaleji, firmy odmění hlavně kvalifikaci a výkon |
„Na sociálních sítích se snažíme naši práci představovat co nejpodrobněji, vizuálně zajímavě, což mladé lidi vždycky zaujme,“ oznamuje mluvčí nemocnice Adam Fritscher.
Největší zdravotnické zařízení na střední Moravě pravidelně pořádá Persofest, na němž se zájemci mohou důkladně seznámit s provozem. A má také svůj absolventský program.
„Spolupracujeme se zdravotnickými školami a lékařskými fakultami. Informujeme je, koho hledáme, jaké máme požadavky, co můžeme nabídnout, a umožňujeme stáže,“ sděluje Fritscher.
Peníze nejsou pro generaci Z prvořadé
Kromě aktivního náboru je podle ředitelky personální agentury ManpowerGroup Jaroslavy Rezlerové potřeba přizpůsobit také to, co společnost svým zaměstnancům nabízí.
„Příklady z praxe ukazují, že firmy, které změnily své nastavení právě podle potřeb mladé generace, zaznamenaly zvýšenou produktivitu,“ podotýká.
Ačkoliv je pro mladé lidi stále důležitý atraktivní plat, víc než jakákoliv jiná generace baží po tom, aby jim práce dávala smysl a dělali ji pro podnik, s jehož hodnotami souzní.
Líní, nebo chytří? Mladá generace si dnes cení volného času víc než práce |
„Mladí lidé už začínají tvořit páteř naší firmy. Osvědčilo se nám také, když nám doporučí někoho dalšího,“ informuje jednatel společnosti WTC v Písečné na Jesenicku Josef Ťulpík, který je zároveň místopředsedou Krajské hospodářské komory Olomouckého kraje. Firma vyrábí zemědělskou a komunální techniku.
Podle něj je velkým hnacím motorem pro mladé snaha po seberealizaci. „Peníze překvapivě nehrají při jednání s nimi tak velkou roli, o jaké se pořád mluví. Pokud už je zajímá výroba, tak je vidět, že je baví tvůrčí práce a žene je dopředu touha něco vymýšlet. Pro mladé je rovněž velmi důležitá firemní kultura,“ zmiňuje Ťulpík.
Chtějí flexibilní pracovní dobu a home office
Právě firemní kultura je podle výzkumu ManpowerGroup pro více než 75 procent mladých lidí jedním z nejdůležitějších kritérií při výběru zaměstnavatele.
„Pro organizace je tedy klíčové, aby dbaly na dobrou pověst, protože mladí jsou zvyklí si zjišťovat podrobné informace. Stále důležitějším kritériem se stává i dopad podnikání na životní prostředí a různé sociální skupiny,“ upozorňuje Rezlerová.
Potvrzuje to i průzkum společnosti Deloitte, podle něhož si 69 procent členů české generace Z myslí, že firmy by měly dělat více pro udržitelnost.
Generace Z chodí méně do hospod, a více do galerií, vyplývá z průzkumu |
Zaměstnavatelé se shodují, že mezi časté požadavky patří i flexibilní pracovní doba a práce z domova či alespoň hybridní režim, čemuž se většina z nich už přizpůsobila.
„Pro mladé je důležitý i osobní a profesní rozvoj. Oceňují mentoring, kdy jim jsou rádci jak zkušení zaměstnanci, tak jejich šéfové, či možnost vzdělávacích programů. Hodně je přitahují nejmodernější technologie,“ vypichuje Ťulpík.
Tlak a dusno nefungují
Právě nabídka podobných benefitů je podle Rezlerové klíčem nejenom k úspěšnému náboru mladých pracovníků, ale také k jejich udržení. Ti totiž podle výzkumu častěji propadají stresu, což právě práce z domova mnohdy pomáhá eliminovat.
„Zaměstnavatelé s tímto faktem musí počítat, protože tlačit a dělat dusno u téhle generace nefunguje. Když se jim nebude něco líbit, tak odejdou jinam,“ říká Rezlerová.
Vybíravá generace Z mění pracovní trh, firmy se jí musí přizpůsobovat |
Aby zaměstnavatelé omezili fluktuaci a „mladou krev“ si udrželi, snaží se budovat i přátelštější a otevřenější prostředí. Místo symbolu autority a nadřazenosti by vedoucí měl podle Rezlerové působit spíše jako mentor.
„Mladí chtějí, aby jim šéf poradil, když budou potřebovat, a ne je přehnaně kontroloval. Stále víc se ukazuje, že je pro ně důležité, aby byli vnímáni jako partneři, než aby vykonávali jen to, co se jim řekne,“ odhaluje.
Boj generace Z proti zavedeným stereotypům vnímá většina oslovených firem spíše pozitivně a její inovativní a průbojnou povahu oceňují.
„Přinášejí svěží vítr, mají zajímavé nápady, ovládají digitální technologie. Pokud jsou kreativní, rozhodně je potřeba je motivovat a vytvářet podmínky, aby se mohli naplno uplatnit. S tím souvisí změna nastavení pracovního trhu,“ shrnuje Ťulpík.
