Zemřel historik František Hýbl, který popsal krvavou noc u Přerova

  8:44
Díky Františkovi Hýblovi, bývalém dlouholetém řediteli Muzea Komenského v Přerově, vyšla najevo pravda o masakru na Švédských šancích u Přerova, kde v noci na 19. června 1945 českoslovenští vojáci zavraždili přes 260 karpatských Němců, Maďarů a Slováků – mužů, žen a dětí včetně kojenců. Historik, komeniolog a muzeolog zemřel v pátek 16. srpna v Praze, bylo mu 83 let.

O tématu masakru na návrší u Přerova, které bylo až do roku 1989 tabu, napsal František Hýbl také několik knih.

„Chtěl jsem najít pravdu. A tu, co jsem našel, nemůže nikdo vyvrátit,“ řekl František Hýbl před sedmi lety v rozhovoru pro MF DNES.

Historik, významný odborník na dílo Jana Amose Komenského a dlouholetý ředitel Muzea Komenského v Přerově zemřel ve věku 83 let.

Rodák z Citova na Přerovsku vystudoval češtinu a dějepis na tehdejším Pedagogickém institutu v Olomouci a pedagogiku na Filozofické fakultě Univerzity Palackého.

Poté učil na základních školách v Olomouci a Litovli.

Od roku 1969 pracoval ve Vlastivědném ústavu Muzea Komenského v Přerově, v roce 1992 se stal jeho ředitelem.

Od šedesátých let Hýbl shromažďoval údaje o poválečném masakru na Švédských šancích. Umírali při něm lidé, kteří se stali obětí poválečného vyřizování účtů.

Stříleli i kojence. Nejhrůznější vražedný akt války zůstal téměř bez trestu

Karpatští Němci, kteří byli předtím násilně vystěhováni do severozápadních Čech, se vraceli domů na střední Slovensko. Jenže se střetli s příslušníky 17. pěšího pluku z Petržalky. Na lověšickém přednádraží cestující vyvlekli z vagonů a hnali na kopec zvaný Švédské šance. Rozhodující roli sehrál důstojník Karol Pazúr, který je lživě označil za nacisty. Všichni byli na kopci popraveni kulkou do týla. Masakr podle Hýbla probíhal obzvláště hrůzným způsobem. Pazúr rozdělil oběti do skupin tak, aby děti musely sledovat smrt matek. Sám pak pistolí zabíjel batolata, která lezla po mrtvých tělech.

Pazúr si za svůj zločin odseděl pouhé dva roky, jeho pravá ruka Bedřich Smetana za něj nikdy nepykal. Minulý režim událost tajil. Potomci zavražděných se teprve v roce 2016 dozvěděli, kde skončily ostatky žen a dětí. Jejich popel se díky Hýblovi podařilo najít na olomouckém hřbitově. „Při pietě při jejich (beden s popelem) převozu do Přerova jsem zažil velmi dojemnou chvíli – potomci obětí mě hladili a děkovali, že je mohli konečně pohřbít,“ vzpomínal pro MF DNES.

Za odhalení okolností poválečné masové vraždy mu Spolková republika Německo udělila Kříž za zásluhy. V roce 2021 dostal Cenu Rudolfa Medka a Maďarský záslužný kříž.

17. června 2018