Projekt navržený studiem renomovaného architekta Miroslava Pospíšila bude stát okolo třiceti milionů korun, k jeho vzniku chce už nyní přispět řada dobrovolníků i organizací.
„Celé je to o změně atmosféry tohoto místa. Aby to samozřejmě bylo přínosné pro klienty hospice, ale aby také došlo k propojení veřejného prostoru s tím privátním,“ popsal hlavní myšlenku Pospíšil.
Cílem je podle něj otevření bariéry, jež stojí mezi uspěchaným životem postaveným na výkonu a prostory hospice, kde přebývají lidé s úplně odlišnými prioritami, pro které je výjimečné být v kontaktu s přírodou.
Součástí projektu je rozšíření a přepracování stávající terasy, stavba výtahu s možností převážet klienty na lůžku, vytvoření meditačních ostrůvků kolem stromů ve spodní části zahrady, ale také prostoru pro různá představení a zcela nové stavby ze strany pozemku, který se nachází hned u příjezdové cesty do obce.
Příjemná atmosféra i lidé
V této budově hodlá hospic ve spolupráci se spolkem Dobré místo pro život zřídit také samoobslužnou kavárnu, do níž bude mít veřejnost přístup z ulice.
„Nechceme, aby starší lidé a umírající byli ve společnosti tabu, protože když se pak lidé do podobné situace dostanou, často vůbec nevědí, co dělat a kam zajít,“ vysvětlila ředitelka hospice Marta Šťastná.
Formou pootevřené zahrady by proto téma odchodu ze života chtěla ve spolupráci s architektem Pospíšilem a předsedkyní spolku Věrou Zukalovou přiblížit veřejnosti.
Vizualizace podoby plánované nové zahrady u hospice na Svatém Kopečku. Místo má být přístupné i z ulice a návštěvníkům bude k dispozici kavárna.
„Hospic někteří lidé vnímají jako jistou smrt, jako by svého blízkého umístěním k nám rovnou pohřbívali. Ale každý, kdo to tu pozná a zjistí, jaká je tady příjemná atmosféra a skvělí, usměvaví lidé, úplně změní názor,“ přiblížila Šťastná.
Pomoci má také kavárna. „Lidé vstoupí v úrovni silnice, uvaří si kafe, zaplatí QR kódem, podívají se z terasy kavárny do zahrady, a když bude hospic chtít, mohou po schodech sejít také dolů přímo do zahrady,“ nastínila Zukalová a dodala, že výtěžek z provozu kavárny poputuje na provoz hospice.
Zapojit se chtějí fotbalisté, písničkářka či zoo
Financování projektu je z velké části závislé na darech a pomoci dobrovolníků. Od poloviny března se spolku podařilo vybrat přes šest set tisíc korun, organizátoři veřejné sbírky mají také v plánu různé akce, které se sháněním peněz pomohou.
„V polovině dubna nám s bouráním pomůžou fotbalisté Sigmy a předběžně přislíbili i část ze vstupného při velkých zápasech třeba s Baníkem. V červnu zase plánujeme pochod z Lázní Slatinice až k hospici. Lidé se mohou připojit kdekoli po cestě a cílem bude, aby se v zahradě sešlo co nejvíce lidí,“ předestřela předsedkyně spolku.
Zapojí se rovněž olomoucká písničkářka Tereza Wrau, jež v zahradě uspořádá koncert s jejím oblíbeným kakaem.
„Uvařili bychom kotel kakaa, já napekla loupáčky, ona by hrála na kytaru, zpívala a tančila,“ shrnula nadcházející událost Zukalová.
Podporu podle ní přislíbilo také Moravské divadlo nebo olomoucká zoologická zahrada. Celkově by přestavba a revitalizace zahrady měla trvat tři až pět let.
„První a nejdůležitější kroky spočívají v úpravě přístavby hlavní budovy a stávající terasy. Chceme celý prostor zjednodušit, zpříjemnit a zklidnit,“ vylíčil Pospíšil, jehož ateliér v minulosti pracoval například na oceněné rekonstrukci paláce hradu Helfštýna.
„Na terasu přivedeme zeleň, aby se zahrada dostala i k těm nejméně pohyblivým klientům odkázaným na lůžka. Pro ty o něco zdatnější bude připraven lůžkový výtah, který je spustí do spodní zahrady,“ dodal.
Šéfka hospice: Lidé nemusí umírat nedůstojně
Důležité podle architekta bude i funkční uspořádání provozní plochy pro nutné zásobování a odvoz odpadu. Jako poslední přijde na řadu právě nová budova s kavárnou pro veřejnost.
„Je dobré, že to můžeme dělat po částech. Vždycky se nadechnout a pak se posunout zase o kousek dál, sehnat další peníze a vše postupně připravit,“ pochvaluje si Šťastná.
V hospici, který na Svatém Kopečku funguje od roku 2002, je podle ředitelky obvykle přes dvacet klientů, ale při naplněné kapacitě jich může být až třicet. Kromě péče v posledních dnech života instituce poskytuje i odlehčovací pobyty.
„Ty jsou určené pro lidi, kteří se na krátkou dobu nemohou starat o své blízké, třeba si potřebují něco zařídit nebo mají touhu si někam zajet, což je úplně normální. Klienti sem chodí jako do lázní. Zjistí, že je tady dobrá strava a příjemné sestřičky,“ popsala ředitelka hospice.
„Takoví lidé se k nám potom na konci života vrací a už jdou do svého, všechny znají a cítí se tu jako doma,“ doplnila.
Od nového roku hospic též převzal dvě terénní služby od Charity Olomouc a nabízí v Olomouci, Šumperku a Zábřehu i mobilní specializovanou péči s týmy lékařů a sester.
„Vyjíždí většinou na periferie kraje. V jednom období mají okolo pěti pacientů a máme kapacitu počet klientů zdvojnásobit, za což bychom byli i rádi. Je totiž škoda, když lidé umírají nedůstojně, přitom s naší pomocí by mohli mít opravdu komfort,“ uzavřela Šťastná.