Štiku prokazatelně otrávenou benzenem vytáhli v uplynulém týdnu hasiči s inspektory z jezera číslo šest, které se nachází nejblíže místu havárie vlakových cisteren u Hustopečí nad Bečvou a pravidelně vykazuje nadlimitní hodnoty této toxické a karcinogenní látky.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) následně pro iDNES.cz potvrdila, že v rybě byly nalezeny vysoké koncentrace benzenu. Státní zdravotní ústav (SZÚ) už před konzumací ryb ze zamořeného jezera s ohledem na vysokou karcinogenitu benzenu a vážné riziko pro lidské zdraví varuje.

Experti potvrzují, že pokud ryby v kontaminované vodní nádrži přímo neuhynou, přítomnost jedů bude i tak znamenat problém.

„Benzen v půdě a podzemí bude degradovat a budou vznikat látky, které negativně ovlivní kvalitu a chuť. Nikdo nebude jíst maso, které smrdí po fenolu,“ říká Roman Grabic z fakulty rybářství a ochrany vody Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě na fenoly a fenolické látky benzen v půdním a podzemním prostředí degraduje.

Podle aktuálních informací ČIŽP ve vodní nádrži číslo šest zaznamenala úhyn asi desítky ryb. „U štiky testy jednoznačně prokázaly otravu benzenem,“ potvrdila mluvčí inspekce Miriam Loužecká.

Zatímco limit pro povrchové vody je 50 mikrogramů benzenu na litr, kritická hranice toxicity pro ryby se podle expertů pohybuje kolem tří tisíc mikrogramů. Štika vytažená ze zamořeného jezera měla podle šéfa tamních rybářů v mase hodnoty na úrovni čtyř tisíc mikrogramů benzenu na kilogram váhy.

„Mohla se zrovna vytírat u břehu a dostat nejsilnější koncentrace na čele prostupující vody s benzenem z podzemí. Jisté však je, že plavat v zamořené vodě pro ryby není dobré a benzen se jako každá jiná chemikálie v rybě bezesporu projeví,“ varuje předseda hustopečské rybářské organizace Stanislav Pernický.

Ryby budou smrdět, jíst by se stejně neměly

Obává se proto, že rybaření v zasaženém území tak zřejmě bude na roky passé a pro rybáře to bude znamenat katastrofu.

„Jen na jezeře šest východ a západ by nám vznikly škody šplhající se na sedm milionů korun. Jsou v tom započítané škody za případný hromadný úhyn ryb, kterých je v 17hektarovém jezeře 8,5 tuny, a ztráta tržeb z povolenek k lovu,“ vypočítává Pernický.

„V jezeře máme trofejní kusy, metrové kapry i štiky a dvoumetrové sumce. Každý takový kousek má hodnotu deset až dvacet tisíc korun,“ dodává.

Je to zmar, letní sezona ztracená, zoufá si chatař od jezera zamořeného benzenem

Experti nyní budou zkoumat, jaký vliv benzen na ryby bude mít a za jak dlouho se z jejich těla případně odbourá. Podle Jakuba Hrušky z České geologické služby je nyní důležité co nejrychleji odtěžit kontaminovanou půdu a čerpat benzen z podzemí, kde jedy bez přístupu kyslíku vydrží roky, než se rozloží. Čím déle totiž ryby v zamořené vodě budou plavat, tím větší je riziko, že se v nich jedy nakumulují.

„Benzen je prokázaný karcinogen jak u lidí, tak u zvířat a z hlediska dlouhodobého působení to pro ryby bude problém. Jde o látku dobře rozpustnou v tuku, takže se přes kůži a žábry dostane do těla a tam se uchytí, dostane do vnitřních orgánů jako játra a ledviny a tam časem zmetabolizuje. Otázka je, co to udělá s chutí ryb, kvůli fenolu a fenolickým látkám, které smrdí, budou zřejmě nepoživatelné,“ je přesvědčený Grabic.

„Samozřejmě že ryby budou smrdět. Já osobně bych je nejedl a doporučil bych to i ostatním,“ přitakává Hruška.

Pokus ukázal, že hranice toxicity se výrazně liší

Jak může být působení benzenu na ryby nebezpečné, ukazuje podle Martina Rulíka z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci korejská studie, která shodou okolností vznikla právě letos.

„V podmínkách umělého koryta testovali účinky na dvou druzích ryb. Zatímco u ryby žijící v tekoucích vodách, která byla extrémně citlivá na benzen, do dvou hodin po aplikaci chemikálie uhynulo 96 procent populace, jiný druh žijící ve víceméně stojatých vodách přežil bez větší újmy,“ přibližuje.

Ekologické škody po havárii vlaku s benzenem násobně překročí odhad sto milionů

Hodnoty smrtící koncentrace se u prvního druhu pohybovaly v hodnotách 400 až 660 mikrogramů na litr, což zhruba odpovídá koncentracím, jež odborníci naměřili i v hustopečském jezeře.

„Experiment naznačuje, že citlivost ryb na benzen se bude mezi různými druhy lišit, jedny mohou uhynout a jiné přežijí,“ podotýká Rulík a upozorňuje, že benzen bude působit i na další vodní živočichy, již slouží jako potrava pro ryby.

„Třeba perloočky, jimiž se živí kapři, okouni, cejni a plotice, mají vysokou schopnost kumulovat benzen, na rozdíl třeba od řas, které ji mají nízkou. Vliv benzenu na ryby proto může být způsoben nejen jeho zvýšenou koncentrací ve vodě, ale i v organismech, jež ryby konzumují,“ vysvětluje Rulík.

Vlak s cisternami převážejícími více než tisíc tun toxického benzenu vykolejil u Hustopečí na konci února poté, co najel do výhybky více než dvojnásobkem povolené rychlosti.

Podle aktuálních odhadů uniklo větší množství benzenu, než se dosud předpokládalo – a to až 400 metrů krychlových, což odpovídá asi 350 tunám látky. Velká část se dostala až na hladinu podzemních vod. Sanace podle nynějších odhadů potrvá několik let.