Na začátku byla křivda, kterou cítila bývalá ředitelka školy Ivana Hanáková vůči radnici v Sudkově na Šumpersku. A okresní soud jí dal za pravdu.

„Odvolání z funkce ředitelky školy je neplatné, protože uvedené skutky se nestaly nebo nejsou porušením právních povinností nebo nedosahují požadované intenzity,“ konstatoval rozsudek.

Neplatná byla podle soudu i následná výpověď, která musí vycházet z předcházejícího platného odvolání z funkce ředitele.

Obec se proti tomuto verdiktu odvolala a krajský soud naopak rozhodl v její prospěch. Ředitelka Hanáková proto šla o další stupeň výš k Nejvyššímu soudu, který zase označil její odvolání za neoprávněné a vrátil případ zpět k tomu krajskému. Ten následně rozhodnutí nadřízené instance potvrdil.

S tímto závěrem však vedení Sudkova nesouhlasí. „Nezbývá nám nic jiného než se dovolat k Ústavnímu soudu. Podle nás (Hanáková) jako manažerka selhala a dopustila se řady pochybení,“ říká starostka Milena Sobotková (nez.).

Bývalá ředitelka sudkovské školy oponuje. „Chyby udělá každý. Ale důvody, které obec uvádí, se buď nestaly, nebo nejsou tak závažné, aby měly vést k mému odvolání,“ tvrdí Hanáková.

Mezi výtkami byla i šikana

Ta nastoupila do funkce před deseti lety, kdy začala rozsáhlá rekonstrukce školy spočívající především v zateplení budovy. Odvolána byla po dvou a půl letech. Obec uvádí celkem patnáct důvodů, z nichž jsou podle starostky nejdůležitější čtyři.

„Ředitelka věděla o nutnosti opravy uvolněných světel na stropě tělocvičny už v únoru 2015. Obec jako zřizovatele však informovala až s více než ročním zpožděním. Hrozil pád světel a v ohrožení tak byly jak děti a pedagogové, tak lidé, kteří si tělocvičnu pronajímali. Z důvodu havarijního stavu měla tělocvičnu uzavřít a věc okamžitě řešit, a ne ji déle než rok nechat být,“ poukazuje Sobotková.

Podle ní také Hanáková nechala v rámci oprav svévolně rekonstruovat kabinet na ředitelnu, aniž to bylo v projektu. Tyto práce obec zastavila a již vybouraná okna vrátila do původního stavu.

Ředitelce vyčítá také problémy se zahájením topné sezony 2015/2016. „Ředitelka nebyla schopna zajistit topení, když odešel topič. Teprve po osmi dnech nás informovala, že je personální problém a dětem je zima. Obci nezbylo nic jiného než situaci řešit místo ředitelky,“ popisuje starostka.

Poukázala také na šikanu ve škole, kterou podle ní Hanáková neřešila. „Ředitelka se dozvěděla o existenci šikany od rodičů šikanovaného žáka, ale sama nic neučinila, pouze doporučila rodičům obrátit se na policii,“ poznamenala.

Za absurdní pak považuje, že žák, který prokazatelně šikanoval, se dočkal pochval, což bylo uvedeno i ve školním zpravodaji. Šlo totiž o žáka s výborným prospěchem. „Pokud někoho šikanovali, neměli pochvalu dostat, a už vůbec to nemělo být zveřejněno, byť si to třeba za svou práci ve škole zasloužili. Šikana je totiž velmi velmi závažná věc,“ oznamuje Sobotková.

Nebezpečí nehrozilo, tvrdí ředitelka

Odvolanou ředitelku těší, že se Nejvyšší soud přiklonil na její stranu stejně jako předtím okresní. „To, že starostka chce dát kauzu ještě k Ústavnímu soudu, mě vzhledem k jejímu postoji ke mně vůbec nepřekvapuje,“ podotýká Hanáková.

„Soudy se všemi patnácti body vedoucími k mému odvolání důkladně zabývaly a daly mi v podstatě za pravdu,“ říká.

Bývalá ředitelka školy odmítá, že by o špatném stavu tělocvičny věděla již od února 2015, jak tvrdí starostka.

„Bezpečnostní prověrka z roku 2015 nic takového nekonstatuje. Stav tělocvičny se začal zhoršovat postupně od chvíle, kdy tam začali trénovat nohejbalisté. Od nárazů míče byly poškozené dveře, popraskané obklady na stropě. Při prověrce bezpečnosti práce a požární ochrany byla zjištěna nutnost opravy osvětlovacích těles na stropě tělocvičny až v roce 2016, ale z ničeho nevyplynulo, že by došlo k bezprostřednímu ohrožení zdraví nebo života osob, které by vedlo k nutnosti tělocvičnu uzavřít,“ hájí se Hanáková.

Ohledně stavebních prací mimo plán uznala, že k nim skutečně došlo. „Škola neměla ředitelnu, seděla jsem s dalšími pedagogy v jedné místnosti. Proto školník zahájil jednoduché stavební úpravy prázdného kabinetu. Následně jsme se ptali dodavatelské firmy, která v té době prováděla zateplení školy, zda by bylo možné upravit okna, a firma o své iniciativě začala s pracemi. Já jsem to nenařídila, z mé strany to bylo jen v rovině zjišťování možností,“ líčí Hanáková.

Šikanu podle svých slov řešila s pomocí metodika prevence i policie. „Bylo to přesně podle metodických pokynů. Nic jsem v této oblasti nezanedbala, což konstatovala i následná kontrola České školní inspekce,“ tvrdí.

Že byl jeden z šikanátorů pochválen ve školním zpravodaji, nevidí jako svou chybu. „Dostal pochvalu od třídního učitele za svou aktivitu a školní práci, tyto pochvaly se ve zpravodaji vždycky uváděly. To nemělo se šikanou nic společného,“ vysvětluje.

Zároveň si stojí za tím, že neohrožovala děti zimou. „Věc jsem řešila, topič i kotelna byli na topnou sezonu připraveni,“ oznamuje.

Vedle sporu, který míří k Ústavnímu soudu, zároveň běží i další líčení o náhradě ušlé mzdy. V případě propuštěné ředitelky může jít i o miliony korun.