„Kamene je tu teď sice nadbytek, ale protože jde především o valouny, má jenom omezené využití. A hlína bude hodně žádanou a vzácnou komoditou,“ uvedl ředitel Technických služeb Jeseník Petr Nedbal.
Kamenné valouny teď mizí především ve vymletých kráterech. „Třeba na opravu silnic, což teď potřebujeme nejvíc, se nedá použít, protože tyto kameny se po sobě vozí a nedrží pohromadě. Teď potřebujeme hlavně lomový kámen, který je pro tyto účely mnohem vhodnější,“ poukázal starosta České Vsi Petr Mudra.
Obce na Jesenicku odhadují, že na nejnutnější práce budou potřebovat až statisíce tun lomového kamene. Tamní kamenolomy tak jedou od povodní naplno.
„Dá se říct, že teď jedeme 24 hodin denně, sedm dní v týdnu,“ nastínil obchodní ředitel Slezských kamenolomů Lubomír Hroz.
Spolupráce je perfektní, říká starosta
Ve třech lomech, jež na Jesenicku společnost má, teď vyrobí denně tisíc tun žádaného materiálu. „Pro představu – stejné množství jsme před povodněmi vyráběli za necelý měsíc,“ porovnal Hroz.
Podle něj má firma lomového kamene dostatek i na hromadách. „Na požadavky starostů vytopených obcí reagujeme prakticky ihned,“ sdělil Hroz.
Lidem chybí peníze na vysoušení zatopených domovů, Lesy ČR jim dají dříví zdarma |
Přístup společnosti vyzdvihl například starosta České Vsi. „Ta spolupráce je perfektní. Přivezli by nám i víc, než k nám zaváží, ale na zpracování ještě většího množství materiálu nemáme kapacitu. Navíc od začátku odstraňování povodňových škod nám vypomáhají i technikou,“ podotkl Mudra.
Větším problémem tak bude zemina, protože ji budou potřebovat téměř všichni lidé, kteří mají pozemky u řeky Bělé a jimž příval vody udělal ze zahrad kamenné řečiště.
„Až se uklidí naplavené věci a kamení, tak budeme potřebovat aspoň několik desítek náklaďáků hlíny. Kde ji vezmeme, to opravdu nevím,“ obává se například Petr Wolf z Bělé pod Pradědem.
3. října 2024 |