Z přístupu státu je zklamán třeba jednatel zemědělské společnosti Agro z České Vsi Antonín Straškrába. Povodňové škody ve své firmě odhaduje na deset milionů korun.

„Ministr zemědělství sem po povodni přijel, nasliboval, ale pořád nic. Něco dostaneme od pojišťovny, ale kdy a jestli bude taky něco od státu, to teprve uvidíme. Přitom peníze jsme nejvíc potřebovali hned po povodni,“ říká Straškrába.

Extrémní povodně 2024 394 fotografií

Sám přitom jezdil po povodni s traktorem téměř dva měsíce pomáhat lidem z obce. „Já bych taky potřeboval pomoc, ale na zemědělce nikdo moc nehledí,“ posteskl si muž chovající masný skot. K tomu má desítky hektarů pastvin a orné půdy.

Teď dokonce uvažuje o tom, že podnikání omezí. „Propustím lidi, nechám si jenom něco ze živočišné výroby,“ přibližuje.

Stát nabízí pomoc zaplavenému Jesenicku. Málokdo ale na ni kvůli dluhům dosáhne

Podobně to vidí šéfka Zemědělského družstva Jeseník Gabriela Doupovcová. Družstvo vyčíslilo škody na pozemcích a objektech na dvanáct milionů, další čtyři miliony bude podle odhadu stát obnova cest.

„Slibovali pomoc, ale vykašlali se na nás. Máme jen 6,5 milionu od pojišťovny, jinak všechno platíme my,“ zlobí se Doupovcová.

Kvůli ztrátě krmiva klesla dojivost krav

Škody má přitom družstvo na všech pozemcích podél řeky Bělé a u potoků, které se rovněž dramaticky rozvodnily. Na některých místech bylo potřeba odstranit kontaminovanou půdu znečištěnou nánosy.

„Ornice je spláchnutá jenom asi na dvou hektarech, mnohem horší je ale kamení, to máme všude. A nejsou to malé kameny. Voda přinesla i balvany o průměru půl metru. Ještě nemáme ani všechno uklizené,“ popisuje šéfka družstva a poukazuje i na další, skrytý následek povodní.

„Přišli jsme o spoustu krmiva, takže jsme krmili jen senem. Užitkovost u krav nám proto klesla ze 34 litrů mléka na kus na 28 litrů, což má významný dopad do ekonomiky,“ říká s tím, že na předpovodňová čísla se družstvo dostane nejdřív na jaře.

Šéf krajské agrární komory Ivo Kasal potvrdil, že na Jesenicku probíhala místní šetření. Ministerstvo zemědělství i Evropská unie už mají relevantní data o škodách v zemědělství.

„Trvá to však příliš dlouho. Chápu, že přednost musí mít obce a lidé v nich. Bohužel ale ti, co vytváří hodnoty, jsou omezování až příliš,“ upozorňuje Kasal, který je i zastupitelem v Mikulovicích.

Na peníze z evropských fondů Česko pořád čeká

Tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý uvedl, že o pomoci ještě není rozhodnuto. „Česká republika zažádala o mimořádnou finanční podporu na škody způsobené povodněmi Evropskou komisi, pro kterou při vzájemné komunikaci připravila i vyčíslení škod,“ sdělil.

„Čekáme na návrh druhého balíčku pomoci, jehož podoba by měla být známa v březnu a měl by s největší pravděpodobností pokrývat i škody způsobené povodněmi u nás,“ dodal Bílý. V prvním balíčku schváleném v únoru byly Estonsko, Chorvatsko, Kypr, Maďarsko a Lotyšsko.

Samé problémy. Státní parcely pro oběti povodní bývají nepoužitelné, vadí obcím

Zaměstnavatelé ve výrobě i zemědělství mohli po povodni využít dotační titul ministerstva práce a sociálních věcí, jenž nabízel pokrytí části mzdových nákladů lidem, kteří kvůli řádění živlu nemohli vykonávat svou práci. Příspěvek činil padesát procent náhrad zaměstnavatelem za dobu, kdy zaměstnanci nemohli pracovat. Jeho využití bylo ovšem minimální.

„Třeba naši pracovníci nemohli sice dělat po povodni svou práci, ale nebyli doma. Potřebovali jsme je na úklid, abychom mohli co nejrychleji obnovit výrobu, takže jsme lidem platili plnou mzdu. Ten program pro nás tudíž nebyl využitelný,“ nastínil možnou příčinu ředitel společnosti Řetězárna Česká Ves Jiří Uhlíř.

„Z nejhoršího jsme si museli pomoct sami“

Podle něj vázla i další pomoc od státu. „Dlouho nebylo nic konkrétního. Mezitím jsme si s nejhoršími následky poradili sami. Sice ještě nejedeme naplno, ale už jsme v zisku. Zkrátka obešli jsme se bez státní pomoci,“ shrnul Uhlíř.

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo na pomoc s obnovou pro malé a střední firmy bezúročné úvěry v programu Povodňový restart 2024. „Žadatelé mohou nyní získat úvěr na obnovu podnikání po povodních již od částky 250 tisíc korun,“ uvedl mluvčí resortu David Hluštík.

Ani to však na Jesenicku není využíváno. „Když bylo potřeba, tak peníze nebyly, museli jsme se postarat sami a teď už znovu vyrábíme,“ přiblížil Leoš Slovák, jenž podniká v kovovýrobě a obchodu. „Jakákoli pomoc je administrativně náročná, komplikovaná, složitá a svazující,“ kritizoval.

Bez pomoci státu obnovoval provoz rovněž Martin Jonák, majitel pily v Písečné vyrábějící především stavební řezivo. „Už zase vyrábíme. Co nás ale ještě trápí, je pozemek ke skladování. Jde asi o tisíc metrů čtverečných, které sebrala voda a potřebujeme tu plochu upravit. Tam bychom pomoc státu využili,“ sdělil Jonák.