Jdeme městem po proudu řeky Bělé a v Slunné ulici je jasně vidět linie, kudy si dravá řeka klestila cestu. Brala s sebou vše, co jí stálo v cestě. Valící se klády a cihly lidem roztříštily okna a poničily domy. Každý teď bojuje s nánosy bahna a vyklízí spoušť, kterou po sobě voda zanechala.
„Moje přítelkyně tu má rodinu, přijeli jsme jim na pomoc. Já sám mám rodiče ve Vápenné, kteří jsou odříznutí, nemají tam signál, elektřinu ani vodu, ale jsou v pořádku. Mají kamna a mohou si topit dřevem. Vše ostatní jim dovezu, pěšky se k nim dostanu,“ vypráví mladík, který bydlí v Jeseníku na kopci.
Stejně jako řada dalších, které voda nepostihla, teď zamířil pomáhat těm, co dopadli hůř. Těžká technika se do Jeseníku ještě nedostane a hodí se každá ruka, každá lopata. V Jeseníku se to hemží dobrovolníky, ale nejen jimi.
„Jsem hasič a poslední dny byly opravdu náročné, evakuovali jsme lidi na člunech i z vrtulníku, mnohdy i násilím, protože nechtěli opustit své domovy. Teď se přestává zachraňovat, voda už opadla, a začíná se s úklidem. Dnes mám volno, tak jsem těm chudákům tady přijel pomoct,“ uvádí Martin Surový z jesenického sboru. Podle něj tu také hodně pomáhají dobrovolní hasiči.
Co po opadnutí vody zůstalo, ukradli zloději
Jak postupujeme dál, za soutokem řeky Bělé a Staříče začínají chybět cesty, lávky i chodníky. O moc lepší to není ani poté, co s fotoreportérem zamíříme do centra. Je plné vyplavených obchodů.
Tomáš Kubánek z trafiky popisuje, jak nestihl nic zachránit, a než přišel do obchodu poté, co hlavní povodňová vlna opadla, zloději vyrabovali, co šlo.
Na Jesenicku čeká demolice nejméně dvacet domů, zásoby dovezou vrtulníky |
„Moc toho tady nezůstalo, i tak se ale najdou lidé, kteří to ještě vykradou. Já sám jsem vyrušil dva mladíky při rabování, některé už dopadla i policie,“ popisuje muž. Podle svých slov navíc není jediný s podobnou zkušeností.
„Obchody jsou zavřené, musí se to hlídat, hned po opadnutí vody se tu rabovalo. Vykradli i nějaké byty,“ potvrzují místní manželé Buriškovi.
Oblečení si vezměte, jen bez ramínek
Obyvatelé jsou zatím stále bez plynu a pitné vody, včera se někde podařilo nahodit elektřinu.
„Máme malé dítě a jsme bez vody. Supermarket otevřel, jenže lidé ho vzali útokem a manžel měl strach, aby neušlapali syna. Když jsme šli nakoupit později, už tam nic nebylo,“ přibližuje mladý pár.
„Vodu máme v cisternách, je jí málo, musíme šetřit. Potraviny dodávají vrtulníkem. Musí se zpevnit cesty, aby se k nám dostala těžká technika. Armádní vrtulníky operují spíš ještě výš v horách, tam bylo větší peklo,“ dodávají.
I ve smutné době lze ale narazit na solidaritu, optimismus či snahu bojovat s nepřízní osudu humorem. „Pračka jede, vyperu, co je utopené, a rozdám to lidem v České Vsi a Mikulovicích, co dopadli ještě hůř,“ líčí provozovatelka textilu.
Kolemjdoucí si zatím rozebírají věci z pouličního „butiku“ – stojanů s oblečením označených cedulí s nápisem „Dobré dárky, dnes zdarma, zítra za peníze, ramínka ne“ doplněným smajlíkem.