Rychlebské hory mají díky nadšencům opět svůj kroj, je plný borůvek z modrotisku

  4:56
Po mnoha letech mají Rychlebské hory a jejich podhůří na Jesenicku znovu svůj kroj, jenž po nuceném odsunu původního německého obyvatelstva po druhé světové válce upadl v zapomnění. Nový lidový oděv není žádnou kopií, vychází však z místa a tamních tradic.

Vzor nového kroje oblasti Rychlebských hor vychází z borůvek a borůvčí, které jsou pro region typické. Jde také o odkaz na Borůvkovou horu, jež je dominantou zdejšího pohoří. | foto: archiv Marie Krajplové

Hlavní iniciátorkou je Marie Krajplová z Javorníku, která stojí za řadou zdařilých projektů na severu Jesenicka.

„Když jsme s Jaroslavem Hrdličkou tvořili interaktivní projekt Dotkni se Javorníku pro festival Blacksphere, chtěli jsme v instalaci mít i část o zdejších tradicích a zvycích,“ vysvětluje Krajplová.

Nicméně kroj se kvůli pohnuté historii 20. století v Rychlebských horách zachoval jen jediný v ženské verzi, takže tvůrci nového měli pro inspiraci vzácný exemplář v javornickém muzeu. K dispozici je i několik fotografií.

Hlavní iniciátorkou nového kroje je Marie Krajplová z Javorníku.

„Pro nás bylo důležité si položit otázku, co lidový oděv reprezentuje a čemu slouží. Tvorbou nového kroje z Rychleb nejen vytváříme rázovité oblečení, ale taky se komunitně setkáváme, a to je jedna z hlavních podstat krojového oblečení,“ ozřejmuje Krajplová.

„Z těch původních jsme se nechali inspirovat typickou obdélníkovou horní částí oděvu. Šněrování je však po bocích. Dále pracujeme se střihy tak, aby si jej lidé mohli doma snadno ušít,“ popisuje.

Více se dbá na detaily, jako je například pásek nebo řasení u košilky. „Jedná se o společnou komunitní práci, tak uvidíme, kam nás tvorba v průběhu času ještě zavede,“ usmívá se. Podle ní zdejší lidé v minulosti vytvořili kroj proto, že spolu chtěli oslavovat, trávit čas a zároveň toužili vizuálně poukázat na to, že k sobě lokálně patří.

Zatím je hotová pouze ženská verze

Původní oděv je podle fotografií charakteristický jednoduchým střihem. „Lidé, kteří jej po generace používali, už nejsou s krajem propojení a do regionu se stěhují noví obyvatelé. Nemusí se jednat jen o Čechy, kraj dotváří i Rumuni, Romové, Řekové, Ukrajinci, Poláci a další,“ jmenuje Krajplová.

„Proto nám nejde o čistou rekonstrukci nebo nápodobu dob minulých. Takové akce přináleží historickým spolkům, skanzenům a muzeím ve volné přírodě. Kroje Rychlebských hor v našem podání mají za cíl komunitně propojovat lidi, kteří se s lokalitou identifikují. Společně tvoříme nové tradice a zvyky se znalostí a úctou k tradicím a zvykům, jež tady existovaly,“ dodává.

Kroj řekl vše, byl jako občanský průkaz, říká oceněná propagátorka folkloru

Vzor nového kroje tak vychází z borůvek a borůvčí, které jsou pro region typické. Jde také o odkaz na Borůvkovou horu, jež je dominantou zdejšího pohoří. „A právě volba borůvkového vzoru nás přivedla k modrotiskovému barvícímu postupu,“ hlásí Krajplová.

Do práce na novém kroji se zapojilo mnoho nadšenců. „Tím jsou asi Rychlebské hory typické. Nežije nás tu moc, ale všichni si navzájem pomáháme. Zpočátku jsem s modrotiskem obcházela vesnice v kraji, abych při tvorbě lidi seznámila s touto myšlenkou. Nyní už jsme propojení a vymýšlíme různé kulturní akce,“ podotýká.

Vzhledem k velkým nákladům je zatím hotová pouze ženská verze, připravuje se mužská a dětská. „Do budoucna plánujeme pro zájemce celé sety. Ať už jde o střihy, nebo látky, případně už ušité komplety. Je to ale běh na dlouhou trať,“ představuje další postup Krajplová.

Nový rychlebský oděv představí na festivalu Blacksphere, který se koná 17. až 23. června v Javorníku.