Jméno Kromaňonky navrhovala na jaře veřejnost a z desítek nejrůznějších návrhů vybrala porota deset nejzajímavějších a nejvíce souvisejících, které předložila lidem na začátku léta k hlasování.

O jméně pro kromaňonskou dívku rozhodne anketa, může to být třeba Mlada

Nejvíce hlasů – 402 získala právě Mlada. Na stříbrnou pozici dosáhla Myra se 103 hlasy, bronzová je Maja s 94 příznivci. Dalšími finálovými jmény byly Ava, Khan, Mae, Mladenka, Mladka, Rena a Runa. Vítězné jméno se zatím objeví na štítku u dívky a v budoucnu i v průvodcovském výkladu a formou různých her.

Vizuální podobu již před časem odhalil společný projekt brazilských a českých vědců. A tak vznikl nápad, že když už má žena obličej, měla by mít i jméno.

„Byli jsme velmi mile překvapeni, kolik různých zajímavých nápadů ze strany místních i vzdálenějších přišlo, i kolik lidí pak hlasovalo o finálním jménu,“ sdělil spoluautor výzkumu rekonstrukce dívčiny tváře Karel Drbal ze Správy jeskyní ČR.

Vědci z lebky z Mladečských jeskyní zrekonstruovali obličej pravěké dívky

Lidskou lebku v Mladečských jeskyních u Litovle objevil v roce 1881 rakousko-uherský archeolog Josef Szombathy. Letos ji hlouběji prozkoumal tým odborníků. Cicero Moraes z brazilského institutu Arc-Team Brazil digitálně vytvořil její forenzní rekonstrukci. Mlada pochází z období označovaného jako aurignacien (41 000 – 29 000 let př. n. l.).

„Nejprve se předpokládalo, že jde o lebku dospělého muže. Pozdější studie, které porovnávaly charakteristiky jiných fosilií nalezených na místě, ale odhalily, že jde ve skutečnosti o lebku ženy, která zemřela ve věku kolem 17 let, před 31 tisíci lety. Tato fosilie je tak jednou z nejstarších homo sapiens nalezených ve střední Evropě,“ přiblížil Drbal, který se na forenzní rekonstrukci mladečské lebky podílel za českou stranu společně s táborským geodetem Jiřím Šindelářem.

Rekonstrukce Kromaňonců v Mladečských jeskyních

V roce 2021 zpřístupnilo vídeňské přírodovědné muzeum, kde je originál Szombathyho nálezu uložen, interaktivní online verzi lebky „Mladeč I“. To inspirovalo české a brazilské vědce k vytvoření obličeje.

Nakonec vznikly dvě verze tváře. Jedna černobílá bez vlasů a se zavřenýma očima, druhá více subjektivní barevná s vlasy a s otevřenýma očima.

Mladečské jeskyně málem byly lomem, teď v novém opět vítají návštěvníky

Mladečské jeskyně vytvořila příroda ve vápencovém vrchu Třesín. Jde o největší a nejstarší pohřebiště kromaňonského člověka ve střední Evropě. Za dobu objevení se považuje rok 1826, osvětlené jsou od roku 1911. Celkem mají chodby 1 250 metrů, zpřístupněno je 400 z nich.