Sestra dnes u soudu vše popřela, současně však přiznala, že v minulosti s novorozencem v náručí již jednou spadla, nebyl by to tedy pro ní první incident.
„Udělalo se mi nevolno a svezla jsem se podél skříně i s miminkem v náručí na podlahu. Dítě neutrpělo žádná zranění, já si rozsekla obočí,“ popsala v pátek Talášková případ, který se jí podle ní stal na novorozeneckém oddělení šternberské porodnice v roce 2003, tedy sedm let před porodem Káji Vitáska. „Od té doby se mi nic podobného nestalo, nikdy mi žádný novorozenec neupadl. Pravidelně absolvuji vyšetření u lékaře a jsem zdravá,“ tvrdí.
Rodina z Choliny na Olomoucku žaluje společnost Agel Středomoravská nemocniční, která provozuje šternberskou nemocnici, i chlapcovu ošetřující pediatričku o několikamilionové odškodné.
U soukromé pediatričky Eleny Vacové z Litovle absolvoval Kája běžnou prohlídku po propuštění z porodnice, načež lékařka konstatovala, že je Kája zdravý. Proto ji Vitásková viní ze zanedbání péče.
V porodnici nám váš syn upadl na hlavu, prořekla se lékařka. Matka se soudí |
Dětská sestra Daniela Talášková pracuje na novorozeneckém oddělení již 37 let a působí zde dodnes. Také z toho důvodu si údajně nepamatuje na Karla Vitáska, který se v nemocnici narodil 12. dubna 2010, ani na jeho matku.
„To jméno mi nic neříká a ani obličeje mi nic neříkají, projde nám pod rukama spousta rodiček, že si to pamatovat ani nejde,“ uvedla Talášková s tím, že si nevybavuje, že by se během čtyřdenní hospitalizace chlapce na oddělení přihodil nějaký incident.
„Nic mimořádného se nestalo a ani nemohlo. Veškerý screening u novorozenců provádíme přímo u matek, u všeho jsou, protože se děti od matek nemají separovat. Nedokážu říci, jak to bylo přímo v tom roce 2010, ale máme pravidlo, že děti se nesmí nosit v náručí, musí se převážet v postýlce a po chodbě se vozí ve vozíčku, který je vybavený monitoringem dechu. O tom poučujeme i všechny matky,“ vypověděla Talášková.
Současně také zdůraznila, že jestliže se sestře matka svěří s pochybnostmi týkajícími se zdraví dítěte, musí se vše oznámit lékaři a ten musí provést záznam do zdravotní dokumentace.
Ve Šternberku pravidla nedodržují, tvrdí svědkyně
Jana Vitásková, jejíž tvrzení podpořily písemným svědectvím i další ženy, které ve Šternberku rodily, však tvrdí, že sestra, která měla na oddělení službu, odnesla Káju jen tak v rukou ještě s dalším dítětem.
Když pak sestra oba novorozence zase vrátila, měl Kája na hlavě čepičku a podle matčiny výpovědi se začal chovat nezvykle – neustále plakal, nechtěl pít, zvracel a obracel oči v sloup.
Svěřila jsem se jen sestře, vyčítala si u soudu matka postiženého Káji |
„Na vše jsem se ptala sestry, ale ta informace jen zlehčovala, že je to normální. Vědomě zalhala lékaři, kterému se synův stav nezdál, že je vše v pořádku, a nic z negativních projevů, na které jsem upozornila, se neobjevilo ani ve zdravotní dokumentaci,“ prohlásila již dříve Vitásková.
Že je praxe na novorozeneckém oddělení jiná, než tvrdila sestra u soudu, popsala pro iDNES.cz i Michaela Zítková, matka, která ve Šternberku rodila před osmi lety.
Rodiče Káji Vitáska z Choliny na Olomoucku zůstali doma, aby mohli o těžce postiženého syna pečovat v přirozeném prostřed
„Pokud sestra tvrdí, že se v nemocnici děti nenosí v náručí nebo že by matky nebyly od svých dětí separované, tak lže. Já sama jsem byla úplně jinde než můj syn, a když jsem ho chodila navštěvovat, běžně jsem vídala, a dokonce jsem si na to i stěžovala u vrchní sestry, že se mi nelíbí, že je můj stále nahatý nebo jen přikrytý plenou poponášen v náručí sem a tam. Prostě jsem o něj měla strach,“ uvedla Zítková.
Dnes už čtrnáctiletý Karel je těžce handicapovaný, nechodí, sám ani nesedí, nemluví a musí přijímat pouze mixovanou stravu. Trpí také epilepsií, oční poruchou a potřebuje nepřetržitou péči čtyřiadvacet hodin denně. Je tak celoživotně odkázaný na pomoc druhých, přitom se narodil jako úplně zdravé dítě.
Týden poté, co byl s matkou propuštěn ze šternberské porodnice, skončil na urgentu s masivním krvácením do mozku a lékaři bojovali o jeho život. Chlapec vrátil jako hadrová panenka.
„Lékaři nám řekli, že Kája nikdy nebude chodit, mluvit, bude slepý a hluchý. Nikdy se nepřiblíží zdravému dítěti,“ shrnuje Vitásková.
Starost o těžce postiženého syna jí i jejímu manželovi vzala veškerý čas, oba přestali chodit do práce, aby se svému dítěti mohli naplno věnovat a zajistit mu péči, kterou potřebuje.
