„Kůrovec už v lesích ve správě LČR není škůdcem, který by plošně rozvracel porosty a vytvářel rozsáhlé kalamitní holiny. Ty porosty, jež jsou v současné době zelené, tedy přežijí i do budoucna a budou řádně obhospodařované i obnovované,“ sdělil mluvčí LČR Přemysl Šrámek.

Státní lesy podle něj zpracovaly letos v Olomouckém kraji do konce května jen 13 tisíc metrů krychlových kůrovcového dříví, zatímco v uplynulých dvou letech to bylo ještě okolo 150 tisíc kubíků ročně, což byla přibližně čtvrtina všech těžeb.

„V regionu už není v současnosti žádná lokalita, kde by se situace dala označit jako dramatická. Problémy jsou jen v Národní přírodní rezervaci Rejvíz, kde se na základě požadavku orgánů ochrany přírody napadené stromy nezpracovávají a lýkožrout se tak může volně šířit,“ shrnul Šrámek.

Dál pokračuje obnova lesů, v roce 2022 šlo o 1 690 hektarů, z toho skoro tisíc přirozeně, o rok později o 1 260 hektarů, z čehož 590 bez pomoci člověka, a letos zatím o 460 hektarů, z toho 67 přirozeně. Další plochy přibudou na podzim. Místo rozsáhlých smrkových monokultur se vysazují druhově pestré lesy s významným podílem listnáčů.

„Pokles obnovy lesů souvisí právě s utlumením kalamity, a tím i redukcí ploch, jež je nutné zalesňovat. Současné počasí s častými dešti je navíc pro sazenice a malé stromky velmi příznivé,“ doplnil mluvčí.

Spory o přístup pokračují dál

Ekolog Marcel Minář vyzdvihl, že část lesů se už obnovuje přirozeně. „Myslím, že i pro správce lesů je přirozená obnova lepší než umělá výsadba. Navíc stromky, jež vyrostou ze semen, nejsou pro zvěř tak chutné jako ty uměle vysazené a jsou i podstatně odolnější vůči klimatickým změnám,“ řekl.

Kritizuje ale přístup ke stromům napadeným lýkožroutem, který označuje za stále stejný. „Ty už by se měly nechat v lese, maximálně odkornit nastojato, protože dokážou udržet v půdě a ovzduší podmínky vhodné pro malé semenáčky, jež rychleji rostou,“ vysvětlil.

Kůrovcové holiny už pomalu zarůstají, u nových porostů se dbá na pestrost

Populační dynamiku kůrovce velmi významně ovlivňuje počasí, hlavně teploty vzduchu, které rozhodují o rojení a počtu generací, uvádí studie vzniklá spoluprací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), LČR, Biologického centra Akademie věd a portálů kurovcoveinfo. cz a nekrmkurovce.cz.

„Jednoznačně to ukázal rok 2018, kdy bylo poprvé v historii úplné třetí rojení. Kůrovec z jednoho napadeného stromu při druhé generaci ohrožuje až deset stromů, při třetí pak z těchto deseti sto dalších,“ popisuje studie.

„S růstem průměrné teploty v budoucnosti lze očekávat další urychlení vývoje kůrovcových generací. Schopnost lýkožrouta napadat stromy bude zřejmě dále umocněna souvisejícím suchem, které bude negativně působit na odolnost stromů a ty tak budou více náchylné k napadení,“ píše se ve studii.

Smrk se tu masivně sázel od 18. století

Kůrovec už však nebude mít pro množení tak dobré podmínky, neboť mnoho smrkových monokultur už bylo během dřívějších kalamit vykáceno a nové lesy jsou tvořeny smrky jen z menší části.

Mezinárodně respektovaný entomolog Jiří Hulcr uvedl pro ČTK, že je třeba změnit přístup.

„Lýkožrout smrkový žije všude tam, kde je smrk. Je potřeba spíše studovat, jak spolu žijí v rovnováze, než ho zabít,“ míní. Jako příčinu kalamit vidí neschopnost smrků zvládat vedro a sucho, zvláště když jsou nasázené nahusto.

Na Libavé vysázeli 50 milionů nových stromů. Smrky přišly o nadvládu

Smrk se v tuzemsku masivně sázel od 18. století, kdy pro něj bylo ideální počasí a klima. Se změnou klimatu se stále více ukazuje, že smrkové monokultury se proti kůrovci obtížně brání a musí se změnit druhová skladba lesů. Kalamita v českých lesích naplno vypukla v roce 2018, na vrcholu byla v roce 2020. Pak začala díky intenzivní likvidaci napadeného dřeva pozvolna ustupovat.

Třetí rojení zřejmě letos nehrozí

Biometeorolog ČHMÚ Martin Možný, jenž se zabývá souvislostí počasí a škod způsobených kůrovcem, uvedl, že nyní probíhá ve většině lesů v kraji vývoj druhé generace.

„Ta první byla vzhledem k brzkému nástupu vysokých teplot extrémně brzy, teď se naopak díky počasí s častými srážkami vývoj utlumil,“ nastínil Možný. Že by letos došlo ještě na další generaci si podle dosavadního vývoje počasí nemyslí.

Třetí rojení přitom v letech 2015 a 2018 způsobilo kvůli oslabení stromů předchozími útoky kůrovce rozsáhlou kalamitu.

Kvůli kůrovci máme jen přestárlé a nové porosty, říká šéf školního polesí

„Byly to extrémně suché roky s mimořádně příznivými podmínkami pro šíření. Letošek je naopak poměrně vlhký. Stromy jsou tak odolnější a vlhko není příznivé ani pro kůrovce, takže zatím nečekáme nějaké zásadní problémy,“ vysvětlil Možný.

Ač plošný rozvrat smrčin už nehrozí, mohou škody způsobené lýkožroutem v delším horizontu opět růst, upozorňují lesníci z Arcibiskupských lesů a statků Olomouc. V církevních lesích v regionu bylo v minulých letech postiženo zhruba 2 700 hektarů smrkových porostů, což je pětina plochy.

„Je tedy patrné, že v případě další kalamity mohou opět nastat výrazné škody a nelze konstatovat, že nebezpečí pominulo,“ sdělil výrobní ředitel Robert Psota. „Proto se také neustále intenzivně věnujeme vyhledávání a odstraňování nově napadených stromů, což je vedle dostatku vláhy v lesích zásadní pro zabránění vzniku kalamity,“ dodal.