Na netradiční úlovek Dočkal narazil v chráněné krajině. „Po vydatných deštích začínají růst houby také v lesích Litovelského Pomoraví,“ napsal.
Mezi starými známými hřiby, holubinkami, kozáky a suchohřiby však sběrače rozhodně zaujme jedna rarita.
„Jedná se o květnatec Archerův (Clathrus archeri). Tuto houbu můžeme právem považovat za exotickou, pochází totiž z oblasti Austrálie,“ vysvětlil odborník.
Podle Dočkala byla tato houba zavlečena do Evropy zhruba před sto lety. „U nás je zatím nacházena stále jen vzácně,“ uvedl.
Květnatec Archerův má plodnici s červeně zabarvenými rameny, které připomínají mořskou hvězdici a jsou díky svému exotickému vzhledu nepřehlédnutelné.
„Mezi nepůvodní druhy v naší přírodě patří i límcovka vrásčitoprstenná a tři druhy z čeledě Phallaceae, a to ocasník křížatý, psivka Ravenelova a květnatec Archerův,“ uvedla mykoložka Alena Nováková v časopise Ochrana přírody.
Amatérský mykolog objevil na Pálavě vzácnou houbu, dosud ji nacházeli jen v USA |
Květnatec Archerův je podle ní znám také jako Devil’s Fingers či Octopus Stinkhorn.
„Tato houba s poněkud exotickým vzhledem se v současné době vyskytuje v několika lokalitách naší republiky. Nápadné červeně zabarvené plodnice můžeme pozorovat v listnatých a smíšených lesích od pozdního jara většinou do konce října,“ přiblížila Nováková.
Rod květnatec patří mezi břichatkovité houby a je příbuzný hadovce smrduté a psivce obecné, popsala odbornice.
Hnilobný zápach
V době zralosti obal této houby praská a vyrůstá z něj bělavý nosič se čtyřmi až osmi rameny, která někdy srostou.
„Jsou tmavě růžově až krvavě červeně zbarvená a pokrytá temně zelenou slizovitou a silně zapáchající hmotou,“ řekla Nováková.
Hnilobně zapáchající hmota obsahuje výtrusy a její zápach láká různé mouchy, které se tak účastní na rozšiřování výtrusů do okolí.
„Květnatec je považován za nejedlou houbu, i když některé zdroje uvádějí, že mladé vejčité plodnice je možné konzumovat obdobně jako mladé plodnice hadovky smrduté, jsou však prý nevalné chuti,“ upozornila mykoložka.
Květnatec má domovinu v Austrálii, Tasmánii a na Novém Zélandu. „Do Evropy se květnatec dostal zavlečením výtrusů námořní dopravou s dodávkami ovčí vlny a bavlny pravděpodobně na začátku 20. století, odtud se postupně šířil dál na sever a východ,“ popsala Nováková.
VIDEO: S mykologem na houbách toho nasbíráte víc než obvykle. I u Prahy |
První evropský nález květnatce byl publikován v roce 1914 ve Franciei. „V dalších lokalitách byl květnatec zaznamenán až dlouho po skončení první světové války – v roce 1940 v Německu, v roce 1942 v Norsku a Švýcarsku, v roce 1945 ve Velké Británii a v roce 1948 v Rakousku,“ přiblížila.
Na území České republiky byla houba poprvé nalezena v roce 1962 v Chobotě u Hrbova v jižních Čechách.
Odtud se postupně rozšířila na Šumavu a do dalších oblastí na území Čech a Moravy (Beskydy, Krkonoše). „V roce 2007 byl květnatec poprvé zaznamenán i v areálu zoologické zahrady v Ostravě u výběhu nosorožce tuponosého a pandy červené,“ dodala mykoložka s tím, že přestože se květnatec postupně šíří po celém území republiky, v některých oblastech zcela chybí.
