Obyvatelům Litovelského Pomoraví může znepříjemnit život komáří druh vexans, což je původce nejhorších letních kalamit. Stav komářích líhnišť monitoruje Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje (KHS) ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci.

„V líhništích jsou kukly komárů a larvy ve čtvrtém stadiu před kuklením, které již není možné hubit biologickými larvicidy, protože je nepřijímají. Vzhledem k teplému počasí se jim zřejmě podaří vylíhnout a mohou způsobit tzv. letní komáří kalamitu,“ upozornil odborník krajských hygieniků Libor Mazánek.

Extrémní srážky a povodně 2024 394 fotografií

Podle něho platí při povodních jednoduchá úměra – čím více vody, tím více vajíček v komářích líhništích se zaplaví a vylíhne.

„Dosud se po žádné povodni nepodařilo předejít komáří kalamitě, vždy se jen mírnila aplikací insekticidů proti dospělým útočícím komárům, přičemž letní kalamity bývají horší než jarní. Ani po současné povodni se kalamitě nepodaří předejít, pokud počasí umožní komárům vylétnout a po jejich výletu bude navíc dostatečně teplo, aby mohli být aktivní,“ varuje Mazánek.

Na ošetření líhnišť jen pár dní

Po povodni v roce 1997 byly insekticidy proti komárům v okolí Olomouce aplikovány letecky. Od té doby plošné hubení komárů v Litovelském Pomoraví neproběhlo, obce sledují a ošetřují tůně larvicidy lokálně.

Ve střehu jsou například ve Střeni. „VectoBac jsme v intravilánu obce a okolních vesnicích aplikovali do líhnišť hned po povodních, protože vzhledem k rychlosti vývoje larev kalamitních komárů máte na ošetření jen několik dní. Bohužel ne všude se dostanete a vzhledem ke globálnímu rozlivu jsme museli čekat, až se voda slije do ohraničených lokalit, teprve potom jsme mohli zasáhnout. Některé lokality, jako třeba příkopy u cesty na Pňovice, jsme museli ošetřovat opakovaně,“ přiblížil starosta Střeně Jiří Nevima s tím, že se vzhledem k riziku pádu podmáčených stromů pracovníci nedostali do CHKO.

„Určitě se tak najdou osluněné vodní plochy, kde larvy dokončí svůj vývoj, pak budou stačit dva tři dny s teplotami kolem dvaceti stupňů a komáři vylétnou,“ připouští.

Útěchou tak může být alespoň to, že povodňová voda znečištěná například mrtvými těly zvířat či fekáliemi nemá vliv na infekčnost samotných komárů. I tak ale představují hrozbu.

„Komáři jsou pro lidi nebezpeční ze své podstaty přenašečů infekčních onemocnění. Po povodních se vždy vyskytuje více komárů, čímž roste i riziko šíření patogenů komáry,“ uzavřela mluvčí KHS Markéta Koutná.