Statistiky Krajského úřadu Olomouckého kraje mapující uplynulý myslivecký rok, který trvá 12 měsíců a skončil 1. dubna, dokládají, že lovci střelili přes 12 tisíc divočáků oproti necelým sedmi tisícům v sezoně předešlé.

Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) jsou pak aktuální počty ulovených divočáků ještě vyšší a šplhají se ke 14 tisícům. Daňků pak myslivci v kraji odlovili přes dva tisíce a pokračuje i pozvolný meziroční nárůst lovu srnčí zvěře, který dosáhl skoro osmi tisíc kusů.

Přemnožená zvěř škodí i v CHKO Jeseníky 6 fotografií

„Jelen sika se již několik let drží ve zhruba stejných číslech a u muflona je stabilně snižující se tendence,“ zhodnotil Vlastimil Dřímal z odboru životního prostředí a zemědělství na krajském úřadě. Na vývoj odlovu je podle něj třeba nahlížet v delším časovém horizontu. Odstřely divokých prasat se totiž pohybují v sinusoidě, stoupají a zase klesají.

„Každopádně je třeba vyzdvihnout odlov především v oblastech chovu daňka a jelena, kde se daří již několik let odlov navyšovat,“ doplnil. Kraj má sedm takových lokalit.

Jediný spolek odlovil tři tisíce prasat

Rekordní odlov si letos do statistik zapsal Okresní myslivecký spolek (OMS) Olomouc, kde nimrodi v uplynulé sezoně odlovili přes tři tisíce prasat.

„Je to jedno z nejvyšších čísel v historii a s ohledem na africký mor prasat je dobře, že regulace proběhla v tak velkém měřítku. Tím, že jsme odlovili hodně prasat, je šance, že v následujících dvou třech letech jejich početnost nebude tak vysoká, a tím pádem by velké nemusely být ani škody,“ věří jednatel OMS Jiří Zbořil.

Podle něj úspěšné sezoně nahrálo i to, že uplynulý rok nebyl semenný, nebylo tolik bukvic a žaludů a prasata byla nucena vycházet za potravou z lesů ven. Byla tudíž lépe lovitelná.

„Je obecně známo, že po těchto neúživných rocích nejsou ani velké přírůstky. Takže z pohledu populační dynamiky odhaduji, že v nastávajících dvou letech úlovek prasat klesne, protože jich nebude tolik,“ přemítá Zbořil.

Sám připouští, že se stavy divočáků regulují velice těžko. „Je to dáno vysokou reprodukční schopností prasete divokého i tím, že mu svědčí unylost zdejší krajiny. To vše vede k tomu, že je z divočáka mimořádně úspěšný druh po celém světě,“ vysvětluje.

Poměr srnčího a vysoké se úplně otočil

O tisícovku víc prasat střelili také myslivci na Šumpersku. „V případě divočáků i vysoké jsme měli rekordní rok a za 20 let takový odlov nepamatuji,“ uvedl Petr Božovský, referent státní správy myslivosti z městského úřadu v Šumperku.

Myslivci odlovili celkem 2 070 prasat, v předešlé sezoně to bylo 1 070. Odlov srnčí zvěře narostl o 300 kusů a jelení zvěře myslivci střelili 1 860 kusů oproti 1 550 v předchozí sezoně. Srnčího se loví konstantně kolem 800 kusů.

„Pamatuji doby, kdy se střílelo třikrát víc srnčího než vysoké, a dnes je to přesně naopak, protože jelení zvěře je dvakrát tolik,“ vysvětluje Božovský.

Kladivo na myslivce, reagují na novelu lovci. Lesníci a ekologové ji vítají

Myslivci na Přerovsku větší výkyvy v odlovu srnčí ani dančí zvěře nezaznamenali. „Stavy máme neměnné a lovíme kolem 650 kusů srnčího a 140 dančí zvěře. Stav prasat se v posledních letech výrazně zvedá a snažíme se zvyšovat i odlov,“ uvedl předseda myslivecké komise OMS Přerov Jaroslav Šindler.

Myslivci ze spolku Kunkov Šišma na Přerovsku, kteří mají pronajatou honitbu o výměře 1 350 hektarů, si kvůli přemnožené spárkaté zvěři opakovaně navyšují plán lovu.

„Majitelé honiteb si stěžují na velké škody, proto jsme se rozhodli plán lovu opět zvednout. Z někdejších 20 letos půjdeme na bezmála 80 kusů srnčího. Nebojím se, že bychom nesplnili,“ řekl hospodář spolku Petr Zavadil.

Stonásobně víc divočáků

Ačkoliv myslivci jsou s rekordní lovnou sezonou spokojení, lesníci, zemědělci i ochránci přírody bijí na poplach. Podle dat ČSÚ se totiž zdá, že je snaha myslivců o regulaci spárkaté zvěře jako boj s větrnými mlýny. I přes snahu nimrodů stavy za poslední půlstoletí dramaticky narostly.

„Závažnost situace ilustruje fakt, že podle odborných odhadů od poloviny minulého století se v Česku početní stavy jelení zvěře zvýšily pětkrát a divočáků stokrát. Prasata na řadě míst působí velké škody na porostech i polích,“ upozornil Ondřej Bačík ze Společnosti přátel Jeseníků.

Přerov vzdal odlov bobra ničícího stromy i hráze, podle odborníků by nic neřešil

Odborníci škody v lesích odhadují na čtyři miliardy ročně a náklady na ochranu lesa se šplhají k miliardě a půl. Podle specialistů na myslivost z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL), kteří škody způsobené zvěří na porostech monitorují, patří region k těm nejhorším.

„Při srovnání poškození lesa z hlediska okusu letorostů způsobeného zvěří Olomoucký kraj spolu se Zlínským, Karlovarským a Ústeckým skončil na chvostu celorepublikového žebříčku,“ uvádí ve své prezentaci Kamil Turek z ÚHÚL.

„Pokud chceme mít zdravé, pestré a stabilní lesy a také rovnováhu v přírodě, je aktivní redukce spárkaté zvěře nezbytná. Je dobrou zprávou, že se myslivci snaží a podle aktuálních statistik loni ulovili více jelenů i divočáků, nicméně je otázka, zda to stačí, protože situace je na řadě míst vážná, ne-li kalamitní, a to i v CHKO Jeseníky,“ varuje Bačík.