Za nejspornější v novele myslivci považují bod, že by jim stát měl na základě škod diktovat, kolik kusů zvěře mají ulovit. Za nedodržení by jim hrozily desetitisícové pokuty.

„Myslivost je pro naprostou většinu lidí koníčkem, s ohledem na povinnosti a pravidla, jež se s ní pojí, je to nejregulovanější hobby v Česku. Další omezení a sankce nejsou namístě,“ míní myslivec Vlastimil Waic.

Novela podle jeho kolegů nahrává lovcům, kteří budou pálit do zvěře hlava nehlava, klidně v noci.

Cílem novinky je podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) snížit vysoké stavy spárkaté zvěře a škody, které působí v lesích i na zemědělských plodinách. Například Lesy ČR požadují po myslivcích v kraji náhradu škody způsobené okusem orientačně ve výši 2,5 až 3 miliony korun ročně.

Ochrana jde do desítek milionů

Státní lesníci tvrdí, že jim také extrémně vzrostly náklady na ochranu mladých porostů, jen za loňský rok se vyšplhaly na 37 milionů. Podle mluvčí státního podniku Evy Jouklové to byl hlavní důvod, proč některé honitby nezařadil mezi pronajímané a nově v nich hospodaří ve vlastní režii s cílem snížit stavy býložravé zvěře.

„Loni bylo v kraji vysazeno více než 3,8 milionu sazenic na ploše okolo 660 hektarů, na dalších 300 hektarech evidujeme přirozenou obnovu. Bohužel pokud není výsadba ochráněna, zvěř ji dokáže zlikvidovat,“ uvedl vedoucí odboru marketingu a komunikace Lesů ČR Přemysl Šrámek.

Státní lesy drží 54 honiteb z celkových 370 v kraji. Čtyřicet jich pronajímají a ve 14 hospodaří ve vlastní režii.

„Převážnou část lovců v režijních honitbách tvoří zaměstnanci Lesů ČR, případně tzv. poplatkoví lovci, kteří mají ve smlouvě stanoven minimální počet kusů holé zvěře (samic a mláďat – pozn. red.) a samců první věkové třídy (zvířata stará do dvou až čtyř let, liší se podle druhu – pozn. red,), který musejí ulovit. Plány lovu se stanovují podle zákona na základě každoročního sčítání zvěře a stavu lesa s přihlédnutím k výši škod způsobených zvěří a výsledkům na kontrolních a srovnávacích plochách,“ vysvětlil Šrámek s tím, že se plány lovu daří dlouhodobě naplňovat a překračovat.

„V loňském mysliveckém roce byl plán lovu 22 tisíc kusů spárkaté zvěře naplněn na 129 procent,“ připomněl.

Novela má podle něho přínos v tom, že zajistí zvýšený a rovnoměrný tlak na snižování stavů spárkaté zvěře.

Škody se snižují každý rok

Výhradně na svých pozemcích s vlastním personálem hospodaří Vojenské lesy a statky ČR (VLS), většina změn se jich proto nedotkne. V kraji mají v divizi VLS Lipník nad Bečvou pět honiteb, největší je se svými 33 500 hektary honitba na Libavé.

Zelená lučištníkům, povinnost lovit... Co přináší novela mysliveckého zákona

Také VLS se plány lovu zvěře daří každoročně naplňovat. „V honitbách lipnické divize dosáhl celkový lov v uplynulém mysliveckém roce 4 900 kusů, ve všech honitbách VLS to bylo přibližně 23 300 kusů spárkaté zvěře. Z důvodu minimalizování škod na lesních porostech a zemědělských plodinách došlo v letech 2020-2023 k navýšení lovu jelení zvěře o 20 procent a u spárkaté o 44 procent,“ vyčíslil mluvčí VLS Petr Toman.

„Škody zvěří se meziročně snižují, například loni klesly náklady na ochranu proti okusu oproti roku 2022 o polovinu,“ vyzdvihl. Za loňský rok VLS v lipnické divizi vysázely přes milion sazenic.

Zvěř, nebo les?

Ačkoliv myslivci z regionu moderní evidenci vítají, proti posuzování škod a stanovování plánu lovu či zmenšování honiteb protestují.

„Dosud to bylo tak, že myslivci stanoví plán lovu a vlastník se k němu vyjadřuje. Nově však bude stát diktovat vlastníkovi, kolik zvěře tam má mít. Všude se mluví o tom, jak novela práva majitelů honiteb posiluje, ale je tomu přesně naopak, ani se nemohou rozhodnout, jestli budou mít na svém zvěř, nebo les,“ zlobí se Waic.

Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ) zastupuje zhruba 80 procent aktivních myslivců. Zástupci osmi desítek okresních mysliveckých spolků poslali ministrovi Výbornému otevřený dopis, ve kterém tvrdí, že novela bude mít dopad na počet aktivních lovců v Česku.

„Myslivost je dobrovolná činnost, v 80 procentech honiteb hospodaří spolky. S plánem lovu a pokutováním myslivců za jeho nesplnění máme velký problém,“ podotkl předseda ČMMJ Jiří Janota.

Farmáři a myslivci se domluví

Jako nadbytečnou vidí novelu překvapivě farmáři z kraje. „Jsem zemědělec a současně i myslivec a vůči novému zákonu jsem velmi skeptický. Vše je o komunikaci a zemědělství i myslivost jsou vázané ke konkrétní lokalitě, takže se mezi sebou musejí v první řadě domluvit lidé z dané oblasti znalí místních poměrů. V tomto případě se z myslivecko-hospodářské věci stala politika,“ míní předseda Agrární komory Olomouckého kraje Ivo Kasal.

Ukázkovou spolupráci předvádějí již delší dobu například myslivci a rolníci na Přerovsku.

Riziko každé dva kilometry. Srážek se zvěří přibývá, téměř vždy je to vysoká

„Zemědělcům vznikají kvůli spárkaté zvěři a hlavně divočákům velké škody, protože tu nemají přirozeného predátora, takže musejí nastoupit myslivci. Je v zájmu obou stran, aby se stavy udržovaly v rozumné míře,“ shrnul hospodář Mysliveckého spolku Kunkov Šišma Petr Zavadil.

Zemědělci tak dávají lovcům avízo, kdy vyjedou do polí sklízet, aby si mohli na lovnou zvěř počíhat.

„Divočáci jsou nyní v řepce a budou se stěhovat do kukuřice. Zrovna nám volali ze Soběchleb, že budou sklízet, předtím jsme byli v Dřevohosticích, vzájemně si vycházíme vstříc,“ dodal Zavadil.

Spolupráci s myslivci si pochvaluje i druhá strana. „Myslivcům dáváme vědět, protože tím, že budou víc střílet, se snažíme co nejvíce předcházet škodám,“ ujistil agronom Zemědělského družstva Agras Želatovice Tomáš Talla. Vymáhání škod je podle něho dlouhý a byrokraticky náročný proces a v praxi příliš nefunguje. Novela by to měla změnit.

„I přesto, že zdaleka neřeší všechny problémy spojené s českou myslivostí, je to krok správným směrem a v naší branži ochrany přírody by se mohlo ledacos zlepšit. Idea je dobrá a my ji podporujeme,“ vzkázal mluvčí Českého svazu ochránců přírody Petr Stýblo.