Prostor náměstí republiky je vymezený tramvajovými kolejemi a historickými budovami. Krajské město má nyní studii, jak dát tomuto místu i jiné využití, například jako místo pro koncerty, trhy nebo občerstvení.
Náměstí Republiky přitom s dalšími olomouckými plácky v historickém centru výrazně kontrastuje. Zatímco například při vánočních trzích radnice oplocuje morové sloupy na Horním i Dolním náměstí, kolem ničím nechráněné kašny Tritonů na náměstí Republiky denně projedou v těsné blízkosti desítky aut. Celkem se jich na prostranství vejde 66, pět míst je vyhrazených pro imobilní řidiče.
Olomoucké Předhradí
Olomouc má k dispozici velkou územní studii architekta Davida Mareše pro část města označovanou jako Předhradí, tedy lokalitu směrem k hotelu Palác zahrnující náměstí Republiky, ulice Křížkovského, Akademická a Wurmova i Biskupské náměstí.
Město před sedmi lety nechalo kvůli dožilým sítím opravit třídu 1. máje, po níž jezdí tramvaje k náměstí Republiky. Okolí však už větších zásahů nedoznalo.
„Projekt úprav náměstí nepokračoval, vznikla proto ‚lehčí‘ studie, protože ani v tomto, ani v příštím volebním období se tady nekopne do země. I bez toho však lze udělat něco menšího na stávající ploše a alespoň kousek náměstí zkultivovat, aby žilo i v jiném režimu, než je parkoviště,“ řekl náměstek olomouckého primátora Tomáš Pejpek koncem září při veřejném představení nového návrhu.
Možná úprava by za několik milionů korun pracovala jen s povrchem a nepočítá s trvalými zásahy, jako je sázení stromů. Pracuje převážně s trojúhelníkovým prostorem směrem k Denisově ulici.
Architekti uvažují mít namísto aut třeba mobilní posezení, přicházejí i s barevně odlišeným povrchem, pouličním občerstvením a také různými variantami redukce parkovacích míst. Zůstat by jich mohlo bezmála čtyřicet, sezonně i méně, pokud by se tu zrovna konaly koncerty či trhy.
Parkovací dům
Úbytek míst lze nicméně kompenzovat využitím blízkého parkovacího domu v Koželužské ulici, kde je majitel v případě zájmu ochotný nabídnout městu až 255 míst.
„Dopravně by šel prostor dobře upravit novou značkou sdílená zóna, která se využívá pro dopravně nejednoznačné prostředí. Jde o nehierarchický prostor, kde je rychlost omezená na dvacet kilometrů v hodině,“ řekla spoluautorka studie Hana Maršíková.
Zároveň ovšem v místě musí zůstat zachován průjezd aut do vojenského archivu.
Už k Marešově studii město uspořádalo mezi rezidenty anketu, z níž vyplynulo, že většina z nich by počet parkovacích míst snížila. I na prezentaci byli zastánci aut v jedné z historicky nejvýznamnějších částí Olomouce v menšině.
„Zadání je špatné, parkoviště má své opodstatnění a mělo by se řešit jako první,“ argumentoval muž z Denisovy ulice, podle nějž začnou místa bez aut umírat, což má dokreslovat současný stav Horního i Dolního náměstí.
Po vzoru Vídně
Naopak olomoucký architekt Stašek Žerava vidí ve studii velký přínos. „Oceňuji statečnost zadavatele. Vezměte si Benátky nebo Holandsko, tam nemá smysl snažit se dostat s autem do centra, ani by to nešlo. Potřeba jsou záchytné plochy u konečných zastávek,“ míní.
Nyní řidiči na náměstí Republiky platí v pracovní dny od 8 do 18 hodin stejně jako jinde v centru. Pro tamní obyvatele je to problém, jelikož ani večer často nemohou najít místo, kde nechat auto.
Každý rezident má přitom přidělenou jen určitou zónu, kde může stát. Místní proto chtějí po radnici posunout časy do 22 hodin včetně víkendů a změnit pravidla zón. „Uděláme dvouměsíční průzkum, abychom měli potřebná čísla, a asi časy upravíme,“ avizoval Pejpek.
Okolí náměstí tvoří veřejné instituce, kromě vyšší odborné školy a nedalekých univerzitních budov je zde městská knihovna, Vlastivědné muzeum, Muzeum umění. „Všichni chtějí, možná včetně správního archivu armády, aby prostor žil podobně jako třeba Vídeň. Aby se jejich identita promítla do veřejného prostoru před nimi,“ dodal Pejpek.
V proluce poblíž západního cípu náměstí má v příštích letech vyrůst i objekt Středoevropského fóra Olomouc. Mluví se proto o možnosti zdůraznit atmosféru místa v duchu muzejní čtvrti či muzejního ostrova podobného třeba právě hlavnímu městu Rakouska.
„Vzniká velmi zajímavá architektonická a muzejní konstelace. Myšlenka se nám velmi líbí a je to i velká priorita vedení olomoucké radnice, které ji má ve své koncepci kultury,“ zmínil před časem ředitel Muzea umění Olomouc Ondřej Zatloukal.
Nová pěší zóna
Studii na výraznou proměnu má Olomouc také pro Palackého třídu a navazující Litovelskou ulici a třídu Míru, kde bude v příštích letech nutné opravit tramvajovou trať spojující centrum a točnu v Neředíně poblíž letiště. Palackého by se mohla z části proměnit v pěší zónu.
V půlce října skončí termín pro odevzdání návrhů v druhém kole soutěže na podobu třetí etapy protipovodňových opatření města od mostu v Komenského ulici až po okraj města v Černovíře.
„Po skončení této velké soutěže chceme udělat ideovou soutěž na tržnici, od které by se odvinuly názory na regulaci, dopravní a další záležitosti, aby bylo možné začít chystat v horizontu třeba patnácti let finální podobu prostoru,“ uvedl již dříve Pejpek.
22. listopadu 2015 |
