Můžete jmenovat nějaký příklad rizik spojených se špatnou životosprávou?
Jde třeba o cévní mozkové příhody čili mrtvice. Když pacient s nadváhou po mrtvici zdravě zredukuje hmotnost, významně sníží riziko, že se příhoda bude opakovat. Špatné stravování je ale rizikovým faktorem i pro mnoho dalších nemocí – například pro cukrovku, infarkt srdeční svaloviny, Alzheimerovu chorobu nebo pro nádorová onemocnění.
Co je největší problém ve stravování české populace?
Po covidu vzrostla řada problematického jídelního chování – ať už přejídání, nebo naopak opačného extrému v podobě poruch příjmu potravy, kde je typický příklad mentální anorexie. Obecně se pak dá říct, že v Česku jíme málo vlákniny, což má podíl na vzniku různých onemocnění, třeba aterosklerózy, ale i karcinomu tlustého střeva. Dospělý člověk by měl přijmout třicet gramů vlákniny denně, na což se ale většina lidí bohužel nedostane. Další častou neřestí je nadbytečná konzumace uzenin, jelikož obsahují vysoké množství soli a nasycených tuků, i to je v Česku u řady lidí problém.
Jak vlákninu nejefektivněji doplnit?
Ovoce, zelenina, luštěniny, celozrnné výrobky, ořechy, semena. To všechno jsou kvalitní zdroje vlákniny, jenomže... Luštěniny jsou sice levné, ale většina lidí je nejí nebo ne v takovém množství, aby zabezpečili dostatečný příjem vlákniny. A stejně tak je to u ovoce a zeleniny. Doporučená denní dávka ovoce a zeleniny je totiž čtyři sta až pět set gramů, a to také většina lidí nezvládne.
Do školy s váhou a mikrovlnkou. Přibývá dietářů, kteří si nosí vlastní oběd |
Hádám, že velkou potíží je i alkohol.
Ano, to je pořád asi největší neřest české populace. Už i sklenička vína denně, pokud je to tak, že si ji člověk nedovede odepřít, je špatně. Pak už to hraničí se závislostí. Dříve se přitom říkalo, že sklenička denně přináší pro lidský organismus benefity, nicméně dnes už jde o vyvrácený mýtus. Ta dávka alkoholu, která se ve dvou deci nachází, přebije benefit z veškerých antioxidantů, kvůli kterým tato mylná informace vznikla. Alkohol se nedá doporučit v žádném množství.
Říkala jste, že stále přibývá obézních lidí. Zvyšuje se procento každoročně?
Ano, je to tak. Obezita se čím dál více posouvá do nižších věkových kategorií, až dětského věku, což bude velký problém. Je prokázáno, že řadě chronických nemocí lze předcházet vhodnou stravou. Takže když člověk zdědí špatné návyky už v útlém věku...
...zvyšuje se už odmala procento nemocí.
Ano, nevhodné stravování je nezanedbatelný faktor pro vznik mnoha chorob. Například diabetes typu dva byl dříve běžně nazýván jako stařecká cukrovka a dnes se s ním setkáváme klidně i u mladých dospělých.
Epidemie obezity těhotných žen vystrašila Hanou, trápí skoro polovinu maminek |
Vy osobně pracujete také s lidmi v důchodovém věku. I u nich jsou stravovací návyky důležité?
Velmi. Na klinice se potýkáme s mnoha problémy. Je vidět, že senioři mnohdy nepovažují za důležité, co jedí. Častokrát říkají, že už jsou staří, takže nemá cenu řešit, co konzumují. Ale má, už jen kvůli tomu, o čem jsme se bavili. Problematická skupina jsou třeba staří, osamělí muži. Stává se, že po úmrtí manželky, která zajišťovala nákupy a vařila, a bez někoho blízkého v jejich okolí, jedí velmi jednotvárně. Pak říkají, že jediné, co doma konzumovali, je chleba s máslem. Takže jim chybí spousta živin. V této věkové skupině se navíc objevuje i řada potíží, jako jsou problémy s chrupem, snížení pocitu hladu i kognitivní poruchy, to všechno má vliv na výživu.
Coby nutriční terapeutka se tedy nestaráte jen o to, aby lidé měli vyladěné jídelničky a plochá břicha, že?
Ne, ani zdaleka. Nutriční terapeuti jsou ale bohužel veřejností považováni za výživové poradce, kteří jen tvoří pestré jídelníčky, aby pomohli lidem hubnout. Konkrétně já a moje kolegyně v nemocnici řešíme problémy pacientů v nutričním riziku – to jsou třeba lidé s nízkým BMI (index tělesné hmotnosti, který určuje, zda má člověk zdravou hmotnost vzhledem ke své výšce, pozn. red.). Dále lidí, kteří v nedávné době rapidně zhubli nebo začali z nějakého důvodu přijímat mnohem méně potravy než dříve. Ale také ty, kteří ztrácí soběstačnost a nedovedou se optimálně stravovat.
Jak jim pomáháte?
Všem se snažíme dát výživu do pořádku, aby jim tělo a životní funkce v rámci možností fungovaly a aby byl jejich nutriční stav dobrý. I obézní člověk může být podvyživený, neboť mu mohou chybět bílkoviny, minerální látky či vitaminy. Takže pak mohou mít obézní problém, že nemají ke své tělesné hmotnosti adekvátní svalovou hmotu, což se projeví například na kondici, kdy nedostatek svalové hmoty nedovolí tělu znovu fungovat jako dříve – například rehabilitovat, hojit chronické rány, nebo dokonce i chodit.
