„Zvěř je přemnožená několikanásobně. Usuzujeme tak podle škod, které jsou v neúnosné a v nepřijatelné výši. Obrovské potíže nám dělá to, že listnaté dřeviny a jedle nejsou až na výjimky schopny odrůstat bez ochrany proti zvěři,“ říká například šéf krajského ředitelství Lesů ČR v Šumperku Pavel Indra.
Černá i býložravá spárkatá zvěř, tedy jeleni, srnci, daňci nebo jeleni sika, je podle mluvčí Lesů ČR Evy Jouklové přemnožená na celém území České republiky. Nejvíc jí chutnají mladé listnáče a jedle, které ohryzává, loupe a okusuje.
„Sazenice zpravidla neuhynou, ale zbrzdí se jejich růst. Působením přemnožené býložravé zvěře se zvyšují náklady na ochranu mladých porostů,“ uvedla Jouklová.
Stromky, které jsou pro zvěř atraktivní, sází lesníci do oplocenek a jedle, které zvěři obzvlášť chutnají, oplocují i individuálně. Tato opatření přijdou společnosti hospodařící v lesích po celé republice každý rok na stovky milionů korun. Jen Lesy ČR odhadují loňské náklady na ochranu lesa proti zvěři na téměř půl miliardy korun.
Regulace zvěře je nutná i podle ochránců přírody
Přemnožená zvěř je problém i podle ochránců přírody. „Lesy mají snahu obnovit se samy. Příliš vysoké stavy zvěře jsou ale fenomén, který přirozenou obnovu na mnoha místech totálně likviduje. Je to velký průšvih, možná větší než sám kůrovec,“ upozornil zástupce vedoucího Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky Jindřich Chlapek.
„Přirozený les je stabilní vůči změnám. Přemnožená zvěř tomu ale brání, jelikož sežere úplně všechno, co vyroste samo. Bez rozumné regulace stavu zvěře v Jeseníkách v podstatě přirozená obnova lesa není možná a miliardové dotace, které stát dává na obnovu smíšených lesů, tak skončí v bachorech zvěře,“ myslí si také vedoucí Hnutí Duha Jeseníky Ivo Dokoupil.
Zvěř v celé zemi se sčítá jednou ročně, podle ministerstva zemědělství jsou ale kvůli migraci zvířat spolehlivějším ukazatelem přemnožení rostoucí odstřely. Například jelenů bylo v roce 2013 zastřeleno přes 23 tisíc, v roce 2017 téměř 28 tisíc kusů. Počet odstřelů daňků se zvýšil o 6 572 kusů na více než 23 tisíc.
Podle lesníků mají nejvyšší odpovědnost za stavy zvěře myslivci. Lesy ČR na ně podle mluvčí Jouklové tlačí prostřednictvím nájemních smluv.
„Podmínky nájmu vlastních honiteb jsme upravili tak, že máme zásadní vliv na stanovení plánu lovu. V případě jeho nesplnění můžeme uplatnit sankce, případně odstoupit od smlouvy,“ popsala.
Ne všude se ale myslivci s lesníky hladce domluví. „V zájmu myslivců je udržovat vysoké stavy zvěře, protože večer přijdou na posed a něco vždy uloví,“ podotkl už dříve Richard Podstatzký, jehož rodina hospodaří na vlastních honitbách na Zlínsku.
Podle Podstatzkého, který je místopředsedou Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR, jsou evidované stavy zvěře až čtyřikrát nižší, než je realita.
Novela, která má pomoci, se nelíbí myslivcům
Pomoci s redukcí zvěře měla novela mysliveckého zákona přijatá v listopadu. Ta nastavila pravidla pro plánování lovu tak, aby brala v potaz potřeby obnovy lesa. To se ale nelíbí Českomoravskému mysliveckému svazu (ČMMS) a ministerstvo zemědělství už jedná o navrácení situace do původního stavu. Myslivci například tvrdí, že nedávno přijatý zákon zatíží státní rozpočet.
„Mluví se v něm o posudcích, o nichž dodnes nevíme, kdo by je měl zpracovávat a za jakou cenu, ale myslím si, že to budou obrovské peníze,“ namítá předseda ČMMS Jiří Janota.
Nelíbí se mu ani to, že o odstřelech by neměli rozhodovat vlastníci pozemků a myslivci, ale úředníci na obcích s rozšířenou působností.
„Značná část z nich vůbec nemá myslivecké či lesnické vzdělání,“ podotýká Janota. Problém podle něj zanedbali vlastníci pozemků a držitelé honiteb.
„Na návrh vlastníka honitby nebo orgánu ochrany přírody může státní správa už dnes stavy odlovu navýšit. Že se to nedělo, je problém všech, kdo do toho mohli vstoupit,“ tvrdí.
ČMMS navrhuje zachovat původní stav – tedy dohodu vlastníka honitby s uživatelem s tím, že stát by měl kontrolní funkci.
Ekologové však bojují za novelu. „Snažili jsme se o ni 20 let a prosadit se ji podařilo až po tragédii v Jeseníkách. Jenže myslivci mají obrovské lobby. Téměř každý poslanec a úředník v regionu je totiž nimrod,“ uzavřel Dokoupil z Hnutí Duha.