Odvolací krajský soud v Olomouci nedávno potvrdil loňské rozhodnutí Okresního soudu ve Vsetíně, že ředitel firmy Energoaqua Oldřich Havelka je zproštěn obžaloby. Soudy sice potvrdily, že kyanidy vytekly z areálu firmy, zároveň však pracovaly jen s omezeným množstvím faktů.

„Prokazování bylo velmi obtížné. Nelze přehlédnout, že na samém počátku, kdy během několika hodin začaly hynout ryby, došlo k pochybení řady osob a to nešlo ve vyšetřování napravit,“ upozornila předsedkyně senátu krajského soudu Michaela Burešová.

„Nebyly ani další důkazy, které by přispěly k objasnění,“ vysvětlila rozhodnutí. Trestně odpovědnou soud nakonec neshledal ani firmu.

Politici z kraje se po havárii snažili přispět ke změně zákonů, a to kvůli lepší prevenci i rozdělení rolí a zpřesnění postupů při zásahu.

„Od počátku jsem se soustředila aspoň na to, abychom změnili právní předpisy, jež by mohly naše povrchové vody lépe ochránit. To se zčásti podařilo,“ ohlédla se senátorka za Přerovsko Jitka Seitlová (KDU-ČSL).

„Máme novelu zákona o vodách, která stanovuje v dalším období mapování všech výustí přicházejících do povrchových vod a jejich rizikovost, dále také případné pokuty. Máme též trvalý monitoring u velkých zdrojů znečištění. Jen tyto dvě věci čekaly na to, aby byly přidány do zákonů, desítky let,“ vyjmenovala.

Novela situaci výrazně zlepšila, ombudsman má ale výhrady

K otravě došlo v době vrcholící kampaně do krajských voleb. Noví zastupitelé nastoupili zhruba měsíc poté.

„Nejvíc sil jsme napnuli k odhalení chyb a nedostatků. Došli jsme k tomu, že vodní zákon není napsán dobře. Tehdy se udělalo hodně práce na novele, ale jak se poté měnila Sněmovna, už se to nestihlo dotáhnout,“ zhodnotil bývalý krajský radní pro životní prostředí Martin Šmída (Piráti).

„Naštěstí se pak novela začala dodělávat znovu, čili dnes už je to snad lépe nastaveno, aby se vědělo, co má kdo řešit či řídit. A jsou vyšší pokuty. Aspoň něco,“ doplnil.

Podle něj mělo tehdy hejtmanství zvážit vyhlášení krizového stavu a pomoci s koordinací zásahu. Na druhou stranu byl počátek otravy ve Zlínském kraji.

47 fotografií

Novela nakonec začala platit letos v srpnu. Tento měsíc ji však zkritizoval veřejný ochránce práv Stanislav Křeček. Ministerstvo životního prostředí podle něj nepřineslo jasná pravidla pro zvládání havárií.

„Vyzvali jsme ministerstvo, aby nejpozději do začátku roku 2025 připravilo novelu prováděcí vyhlášky,“ sdělil a připomněl i loňskou havárii na říčce Trkmance na Hodonínsku, do níž se po požáru galvanovny dostaly nebezpečné látky. Při prošetřování postupu úřadů totiž ombudsman zjistil špatné rozdělení rolí.

Předcházení ekologickým škodám vyřeší lépe novela zákona

Vláda též koncem listopadu schválila novelu zákona o předcházení ekologické újmě. Dosavadní zákon se podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) ukázal jako nefunkční, a to například právě při řešení otravy Bečvy.

Pokud normu stihne do skončení svého mandátu v příštím roce schválit i Sněmovna, měl by stát dostat možnost financovat nápravná opatření a peníze později vymáhat po viníkovi.

„Cílem novely jsou v prvé řadě preventivní opatření v případě bezprostřední hrozby vzniku škody, a v druhé řadě nápravná opatření, pokud ke škodě dojde,“ řekl Hladík.

„Zpřesňuje definici ekologické újmy tak, aby bylo možné zákon snadněji použít i v regionálních případech, a také jasně odlišuje působnost tohoto zákona od působnosti složkových předpisů. Díky tomu zefektivníme aplikační praxi zákona,“ objasnil.

Znečišťovatel v případě Bečvy neplatí

Uvedl také, že právě kvůli slabinám legislativy nešlo u Bečvy uplatnit pravidlo „znečišťovatel platí“. I kvůli nezvládnutému zásahu úřadů zůstává nad otravou Bečvy dodnes stín pochybností.

Někteří politici a část veřejnosti či rybářů vyslovili podezření, že podíl na katastrofě, nebo přinejmenším vliv na vyšetřování mohla mít skutečnost, že na Bečvě stojí také chemička Deza ze skupiny Agrofert, která je tudíž spojená s předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem. Ten byl v době havárie předsedou vlády.

Podnik se nachází na toku až pod výpustí kanálu, který ve Valašském Meziříčí přivádí do Bečvy odpadní vody z průmyslového areálu firmy Energoaqua a jímž se podle soudu do řeky dostaly i jedy. Otrava se ale projevila až o něco dále.

„Chemické vody se nemohly smísit s čistou vodou v Bečvě až po třech a půl kilometrech, kde začal úhyn ryb,“ argumentoval třeba předseda místní organizace Českého rybářského svazu v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku Stanislav Pernický.

„Vše muselo probíhat výrazně dřív, což dokumentuje pokus se solankou, který jsme udělali s profesorem Hruškou, a také policejní pokus s fluoresceinem,“ je přesvědčen rybářský funckionář.

Exministr verzi rybářů odmítl

Tehdejší ministr životního prostředí za ANO Richard Brabec to odmítal a kritizoval, že někteří členové sněmovní vyšetřovací komise zřízené k objasnění otravy i další lidé měli podle něj předem jasno o vině Dezy.

„Vzkaz mnoha rádoby expertům na čištění odpadních vod především z řad politiků vládní koalice, a dále panu Pernickému, profesoru Hruškovi (se stranickou knížkou TOP 09), nebo řadě novinářů, v čele s aktivisty, jako je pan Patočka z Deníku Referendum, kteří se to snaží mermomocí pořád zpochybňovat – jste už fakt mimo! “ napsal na sociální síti.