Rozsáhlé pohřebiště nitranské kultury, která ve starší době bronzové, tedy 2 100 až 1 800 let před naším letopočtem, obývala území východní Moravy a jihozápadního Slovenska, patří mezi nejvýznamnější objevy tohoto výzkumu. Archeologové odhalili 130 hrobů, čímž se lokalita stala největším nalezištěm této kultury.

„Díky laboratorním analýzám můžeme rekonstruovat fyzický vzhled tehdejších obyvatel, jejich zdravotní stav, stravovací návyky, genetickou příbuznost i migrační strategie,“ vysvětlila archeoložka Vendula Vránová, vedoucí výzkumu.

Hroby obsahovaly nejen kosterní pozůstatky, ale také milodary – měděné ozdoby, kostěné korálky, kamenné šipky, měděný prstýnek nebo kostěná šídla.

„Mezi objevenými artefakty jsme našli také typický měděný náramek ve tvaru vrbového lístku,“ dodala Vránová.

Dívka z Mladečských jeskyní se jmenuje Mlada, rozhodli lidé v anketě

Muži a ženy byli pohřbíváni odlišným způsobem jak co se týče polohy těl, tak předmětů, které jim byly do hrobů přiloženy. Muži například dostávali kančí kly a lovecké nástroje, zatímco ženy měly v hrobech šperky a korálky z parohů.

Archeologové rovněž zjistili, že s těly některých zemřelých bylo po delší době manipulováno. „Nález naznačuje, že šlo o pohřební přechodové rituály, které probíhaly i po smrti jedince a zahrnovaly manipulaci s tělem v jeho hrobě,“ vysvětlila Vránová.

Mladší kultura respektovala starší hroby

Na pohřebišti odborníci našli také hroby kultury se šňůrovou keramikou. Ty jsou kromě bohatých nálezů zajímavé i tím, že hroby z nitranské kultury a kultury se šňůrovou keramikou se vzájemně nenarušovaly. Starší hroby byly pravděpodobně označeny mohylami, které výrazně dominovaly krajině. Objev tak naznačuje, že mladší kultura projevovala úctu ke starším hrobům.

„Dalším významným nalezištěm je lokalita v části Křelova u Břuchotína jinak nazývaná jako ‚Sedmiměřičná‘, kde archeologové identifikovali čtyři různá pohřební období,“ sdělila mluvčí centra Nikola Orlitová s tím, že oblast byla využívána pro pohřební účely více než tři tisíce let, od konce pozdní doby kamenné až do 9. století, kdy zde žilo slovanské obyvatelstvo na území Velkomoravské říše.

Archeologové odvezli nález do nemocnice, CT odhalilo obsah starý tři tisíce let

„Také zde archeologové objevili pohřebiště kultury se šňůrovou keramikou spadají do období 2 600 let před naším letopočtem. Při výzkumu odkryli 17 kostrových hrobů, z nichž čtyři se odlišovaly svou hloubkou a bohatou výbavou,“ shrnula Orlitová.

Podle odborníků tyto hroby pravděpodobně patřily mužům, kteří byli pohřbeni s keramickými nádobami a pazourkovými nástroji. „V každém hrobě jsme navíc našli dvojici sekerek – jednu broušenou a druhou štípanou,“ uvedla Vránová. Tyto sekerky jsou v současné době podrobeny mikroskopickým analýzám.

Našli i první hrob germánského bojovníka

Kolem hrobů se navíc nacházely kruhové žlábky, což byly pravděpodobně pozůstatky dřevěných konstrukcí, jež oddělovaly posvátný prostor pohřebiště od okolí. Jedná se teprve o páté naleziště, na němž se archeologům podařilo identifikovat obvodové žlábky kolem hrobů.

„Významným nálezem je také hrob germánského bojovníka se štítem a železným kopím z 3. století, který je prvním takovým objevem na střední Moravě. Na pohřebišti odborníci také odkryli sedm žárových hrobů, v nichž našli typické kovové šperky spojené s Kelty,“ doplnila Orlitová.

Záchranný archeologický výzkum na trase D35 v úseku mezi Křelovem a Slavonínem probíhal od srpna 2023 do dubna 2024. Nyní budou experti analyzovat nalezené artefakty a kosterní pozůstatky. Laboratorní analýzy přinesou nové poznatky o fyzické podobě tehdejších obyvatel, jejich zdravotním stavu, výživě a genetické příbuznosti.

„Naše práce v terénu skončila, ale teď nás čeká ta nejdůležitější část – detailní analýza a interpretace nálezů,“ uzavřela Vránová.