Bleskové povodně na konci června 2009 vznikly kvůli lokálním přívalovým srážkám, které přišly v období, kdy byla již půda i vodní toky nasycené.
„Přívalové deště poté neměly možnost vsakování do podloží a zůstaly ve formě povrchových vod. Tento fakt dále zhoršila industrializace krajiny,“ uvádí k neštěstí zpráva Povodňové komise Olomouckého kraje.
Povodně roku 2009 v regionu |
Právě rychlost, s jakou se blesková povodeň do regionu dostala, způsobila obyvatelům nejbolestivější ztráty – na lidských životech. Ze čtrnácti obětí, které si povodně v republice vyžádaly, byly tři z Olomouckého kraje.
Jeden člověk utonul v oblasti Hranic na Přerovsku, dále zemřel velitel dobrovolných hasičů z Vlčic na Jesenicku. První večer po vyhlášení povodňového stavu jej během zásahu společně s dřevěným mostem strhla přívalová vlna. Poslední oběť v kraji našli policisté v Bergově na Jesenicku.
Syn utonulého velitele hasičů: Tušil jsem, že se stalo něco hrozného |
„Muže postrádali jeho příbuzní od pátku, ozvali se nám ale až v sobotu večer. Našli jsme ho v potoce, utonulého, potvrdil to i přivolaný lékař,“ sdělil tehdy policejní mluvčí Jiří Černěnko.
Hmotné škody dosáhly v kraji 3,7 miliardy
Největší úhrn srážek nastal už 23. června, kdy zatopila voda první ulice v Hranicích na Přerovsku a v desítkách obcí na Jesenicku. Přívalové deště pak pokračovaly ještě v dalších dnech, a to celý měsíc až do druhé poloviny července.
Během povodní zasahovaly všechny záchranné složky, jen hasičských jednotek v kraji působila více než stovka, úřady povolaly na pomoc také armádu. Jen v okrese Jeseník působilo 56 vojáků téměř celý měsíc.
„V osmi obcích okresu se v součinnosti se složkami záchranného systému podíleli na likvidaci spadlých mostů, dovozu sutin a štěrku, úpravě komunikací, čištění koryt a břehů potoků, odvozu naplavenin, vyklízení zaplavených domů, odstraňování padlých stromů, čištění komunikací, zabezpečení vodovodního řadu či odvozu materiálu,“ popsal tiskový a informační důstojník samostatné záchranné roty Jiří Zbránek.
Povodeň zažil v obci už třikrát, ta včerejší ale byla nejhorší |
Škody na majetku v Olomouckém kraji po třetí nejhorší povodni v českých dějinách dosáhly 3,7 miliardy korun, jen opravy silnic znalci vyčíslili na více než 280 milionů korun.
Následky ničivých bleskových povodní některé obce odstraňovaly několik let. Například na Jesenicku totiž voda podemlela svahy, na nichž se začala sesouvat půda. K nejpostiženějším obcím patřily například Česká Ves či Žulová.