Starostové na Jesenicku kritizují, že zatímco na řekách se po loňské zničující povodni udělala spousta práce, do jejich přítoků se mnohde podle jejich slov ani „nehráblo“.
Právě v místech soutoků řek s potoky přitom docházelo na Jesenicku během povodně k největším škodám. O zmíněné řeky se stará Povodí Odry, o jejich přítoky pak Lesy České republiky.
Doslova za hrozbu považují v České Vsi na Jesenicku soutok Bělé s říčkou Lubinou, za kterým byly při povodni napáchány ohromné škody.
„Je to dlouhodobě kritické místo, loni odtud došlo například ke škodám na našem krytém bazénu. Naštěstí připravujeme jeho celkovou rekonstrukci, takže tyto škody neměly dopad na provoz,“ sděluje starosta Petr Mudra (nez.).
Škody za desítky milionů za spojením obou toků zaznamenala také jedna z největších firem na Jesenicku, Řetězárna Česká Ves.
„Zatímco Bělá už je relativně z nejhoršího venku, na Lubině se od povodně pořád nic neděje. Koryto je pořád plné nánosů. Řekl bych, že je nyní kapacitně na třetině toho, co by zvládlo před povodní,“ odhaduje generální ředitel společnosti Jiří Uhlíř.
Podle něho teď stačí vydatnější deště a na pozemcích a v halách firmy se může znovu objevit voda i s naplaveninami. „To místo nás trápí dlouhodobě. Je potřeba udělat něco pro zkapacitnění Lubiny, nám i obci by to opravdu hodně pomohlo,“ podotýká Uhlíř.
S tím souhlasí i českoveský starosta. „Nedobrou situaci opakovaně připomínkujeme v rámci obnovy hlavních toků po povodni. Pokud by se větší důraz kladl na jejich důležité přítoky, pomohlo by nám to možná víc než jenom obnova koryta Bělé,“ upozorňuje Mudra.
Upozornění nepomohla
Poukazuje také na další problematický tok, kterým je potok Žlebník. „Ten byl plný už den a půl před povodní. Kdyby se podařilo zvýšit jeho kapacitu už na horním toku, voda z něj nebude mít tak ničivé účinky jak loni,“ soudí Mudra.
Ve Vápenné na Jesenicku došlo při povodni k velkým škodám za soutokem Vidnavky se Ztraceným potokem.
„Na několika soutocích s řekou Vidnavkou na našem katastru to opravdu skřípe. Konkrétně na stav Ztraceného potoka jsme opakovaně upozorňovali už před povodní, protože na řadě míst nebyla dokončena jeho úprava. Loni v září se to projevilo naplno,“ popisuje starosta Leoš Hannig (TOP 09).
Za povodní zničený dům 95 tisíc, jinde necelou půlku. Klíč k dělbě podpory udivil |
Ve Velké Kraši na Jesenicku způsobily velké škody naplaveniny z Černého potoka ústícího rovněž do Vidnavky.
„Největší škody nám napáchaly vzrostlé stromy, které voda nesla korytem. Bylo to proto, že břehy nebyly vyčištěny od náletových dřevin a ty pak ničily mosty a ucpávaly tok,“ vysvětluje starosta Jiří Vodička (nez.).
Starostové se přimlouvají za to, aby se péče o Bělou i Vidnavku a jejich přítoky sjednotila a o všechny se staralo Povodí Odry.
Extrémní povodně 2024 |
„Pak by nedocházelo k dohadům, zda místo spadá ještě do Povodí Odry, nebo už patří Lesům ČR. To by ale chtělo systémové změny na úrovni vlády včetně přesunu peněz,“ poukazuje českoveský starosta Mudra.
„Určitě by to bylo prospěšné, hlavně možná i celkově levnější,“ míní starosta Vápenné Hannig.
Děláme, co se dá, hlásí Povodí Odry i Lesy ČR
Povodí Odry se snaží situaci změnit. „Situace na drobných přítocích Bělé i Vidnavky je nám obecně známa. Jako správci povodí budeme po správci těchto drobných toků požadovat provedení údržby koryt, stejně tak i po vlastnících stávajících přehrážek, které mohou omezit pohyb splavenin a tím i bezpečnější průchod velkých povodní na páteřních tocích. To vše v kombinaci s přírodě blízkými opatřeními a dalšími způsoby zadržování vody v krajině,“ oznamuje mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková.
Podle Vlčkové se chystá společné jednání s Lesy ČR, jehož cílem bude koordinace povodňových prací.
„U všech koryt v naší správě jsme se po povodni soustředili na odstranění povodňových škod, zabezpečení kritických míst a zprůtočnění toků. V současné době probíhají přípravné práce na zahájení oprav upravených koryt toků především v intravilánech měst a obcí,“ informuje Vlčková.
Lesy ČR argumentují, že toky udržují a revitalizují v rámci dostupných finančních a kapacitních možností.
„Hned po povodni jsme na některých tocích provedli zásahy, které zlepšily průtočnost, a další opatření plánujeme. Na zabezpečovací práce jsme jen na Jesenicku vynaložili do konce loňského roku 20 milionů korun a poté jsme neprodleně zahájili přípravu projektové dokumentace na obnovu úseků poškozených povodní,“ sděluje mluvčí Eva Jouklová.
„Konkrétně Lubinu máme v evidenci a hledáme možnosti, jak obnovu urychlit,“ podotýká.
14. září 2024 |
