Před hrozícím zvýšeným rizikem šíření řady infekčních nemocí varují v souvislosti s povodněmi a při likvidaci škod hygienici i lékaři. Zdrojem nákazy může být cokoliv, co bylo v kontaktu s povodňovou vodou.
„Povodňová vlna s sebou nesla všechno, čím se prohnala, takže i fekálie či mrtvá zvířata. Kontaminované může být vybavení zaplavených domácností, včetně nábytku, nádobí nebo hraček, to všechno je potřeba vnímat jako možný zdroj choroboplodných zárodků,“ varuje hygienička Zuzana Babišová.
Hory odpadu po povodních. Skládky nestačí, zaplní i silážní jámy, nasadí drtičku |
I malý škrábanec nebo oděrka přitom mohou být vstupní branou infekce do organismu. Reportérka MF DNES na místě zastihla třeba majitele penzionu Lumik v Jeseníku, jak se s kbelíkem špinavé vody a smetákem v ruce snaží dostat bahno z podlahy, ze zdi, ze všech spár. Sundá si přitom rukavice, bahno má všude, už to neřeší. Otírá si čelo.
Jakmile se bahno vysuší, zvedá se kontaminovaný prach, který teď v Jeseníku i dalších postižených obcích dýchají lidé 24 hodin denně. „Nemá město zametací vůz s kropením? “ ptal se na facebookové stránce Jeseníku Zdeněk Jurčík.
Jak se chránit?Používat ochranné pomůcky: gumové rukavice, holínky, respirátory, brýle. Pravidelně si mýt ruce, sprchovat se, mýt si i hlavu, používat dezinfekci. Pít pouze zdravotně nezávadnou vodu, v případě nejistoty pouze balenou, nejíst žádné zaplavené potraviny. |
„Jsme si vědomi problémů s prašností, kropicí vozy postupně městem projíždí, prosíme o trpělivost,“ zněla odpověď vedení města.
To vše jen dokresluje vážnost situace na vyplaveném severu regionu. V nebezpečí jsou přitom nejen místní, ale i stovky dobrovolníků, vojáků a hasičů, kteří jim pomáhají.
Nákazy si dávají na čas
Odborníci radí se kontaminovaného bahna pokud možno vůbec nedotýkat. Hygienici jsou ve střehu, přestože podle aktuálních dat výrazné změny ve výskytu infekčních onemocnění v souvislosti s povodněmi v kraji zatím nezaznamenali. Vše se však může ve chvilce změnit, nákazy se totiž mohou vyskytnout i s časovým odstupem po záplavách.
„Stále se pohybujeme v možné inkubační době těchto chorob,“ varuje Markéta Koutná, mluvčí Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci (KHS). Například inkubační doba žloutenky typu A se pohybuje od 15 do 50 dní. Nejohroženější jsou přitom děti, staří lidé a chronicky nemocní. „Všechny tyto infekce znamenají další zátěž pro už tak vyčerpaný organismus, proto je důležité dbát na prevenci,“ zdůrazňuje infektolog Pavel Dlouhý.
„Lidé by měli také sledovat svůj zdravotní stav a hlídat i domácí zvířata, zda jsou v pořádku. V případě výskytu dýchacích nebo trávicích potíží, hnisajících oděrek, vyrážky nebo teploty je třeba kontaktovat lékaře a informovat ho o pohybu v zaplavené oblasti,“ zdůrazňuje ředitelka KHS Lenka Pešáková.
Jak to nyní musí být v postižených oblastech s hygienou těžké, vykresluje Jana Burišková z Jeseníku.
„Ještě donedávna nám nešla elektřina, teď už ji pustili, ale zase nejde plyn a nemáme vodu. Se dvěma malými dětmi je to peklo,“ svěřuje se mladá matka.
Uhynuly tisíce slepic a ryb
Krajští hygienici o uplynulém víkendu navštívili postižené oblasti. „Díky spolupráci s hasiči jsme se pomocí jejich techniky dostali do obcí Bělá pod Pradědem, Jeseník, Česká Ves, Písečná, Mikulovice, Supíkovice, Žulová a Vápenná. Se starosty jsme probírali doporučení a základní hygienická pravidla po záplavách zacílená na úklid, snažíme se jim být co nejvíce nápomocni,“ přiblížila Pešáková.
Velká část dotazů se přitom podle ní týkala pitné vody a zjišťování její kvality. Problémem v oblasti jsou také mršiny a hromady zkažených zásob z domácností, jako je rozmrazené maso či prošlé potraviny z lednic a mrazniček po odpojení elektřiny.
Svoz uhynulých zvířat a prošlých potravin zajišťuje asanační ústav, v obcích jsou také přistavené odpadní nádoby, do kterých lze potraviny i s původními obaly vyhazovat.
Krajská veterinární správa (KVS) úzce spolupracuje s asanačním podnikem v obci Žichlínek a bioplynovou stanicí v Rapotíně. Kromě pomoci s likvidací mrtvol v terénu KVS řešila i případy hlášené přes krizové linky.
„U hlášených případů povodňových škod nyní evidujeme 13 tisíc uhynulých nosnic a likvidaci 120 tisíc vajec ve městě Albrechtice, zhruba 20 tisíc nosnic se podařilo zachránit. Dvě stě padesát slepic uhynulo také na Jesenicku, kde jsme řešili i úhyn 1,3 tuny pstruhů. V České Vsi evidujeme znehodnocení 70 tun sena a senáže,“ vypočítal mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.