„Před povodňovou vlnou jsme utekli na půdu. Voda ale i tak vystoupala ještě několik centimetrů nad strop. Hasiči nám v září loňského roku zachránili život. Vytáhli nás přes vikýř,“ svěřuje se Ovísek.
V domě jsou otlučené omítky, vytrhané podlahy, všechny instalace skončily poničené. Vodu měli přitom Ovískovi v domě už podruhé. „Před lety jsme měli na přízemí tak čtvrt metru. Loni to bylo skutečně extrémní,“ porovnává.
Přesto chce ve vesnici zůstat. „Je to náš domov, jsme tam zvyklí. Na jaře se pustíme naplno do oprav,“ je rozhodnutý Ovísek.
Zima je zatím k lidem na Jesenicku, kteří byli sice vyplaveni, ale jejich domy zůstaly stát a statici je posoudili jako opravitelné, poměrně přívětivá. „Nebyly naštěstí žádné velké mrazy. Zatím nikde nic nepraská. Snad tu zimu zvládneme bez problémů,“ doufá Ovísek.
Extrémní povodně 2024 |
Dopad počasí vidí pozitivně i statik Radek Janka. S týmem dalších kolegů posuzoval po povodni na šedesát objektů. Patnáct z nich muselo k zemi. V současnosti ale nemá informace, že by se stav některého z domů, které přežily, výrazně zhoršoval.
„Pořád jsme ale uprostřed zimy a silné mrazy mohou přijít. Daleko horší na statiku takových objektů je ovšem střídání silných mrazů a teplot nad nulou,“ upozorňuje na úskalí oteplení a následného ochlazení z posledních dní.
Mezi základy nikdo nevidí
Podle něj se ale na řadě míst změnilo následkem vodních proudů podloží, což vidí rovněž jako velký problém. „Mezi základy nikdo nevidí. Může trvat ještě měsíce, kdy se to může na stavbách projevit,“ varuje odborník.
Statik upřesňuje, že nejlépe vysychají spodní části domů například v České Vsi, kde je štěrkové podloží. „Je propustné, ve štěrcích se nedrží voda. Horší je to na jílovitých půdách,“ vysvětluje.
Podle něj záleží také na použitých materiálech ke stavbě. „Třeba duté cihly drží více vlhkost než cihly plné. Z dutin se voda dostává poměrně obtížně,“ upozorňuje Janka.
Údaje od lidí, kteří teď nedočkavě čekají na jaro, aby mohli pokračovat v obnově svých obydlí, získávají starostové. „Zatím nemáme žádnou negativní zprávu, že by se s některým sledovaným domem něco dělo,“ informuje třeba starosta České Vsi Petr Mudra (nez.).
Podobně vidí současný stav krajský koordinátor povodňové pomoci, šumperský starosta Miroslav Adámek (ANO).
„Měl jsem setkání se starosty postižených obcí. Nesignalizovali, že by se něco mělo měnit k horšímu. Je ale potřeba vyčkat. Věřím, že domy už přežijí bez dalších škod, byť zima bude ještě dlouhá,“ komentuje.
Statik Radek Janka je rovněž optimista. „Považuji za málo pravděpodobné, že některý dům začne následkem loňské povodně ještě praskat, nicméně vyloučit se to nedá,“ je opatrný odborník.
Domy opravit a vrátit se zpět
Lidé na Jesenicku, kteří tam už o své domy kvůli živlu přišli nebo je nyní mají neobyvatelné, se mohou zajímat o pozemky v bezpečnějších oblastech, které nabízí obcím stát.
Někteří toho chtějí využít. Nicméně jak se vyjádřili pro iDNES.cz starostové některých obcí, řada takovýchto parcel je z různých důvodů nepoužitelných. Například je obtížné je zasíťovat.
Většina těch, kdo mají domy opravitelné, je podle starostů chce zrekonstruovat a zůstat bydlet v povodňové zóně. Lidem postiženým povodní chystají radnice koordinovanou pomoc. „Budeme jednat s Člověkem v tísni a Diakonií, jak postupovat při organizování pomoci,“ nastiňuje starosta České Vsi Mudra.
„Chtěli bychom u nás vytvořit koordinační centrum pomoci, kde lidé dostanou vyčerpávající informace o všech programech, které mohou nyní využít, a pomůžeme jim také s jejich administrací,“ doplnil.
