Zhruba tři sta metrů dlouhá stavba, která je vysoká přibližně pět metrů a více jak metr ční nad cestou vybudovanou na břehu, se při nedávné povodni velmi osvědčila a zachránila část města od velkých škod. Koryto se v září zcela zaplnilo, bez protipovodňové zdi by voda zaplavila čtvrť rodinných domků.
„Byl to souhrn několika opatření, jež našemu městu velmi pomohla. Zeď na břehu Desné v nich hrála klíčovou roli,“ uvedl starosta Šumperka Miroslav Adámek (ANO).
Podle něj pomohla protipovodňová opatření také v nedalekém Rapotíně. „Zachránila ho a hodně pomohla i nám,“ vyzdvihl.
Místostarosta Rapotína Radek Hofer to potvrzuje. „Ve srovnání s rokem 1997 byly u nás díky ochraně koryta Desné škody skutečně minimální. Je to určitě správně, když takové stavby pomáhají nejen v samotné obci, ale i dál,“ poukázal.
Olomouci prospělo i rozšíření koryta Moravy
Podle Povodí Moravy plnila protipovodňová ochrana svou funkci spolehlivě na celkem třiceti místech Olomouckého kraje. „Například v Hranicích, Přerově, Olomouci, Mitrovicích, Moravičanech, Leštině, Lesnici, Postřelmově nebo v Šumperku. Na těchto místech prošla povodňová vlna bez problémů v mezích vymezených prvky ochrany,“ shrnula mluvčí podniku Jana Kučerová.
Olomouc byla s výjimkou místní části Chomoutov díky protipovodňovým opatřením kolem řeky Moravy uchráněna od velkých škod.
„Nejvíc pomohlo rozšíření koryta Moravy v centru v kombinaci se zvýšením hrází, díky čemuž byl významně urychlen odtok vody,“ sdělil šéf povodňové komise Jan Langr. Další velké plus vidí v nyní budovaných přírodě blízkých opatřeních.
„Jde o to, aby se voda za městem mohla rozlít v terénu a neohrozila tak obce za Olomoucí. Jedna etapa bude ukončena v příštím roce, další potom proběhne v následujících letech,“ doplnil Langr.
Na severu ochrana nepomohla, povodeň byla příliš velká
Zatímco na středním toku Moravy nedošlo k zásadním škodám, na horním toku voda pustošila okolí. Podle Povodí Moravy tam překročila povodeň hodnotu pětisetleté vody.
„Byly tak výrazně překročeny návrhové parametry protipovodňových opatření, a to třeba v Hanušovicích nebo Bohdíkově,“ nastínila Kučerová.
Živel hodně zdevastoval právě Hanušovice. „Do budoucna budou muset správci toku řešit otázku nejen velikosti protipovodňových opatření, ale také jejich robustnosti a odolnosti, aby lépe odolávaly extrémním tlakům,“ podotkl starosta Hanušovic Marek Kostka.
Extrémní deště a povodně 2024 |
Hráz nad městem totiž voda protrhla a výsledkem byla ničivá povodňová vlna. „Jde o hodně exponované místo. Kdyby tam byla pevná opěrná zeď, a ne sypaná hráz, byly by škody mnohem menší,“ míní starosta.
Vyzdvihl ale „páteřní“ hráz vedoucí kolem celého města, která přežila. „Nebýt ní, tak ve Sportovní ulici už řada domů nestojí,“ doplnil. Naopak v řadě obcí se ukázala ochrana jako nedostatečná.
„Regulace řeky Bělé měly význam, když voda vystoupala maximálně několik desítek centimetrů nad třetí stupeň povodňové aktivity. Když je to ale o metr až dva, vybudované stěny stačit nemohly,“ řekl technik Obecního úřadu Mikulovice na Jesenicku Petr Dvořák, jenž si dobře vybavuje zničující povodeň z roku 1997.
Podle něj by následně vybudovaná opatření zvládla vodu na tehdejší úrovni. „To, co přišlo letos, bylo mnohem horší. Otázka je, jestli by vůbec bylo možné řeku zregulovat tak, aby před takovou pohromou obec ochránila,“ přemítá.
Podobně to vidí starosta nedaleké České Vsi Petr Mudra. Obec zaznamenala největší škody na Jesenicku, byť protipovodňovou ochranu na řece Bělé vybudovanou po roce 1997 prověřily už několikrát vydatné deště a vysoké průtoky.
„Na stoletou vodu by to možná ve většině obce stačilo, ale na pětisetletou už ne. Totální protipovodňová opatření udělat nejde,“ shrnul.
I podle něj jde také o otázku odolnosti ochran. „Kdyby byla v části obce, kde je škola, betonová zeď místo hutněné zeminy, nebyla by škola poškozena a nebylo zničeno deset domů,“ poukázal.
Byl to extrém, shodují se odborníci
Na Jesenicku spadají toky do působnosti Povodí Odry. Podnik zdůrazňuje, že nedávná povodeň dosáhla nebývalých rozměrů.
„Protipovodňová opatření splnila maximálně možný účel, protože dlouho udržela hlavní proudnici v toku, dlouho odolávala erozní činnosti a ničivému příčnému proudění zejména v obloucích, též odolávala nárazům plovoucích předmětů, zejména stromů, ale i nesených valounů a podobně,“ sdělila mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková.
Podle ní obce získaly čas na evakuaci a nejnutnější záchranné práce. „Údolí Bělé bylo zatíženo extrémními čtyřdenními srážkami, jež se v průměru pohybovaly kolem 400 milimetrů. Objem spadlé vody v údolí Bělé se odhaduje kolem 110 milionů kubíků,“ upozornila.