„My jsme si od začátku demolici přáli, už tu bydlet nechceme. I statik potvrdil, že poté, co řeka Bělá zbořila vedlejší červený dům a sousedovi vzala půlku baráku, jsme na řadě my. Čekat na další zkázu a třást se při každém větším dešti, to nemáme zapotřebí. Chceme pryč,“ říká Pavlína Eliášová, družka Kamila Böhma, který v domě bydlel ještě se svou třiasedmdesátiletou mámou.
Při povodni v 97. byla voda maximálně po okenní parapet, teď sahala až do prvního patra. Kamil Böhm popisuje dramatické chvíle, jak před živlem prchali pryč.
„Řekl jsem synovi, ať mi pomůže a mámu zavede k sousedům přes ulici. Já se pak vrátil, ale už jsem se brodil po pás ve vodě, šlo to nahoru neskutečně rychle. Tak jsme to vzdali a odešli k rodině, kde jsme našli dočasný azyl. Dostávali jsme pak už jen videa, jak se přes náš dům valí rozbouřená řeka a věděli jsme, že je zle,“ vylíčil Böhm.
Byl to obraz zkázy
Když pak spadl červený dům před nimi, všechna suť i trámy jim skončily v baráku. Hned jak voda opadla, vypravili se na místo. „Ani v nejhorším snu jsme si nic podobného neuměli představit. Totální obraz zkázy,“ povzdechla si Eliášová. Hromady nepořádku a trosek všude kolem, bahno, smrad. Studna u baráku úplně zmizela, potrubí bylo potrhané, kotel zaplavený. „Dům měl podemleté základy a na vodou nasáklých zdech se začaly objevovat pukliny. Každým dnem se zvětšovaly a přibývaly nové trhliny. Ten dům byl neobyvatelný,“ uvedla Eliášová.
Zatímco soused dvě charakteristická X – symbol pro demolici – dostal, dům Kamila Böhma nikoliv. „Statik uznal, že je dům neobyvatelný, ale demolice prý není nutná, protože nikoho neohrožuje. Současně ale konstatoval, že dům nemá smysl opravovat ani obývat. Také uvedl, že v podstatě nejsme poté, co spadly dva okolní domy, nijak chráněni a při další velké vodě jsme doslova na raně. Byl to paradox a nechápali jsme vůbec nic,“ zlobí se Eliášová.
Dům nasáklý vodou praská, ale na zbourání není. Nevíme, co bude dál, líčí žena |
„Takže dům zůstane stát a uvidí se, jestli vůbec přežije zimu. Na jaře si ho pak prý zbouráme na své náklady,“ nechápe. Pár dnů poté přišla zpráva, která změnila úplně všechno a pro Kamila Böhma a Pavlínu Eliášovou věci nabraly ten správný směr. „Dneska jsem si byl na úřadě vyzvednout dokument, a víte co? Slavíme. I když je to smutné vítězství,“ komentoval Böhm verdikt statika, ve kterém to přišlo černé na bílém: dům půjde k zemi. Po dlouhých týdnech tak konečně dosáhli toho, co si od počátku přáli.
V dokumentu, který má MF DNES k dispozici, je uvedeno, že objekt sice neohrožuje veřejný prostor a nehrozí jeho bezprostřední zřícení, nicméně statik doporučuje celkovou demolici objektu. „Nevíme, proč najednou taková změna, ale nepátráme po tom. Pro nás je hlavní, že dům jde k zemi, a my za tím vším uděláme tlustou čáru. Jestli dostaneme nějaký pozemek výměnou za ten náš, jak slíbil ministr, tak si na něm postavíme mobilhaus,“ odkazuje Pavlína Eliášová na ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL), který se při své nedávné návštěvě Jesenicka vyjádřil se v tom smyslu, že domy, které jsou v záplavové oblasti a byly několikrát vyplavené, nemá smysl opravovat a že stát pozemky vykoupí nebo vymění za jiné.
Nový život na samotě u lesa
„Začneme nový život, ideálně někde na samotě u lesa, u řeky už rozhodně bydlet nechceme,“ podotýká Böhm.
Když se dnes dívali, jak se jejich domov mění v hromadu sutin, smutek a nostalgie se přece jen dostavily. „Strávil jsem tu 52 let, pro moji mámu je to ještě těžší. Zažila zde povodně v 97. a tehdy ji to hodně zasáhlo, nechtěl jsem, aby něco podobného prožívala znovu. Bohužel se stalo. Ale s tím už nic neudělám,“ přemítá Böhm.
Pokud by se přece jen podařilo naplnit ministerský slib a lidé postižení povodněmi dostali nový pozemek, začít od začátku by jim nevadilo. „Všechno je lepší než tohle. Řeka se při povodních vrátila do svého někdejšího koryta a je jasné, kudy si příště bude drát cestu. Nebudeme čekat na další pohromu,“ říká rezolutně Eliášová.
Stát lidem v záplavové zóně na Jesenicku nabídne směnu pozemků za bezpečnější |
Syn Kamila Böhma založil pár dnů po povodni na Doniu sbírku Hvězda naruby, která měla pomoci při opravách domu a obnově přízemního patra, kde by mohl jeho otec s jeho mámou zase spokojeně žít. „Bohužel pojistné plnění kryje pouze 32 procent ceny majetku a dosud nebyla vyplacena celá částka,“ píše se v představení sbírky.
„Teď se vše vyvinulo tak, že pokud to bude vůbec možné, peníze použijeme na nákup mobilhausu, na nové bydlení,“ uvedla Eliášová. Kde si ho nakonec postaví a jestli to bude ona vysněná samota u lesa, zatím není jasné. Starostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová potvrdila, že se má příští týden sejít se zástupcem ze Státního pozemkového úřadu a mají o případných zajímavých pozemcích pro povodněmi postižené obyvatele jednat.
