Přehled lokalit, kde by někdy mohly nové vodní nádrže vzniknout, má stát uvedený v dokumentu nazvaném dlouze Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základní zásady využití těchto území. Nutno dodat, že nejde o plán výstavby, ale o územní rezervy.

Z aktuálně povodněmi postižených míst se kraje týká lokalita Hanušovice.

„Potenciální objem až 135 milionů metrů krychlových je uvažován jako vodárenský zdroj pro severní a střední Pomoraví s využitím dobré vodnosti toků v oblasti Jeseníků (Morava a Krupá) a může zajistit lokální protipovodňovou ochranu sídel v úseku až po soutok s Moravskou Sázavou a nadlepšování ekologických průtoků na řece Moravě,“ stojí v dokumentu.

I v příštích letech nicméně zůstane situace s přehradou táhnoucí se na mapě směrem na východ k Malé Moravě a na sever ke Starému Městu stejná.

„V minulosti byla zpracována studie, ale s ohledem na rozsah zátopy a počet dotčených obcí i budov další rozpracování neprobíhá,“ uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Vlaské by čekalo zatopení

Právě kvůli zaplavení místní části Vlaské protestovala obec Malá Morava na Šumpersku. Navíc by bylo nutné vést jinudy železniční tratě i silnice.

„Není to jen o stavbě hráze, musela by se přebudovat celá infrastruktura. Měla tam být i elektrárna, studii mám u sebe v kanceláři, řešilo se to několik let dozadu. Jenže na to nikdy nebudou peníze, nevím, jestli to někdy postaví,“ řekl starosta Hanušovic Marek Kostka (nez.). Na řece Moravě dosud žádná přehrada nestojí.

Bečva se dočká obnovy přirozeného koryta, jako první velká řeka v Česku

Na seznamu podepsaném ministry zemědělství a životního prostředí jsou v kraji jako možné vodárenské zdroje i Bělkovice na Olomoucku, Podlesný mlýn mezi Potštátem a Hranicemi, Radkovy na Přerovsku a Šternberk.

„Neprobíhá však zpracování nějakých dalších podkladů nad rámec těch, které jsou uvedeny v generelu. Samozřejmě ve všech případech by tyto nádrže měly pozitivní přínos k posílení vodních zdrojů, zachování dostatečných průtoků ve vodních tocích a také by přispěly k ochraně před povodněmi,“ vyjmenoval mluvčí ministerstva zemědělství.

Skalička zvládne i povodně jako v roce 1997

V kraji jsou tak nyní rozběhnuté přípravy jen pro vodní dílo Skalička na Bečvě. Po letech sporů o jeho podobu, která zahrnovala i přehradu, nyní projektanti pracují na suchém poldru.

V červnu k dalšímu postupu svolalo ministerstvo zemědělství jednání do Skaličky na Přerovsku. Z devíti podvariant boční suché nádrže s manipulovatelným objektem plnily požadovaný protipovodňový účinek tři.

„Rozdíl mezi nimi spočívá v míře, kterou zasahují do evropsky významné lokality Hustopeče – Štěrkáč, detailním umístěním hráze a jejími dalšími parametry,“ zmínilo Povodí Moravy.

Účelem suchého poldru je čistě protipovodňová ochrana. Řeku nepřehradí, ale voda do něj řízeně nateče až při povodni, a sníží tak průtok v korytě Bečvy. Skalička má zvládnout i povodňovou vlnu odpovídající roku 1997 a ochrání přibližně sto tisíc obyvatel. Majetkové vypořádání má být hotové do konce roku 2027.