Nová výstava Muzea umění Olomouc (MUO) nese název Pochováni byli uprostřed chrámu a začíná dnes v Arcidiecézním muzeu Olomouc. K vidění bude po celé léto. Představuje výsledky bádání včetně vizualizace obličejů některých členů vládnoucího rodu.

„Jde o rekonstrukci tváří kněžny Eufemie, kněžny Durancie a jednoho ze synů Oty III. Metodou vícesnímkové fotogrammetrie se podařilo vytvořit digitální modely jejich lebek,“ přiblížil proces výroby geoinformatik Jiří Šindelář ze sdružení Naše historie, které se zabývá i 3D modelací historických objektů.

Tvář stará tisíc let. Podobu sv. Vojtěcha odhadli odborníci podle lebky z pokladu

„Ve spolupráci s brazilským specialistou Cicerem Moraesem, který dal v poslední době podobu svatému Vojtěchovi, jsme doplnili svalstvo a měkké tkáně. Návštěvníci uvidí reálnou podobu těchto osobností,“ podotkl Šindelář

Písemné prameny

Identifikace jednotlivých Přemyslovců se opírá o výsledky různých analýz a jejich kombinaci.

Radiouhlíková data rozdělila ostatky do dvou skupin: první spadá od konce 10. a do starší části 11. století, druhá od 2. čtvrtiny 11. do poloviny 12. století.

Do první skupiny patří ostatky muže a ženy. „Jedinec, kterého jsme označili číslem 3, se dožil 30 až 40 let, což odpovídá Otovi I. Také víme, že ho Eufemie přežila o více než dvacet let. Dožitý věk jedince označeného číslem 6 je více než 60 let, což opět odpovídá písemným pramenům,“ upřesnil archeolog Jan Frolík.

34 fotografií

Analýza DNA prozradila, že další dva byli sourozenci, z toho jedny ostatky patřily dítěti ženského pohlaví. V rodokmenu olomouckých Přemyslovců tomu odpovídá Marie a jeden z dvojice bratrů Břetislav nebo Vladimír.

„U Marie životopisná data neznáme. Naopak velmi dobře odpovídají našemu nálezu poznatky o jejím bratrovi. Sourozenci Břetislav a Vladimír se dožili podle písemných pramenů přibližně 55 let, náš jedinec na základě antropologie 40–50 let,“ přiblížil Frolík.

Třetí ženou ve schráně byla kněžna Durancie, manželka Oty III. Dětleba. „Opět tomu odpovídal věk dožití (40-60 let, podle antropologie 50-60 let) s tím, že naznačuje pozdější datum úmrtí. V pramenech se totiž udávají nedoložená data 1172 nebo 1191,“ doplnil archeolog Frolík.

Dožili se stejného věku

Zbývající dva Přemyslovci byli muži a výzkumníci měli tři možné kandidáty. „Druhý ze sourozenecké dvojice Břetislav nebo Vladimír, jejich otec Ota III. nebo olomoucký biskup Jan III.,“ naznačil Frolík.

„Sourozenecká dvojice Břetislav a Vladimír se dožila téměř stejného věku asi 55 let. Antropologicky by mohl spíše odpovídat jedinec označený číslem 5, jehož věk byl stanoven jako „dospělý“. Jedinec číslo 4 (dožití 35–50 let) by pak dobře odpovídal Otovi III. Dětlebovi, který zemřel ve 38 letech,“ naznačil archeolog.

„Nelze však vyloučit ani ztotožnění s chybějícím sourozencem Břetislavem či Vladimírem. Obdobně je tomu u biskupa Jana III., u něhož kromě úmrtí (1157) neznáme žádná životopisná data. Biskupem byl od roku 1150, což předpokládá dospělý věk, takže odpovídá oběma možnostem,“ uzavřel Frolík.

Ostatky na výstavě nebudou

Samotné ostatky Přemyslovců návštěvníci na výstavě ovšem neuvidí, protože ty budou opět uloženy v prostorách Klášterního Hradiska.

Odborným umělecko-historickým průzkumem prošly i dvě pohřební schrány z roku 1718, kdy bylo přemyslovské mauzoleum v Olomouci naposledy rekonstruováno.

„Leoši Mlčákovi se podařilo určit i autory schrán. Vnější cínovou vytvořil olomoucký cínař Jan Karel Behr (asi 1665–1725), který je například autorem i cínové rakve biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna v olomoucké katedrále. Autorem malířské výzdoby vnitřní schrány je pak brněnský malíř Jan Jiří Etgens (1693–1757),“ poznamenal Tomáš Kasal, tikový mluvčí MUO.

„Obě schrány byly v dobrém stavu. Vykazovaly známky násilného vniknutí – u obou byly vylomeny zámky a barevná vrstva vnitřní malované schrány byla poškozena vlivem vlhkosti. Proto prošla komplexním restaurováním, při němž byly na vnější schráně doplněny ulomené detaily, barevná vrstva na malované schráně byla upevněna a stabilizována. Nejvíce poškozená místa byla doplněna pomocí retuší,“ popsala kurátorka MUO Simona Jemelková.

Výstava v Arcidiecézním muzeu nabídne o prázdninách komentované prohlídky i katalog. „Na léto plánujeme další odborný průzkum, který by měl navázat na zkoumání pohřbů olomouckých Přemyslovců, tentokrát v olomoucké katedrále,“ prozradila Jemelková.

„Závěry bádání budeme prezentovat na výstavě Pochování byli uprostřed chrámu, kde návštěvníci spatří restaurované pohřební schrány i počítačový model obličejů některých členů vládnoucího rodu,“ poznamenal Kasal.

Ostatky olomouckých Přemyslovců objevil v roce 2017 historik umění Leoš Mlčák společně s tehdejším hradiským farářem Přemyslem Hanákem. Mlčák tehdy faráře upozornil na téměř zapomenutý příběh zakladatelů Klášterního Hradiska, údělných olomouckých knížat konce 11. a 12. století, jejichž ostatky měly být druhotně uloženy v sakristii kostela sv. Štěpána.

„Oba muži se společně rozhodli ověřit informaci z archivních záznamů a po otevření zazdívky opravdu objevili skrytou místnost s pohřebními schránami,“ popsal Kasal.