Zase ti bobři. Přerov trápí v další lokalitě, tentokrát kácejí na sídlišti - regiony.impuls.cz

Zase ti bobři. Přerov trápí v další lokalitě, tentokrát kácejí na sídlišti

  18:06
Výskytem bobrů v další oblasti města se musela v uplynulých dnech začít zabývat přerovská radnice. Zvířata se totiž usídlila na mlýnském náhonu Strhanec u panelového sídliště, kde se pustila do své tradiční činnosti, tedy okusování stromů až do jejich pádu. Vzniklé škody si město opět i v tomto případě nechá zaplatit od státu.

Řádění bobrů na přerovském mlýnském náhonu Strhanec už nepřežilo několik stromů. Ostatní má ochránit protiokusové pletivo. | foto: prerov.eu

„Bobři se objevili u workoutového hřiště v Sokolské ulici a v blízkosti Seifertovy ulice. Okamžitě jsme kontaktovali odborníky, s nimiž jsme situaci konzultovali,“ informoval Petr Školoud z přerovského magistrátu.

„Dohodli jsme se, že část stávajících dřevin ponecháme k činnosti zvířat a část odklidíme. Nyní už probíhá instalace protiokusového oplocení, které přijde na 17 tisíc korun,“ dodal.

Výskyt bobrů u sídliště konzultovali úředníci také s pracovníky krajského úřadu. Z jednání podle radnice vyplynulo, že odlov by situaci nevyřešil. Město už má totiž zkušenost z loňského roku, kdy byl v plánu odlov u svrčovských rybníků, jež patří městu a činnost bobrů ohrožovala jejich hráze.

„Žádost o odlov na Svrčově jsme nakonec stáhli, protože by bylo možné odlovit jen několik zvířat a zbytek by tam zůstal, což by rozhodně náš problém neřešilo. A nedá se očekávat, že by u Strhance byl postup jiný,“ popsal vedoucí odboru majetku Alexandr Salaba.

Bobry nezničily ani záplavy. Dva měsíce po velké vodě už jejich hráze opět stojí

Město si proto nechá škody opět zaplatit od státu. „Na začátku jara je budeme rekapitulovat a finanční náhradu chceme uplatňovat na ministerstvu financí. Stejně jsme postupovali vloni i u rybníků na Svrčově, kdy z ministerstva přišla náhrada škody ve výši 63 tisíc korun,“ nastínil náměstek primátora Miloslav Dohnal (Pomáháme městu - ODS).

„Nedá se předpokládat, že by se bobr chtěl sám odstěhovat. Pokud se pohne, tak jedině dál po toku Strhance,“ doplnil.

Bobři byli na přelomu 18. a 19. století v českých zemích vyhubeni. Díky návratovým programům na konci minulého století a důsledné ochraně ale postupně jejich populace dosáhla takové úrovně, že se z přírodních lokalit začali tlačit i do měst, kde působí škody.

Až metr dlouzí a třicet kilogramů vážící hlodavci si budují soustavy kanálů, nor a hrází. Stromy přitom nelikvidují jen k potravě. Nemohou-li si totiž vybudovat noru v podzemí, pokácí strom a jeho kmen použijí jako základ svého obydlí.

Autor: