Příběh výjimečného prostějovského svatého místa se začal psát už v roce 1674, kdy byl do hluboké jámy v dnešní Demelově ulici uložen základní kámen původní barokní synagogy. Jejím hlavním zakladatelem byl rabín Kalev Feivel, jenž také po dostavbě synagogu otevřel slavnostní bohoslužbou.

Podle dochovaných zdrojů se k synagoze váže i legenda o zázraku, podle níž měla v den slavnostního zahájení stavby vypuknout velká bouře.

„Jáma k zapuštění kamene se v mžiku naplnila vodou, zmizela a nemohli ji najít. Po půlhodině ale voda opadla, kámen byl položen a slavnost mohla začít,“ popsala Jana Gáborová ze spolku Hanácký Jeruzalém.

Barokní synagoga sloužila věřícím až do roku 1903, kdy byla stržena a na jejím místě vznikl nový, bohatě zdobený secesní svatostánek. Nová synagoga, prostějovský Templ, byla dokonce třípodlažní. Architektem rohové budovy byl přerovský rodák a architekt Jakob Gartner, který byl autorem i dalších moravských synagog, třeba v Olomouci či Kroměříži.

Inspiraci pro model poskytla diplomová práce

Unikátní budovu synagogy si nyní mohou prohlédnout zájemci díky 3D modelu, jejž u příležitosti trojvýročí vytvořili členové spolku. Autoři, modeláři Jan Lázna a jeho syn Richard, vytvořili zmenšeninu v poměru 1:75 na několika tiskárnách a skládali jej z více kusů. Model zaujme především propracovanými detaily.

„Inspirací k jeho tvorbě byla diplomová práce bývalé studentky Technické univerzity z Vídně Irene Moser. Před několika lety jsme zde představili panelovou výstavu virtuální rekonstrukce synagogy, jež vznikla na základě jejích fotorealistických obrázků obsažených v diplomové práci. Cesta k tisku samotného 3D modelu však byla ještě dlouhá,“ poznamenal předseda spolku Michal Šmucr.

Studentka z Vídně vytvořila virtuální rekonstrukci prostějovské synagogy

V roce 1939 sloužila nová prostějovská synagoga svému účelu naposledy, o rok později byla uzavřena a stalo se z ní skladiště. Během druhé světové války pak stavba přežila i pokus o vypálení, její zkáze zabránilo patrně to, že přímo navazuje na sousední budovu školy.

Nicméně po válce už do jejích prostor věřící znovu nezamířili. Z více než dvanácti set Židů se totiž do Prostějova vrátila jen přibližně stovka, Židovská obec se proto rozhodla nevyužívanou budovu prodat Církvi československé husitské.

Na otevření dorazil i biskup

Svatostánek tak prošel třetí přestavbou. Návrh, jehož výsledkem je prostý Husův sbor v duchu minimalismu, vytvořil olomoucký architekt Hubert Aust. Po přestavbě budova získala nové zdobené vitrážové okno se symbolem kříže a kalicha, zdobený obětní stůl a monumentální plastiku Krista od akademického sochaře Jana Třísky. Kříž ozdobil také malou věž.

„Kostel byl slavnostně otevřen a vysvěcen 11. září 1949 u příležitosti životního jubilea moravského biskupa Bohumíra Cigánka, který se akce také osobně zúčastnil. Zajímavostí byla účast několika tisíců věřících,“ popsal historik prostějovského muzea a kurátor výstavy Filip Gregor.

Ocenil ho císař, pak odkaz architekta synagog z Prostějova ničili nacisté

Ti, kteří by chtěli o historii místa vědět víc a prohlédnout si výstavu, do něj mohou nahlédnout každou neděli dopoledne po bohoslužbě.

„Panely i model budou v prostorách umístěny po celý rok. Po předchozí telefonické domluvě je pro skupiny možné také zajistit prohlídku budovy s odborným výkladem,“ sdělila duchovní Církve československé husitské Ivana Krejčí.