Leckde na Jesenicku je pořád složité dostat se i tři měsíce po katastrofálních povodních přes řeky, které často dělí obce dvě části. Pořád ještě některé lávky pro pěší chybí. Lidé teď často nachodí navíc i kilometr, než se dostanou na druhou stranu řeky.
Jen v okresním městě Jeseník zničily povodně šest lávek pro pěší přes řeku Bělou. Sedmá lávka „U Dalamánku“ sice utrpěla vážné poškození a zůstala z ní pouze mostovka, pracovníci technických služeb ji však během října opravili natolik, že je pro pěší znovu přístupná.
Teď přibyly dvě další. „Na žádost města dále Státní správa hmotných rezerv ve spolupráci s ministerstvem dopravy a armádou zajistila dvě provizorní lávky. Ty byly instalovány v ulicích Nábřežní a Otakara Březiny. Jde o frekventovaná místa. V Nábřežní ulici je škola, takže lávku využívají především školáci,“ uvedl jesenický místostarosta Václav Urban (nez.).
Zapůjčené modulární lávky může Jeseník využívat po dobu dvou až tří let. Město už plánuje výstavbu nových.
Seniorku evakuovali do bezpečí, pak ji ze zbořeného domu strhla voda |
„Ve spolupráci s architektem města teď řešíme budoucí podobu definitivních lávek, které nahradí současná provizoria,“ sdělil místostarosta Urban. „Myslíme na to, aby byly nové lávky nejen bezbariérové, dobře vypadaly, ale také aby byly snadno a rychle demontovatelné v případě hrozících povodní,“ dodal Urban.
Podle něho dojde rovněž na snížení počtu lávek ve městě. „Lávka poblíž nového Rejvízského mostu se už zřejmě nebude nahrazovat, protože po mostě se dá přecházet a lávka byla blízko,“ vysvětlil místostarosta Urban.
Administrativa je zdlouhavá
Dva mosty a dvě lávky přes řeku Bělou spadly v České Vsi, další lávka je v havarijním stavu a dva mosty jsou poškozené a používané pouze pěšími.
„Zhruba měsíc jsme čekali na zprovoznění dvou provizorních mostů a jedné provizorní lávky. Otevřeli jsme je toto pondělí. Všechna administrativa kolem toho je příliš zdlouhavá a bere hodně času. Ty další ještě musí počkat,“ řekl starosta České Vsi Petr Mudra (nez.). Nejvíc mostů a lávek na Jesenicku poničila velká voda ve Vápenné.
„Jde o celkem osmnáct mostů a lávek přes řeku Vidnavku. Škody jsou vyčísleny na 65 milionů korun. Ještě šest mostů musí jít bohužel k zemi. Potrvá roky, než všechny obnovíme,“ popsal starosta Vápenné Leoš Hannig (TOP 09).
Všech 12 konstrukcí přes řeku už je v provozu. „Trvalo to od postavení po schválení provozu i přes měsíc. Nejen byrokracie je náročná. Ke každému mostu je taky potřeba objednat přibližně 12 dopravních značek a tabulek a jejich dodání také nějakou dobu trvá,“ vypočítal.
Starostové si už teď lámou hlavu, co bude za několik let, kdy budou muset provizorní mosty a lávky vracet do skladů státních hmotných rezerv.
„Demontáž a převoz do skladů už bude na naše náklady. Když vezmu v potaz vzdálenost, tak převoz jednoho provizorního mostu může přijít i na statisíce. Těžko si umím představit, že potom zaplatíme celkem miliony korun jenom za vrácení těchto mostů a lávek,“ nastínil.
Podle něho se obce na Jesenicku pokusí tuto praxi změnit. „V tomhle by měl ještě pomoci stát,“ doplnil.
Jména slovanských bohů
Když ženisté vyrazili v září na Moravu, bylo jim jasné, že v tradici pojmenovávání mostů, kterou založili ve Slovinsku, chtějí pokračovat.
„Při pojmenovávání jsme se snažili, aby jména bohů souvisela s místem výstavby. Ve Slovinsku ženisté postavili první most v obci Črna nad Koroškem a pojmenovali ho Radegast po bohu síly a odvahy, který má představovat dobro, bezpečí, dar, pomoc a je ochráncem slovanského rodu. Další most pak postavili v Mežici a pojmenovali ho Vesna, bohyni jara, veselí a nestálosti. V Ljubno nad Savinjí postavili třetí most a dali mu jméno Perun po nejslavnějším slovanském bohu. Jméno nedostal náhodou, šlo o největší a nejdelší most postavený ve Slovinsku,“ uvedl kapitán Tomáš Herka.
První most na Olomoucku ženisté postavili v Bělé pod Pradědem a pojmenovali jej Mokoš po bohyni vody, protože most spojuje obci s vodárnou.
Ve Velké Kraši vyrostl zase Veles, bůh úrody, protože stojí vedle místního sila. Ve Vápenné 1 je Triglav, pán tří světů (nebe, země, podsvětí), protože dal ženistům zabrat. „Podmínky při jeho stavbě byly velmi náročné. Ve Vápenné 6 vznikl Jarila. Most jsme pojmenovali po bohu zemědělství, lidské lásky a plodnosti, protože se stavělo na soukromé zahradě s ovocným sadem pana Baďury, který obětoval část svého pozemku, aby pomohl sousedům,“ popsal Herka.
Lešij, lesní démon a ochránce lesa, byl postaven ve Vápenné, Lesní Čtvrti. Tady šlo o parafrázi s názvem místa. Navíc vojáci stavěli most v noci.
V Nýznerově 1 vyrostl nejprve Svatogor, bůh lesů, stromů a skal. „Vojáci opět vybírali jméno podle místa, kde stavěli. Prostor byl obklopen několika skalisky a lesy a nedaleko byla mufloní obora. Navíc Svatogor byl muflon a manžel Magury, po níž pojmenovali ženisté druhý most v Nýznerově. Most Magura byl pojmenován po bohyni hor, luk a pastvin a královně lesních víl. Jejím zvířetem byla divoká kočka. V místě, kde stojí, se pohybuje velké množství koček a také jde o prostor na kraji hor a lesů. Bohyně má svého manžela Svatogora hned kousek od sebe,“ řekl kapitán.
Ve Velké Kraši stavěli vojáci víckrát. Druhý most v ní pojmenovali Svarog po bohu, který představuje sebevědomí, charisma a hrdost. „Stavba se nachází u fotbalového hřiště. V Lipové-lázních pojmenovali most Kurent po bohu veselí, vína a léčení. To proto, že nedaleko se nachází místní lázně,“ doplnil Herka.
V České Vsi byly postaveny tři mosty. První Diva, druhý Chors a třetí Vodan. „Diva vládne vodám a vodním bytostem a byla manželkou Vodana. Ten byl pánem vod a bohem řek. Menší toky pro něj spravují vodníci a v nedalekém rybníce právě takový vodník na plotě seděl. Chors byla tchyní Vodana a matkou Divy a je možná právě proto vtipně pouze pěší lávkou. Chors byla ale bojovnice velké síly a odvahy, a tedy je i nadějí pro místní obyvatele,“ popsal.
V Jeseníku byly postaveny dva mosty. První Perplut byl pojmenován po bohyni paměti, vývoje a pokroku, protože v sousedství se nachází škola. Druhý most v obci byl pojmenován po jejím bratrovi Usudu, bohu osudu.
V Nových Losinách stojí Lada. Bohyně, jejímž stromem je lípa a miluje tanec. V místě stojí velká lípa a v Jindřichově, jehož jsou Nové Losiny součást, je venkovní taneční parket.
Poslední lávkou je Koliad, pojmenovaná po slovanském bohu zimního slunce a zimního slunovratu, symbolu světla a vítězství dobra nad zlem. Koliad představuje zrození nového slunce na další rok. Lávku ženisté předali starostovi Nových Losin 30. listopadu a poté vyrazili do své domovské posádky v Bechyni.
16. srpna 2023 |