Největší hrozba je po povodních samota, lidé jsou vyčerpaní, říká psycholog

Odborníci v posledních týdnech poskytli pomoc více než šesti stovkám lidí. „Z úvodního monitoringu týmy vytipovaly osoby, které potřebovaly akutní intervenci. Byť monitoring už teď není tak intenzivní, stále přibývají případy, kdy lidé pomoc potřebují. Navíc se již ukazuje, že je někdy potřeba intervence opakovat,“ popsal situaci psycholog a koordinátor krizové intervence z Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje David Dohnal.

„V rámci monitoringu týmy procházejí v podstatě dům od domu, takže počet zachycených případů, kdy lidé potřebují naši pomoc, je díky tomu vyšší, než kdyby si o ni měli sami říci. Často teď poskytujeme intervence například majitelům objektů, které se demolují,“ přiblížil psycholog.

394 fotografií

Podle Dohnala se situace po povodních příliš neliší od jiných krizí. „Stresová reakce je u lidí vždycky stejná nebo velmi podobná. Buď nápor stresu organismus zvládne, nebo ne a pak potřebuje první psychologickou pomoc, kdy člověka stabilizujeme. Pak jsou ale případy, kdy lidé potřebují krizovou intervenci, dlouhodobě přestanou zvládat situaci a potřebují najít zdroje, které jim pomohou ji opanovat. Z hlediska psychiky je zpracování traumatických situací stále stejné, liší se hlavně to, co vidíte kolem sebe,“ popsal.

Ohrožení jsou důchodci a děti

Podle psychologa jsou nejzranitelnější lidé, kteří jsou osamělí, nejčastěji se jedná o důchodce.

„Tam, kde je to možné, snažíme se zapojit a aktivizovat rodiny. Pro ostatní, kteří jsou skutečně sami, se snažíme vymyslet řešení a propojit je s dalšími lidmi. Komunita je lepší než armáda psychologů,“ zmínil.

Další rizikovou skupinou jsou děti, těm nejčastěji pomáhá rodina, ale pracují s nimi i školní psychologové. Způsoby střednědobé a dlouhodobé pomoci se navíc budou ještě rozšiřovat.

„Chystáme s odborem školství jesenického magistrátu programy a spolupracujeme i s Českým institutem pro psychotraumatologii. Plánujeme realizovat programy k tomu, jak zvyšovat odolnost dětí po povodních, spolupracovat budeme i s učiteli,“ předestřel Dohnal.

Koordinátoři hasičského záchranného sboru předávají péči o zasažené spolupracujícím neziskovým organizacím, které mají místní působnost.

„V první fázi po povodni bychom se neobešli bez vydatné pomoci organizací, konkrétně Českého červeného kříže, Charity, Člověka v tísni, Maltézské pomoci, Psychosociální intervenční služby Fakultní nemocnice Olomouc, dobrovolníků z Univerzity Palackého v Olomouci, Darmoděje, Diakonie a Střediska sociální prevence Olomouc, za což jim patří velký dík,“ vyjmenoval Dohnal.

Jejich pracovníci po celou dobu pomáhají přímo v terénu. Zůstanou tam i nadále, další péči mohou lidé v některých případech potřebovat několik měsíců, ale také několik let.

Zkušenosti z tornáda

Například charita již do oblastí po povodních vyslala pracovníky z jižní Moravy, Prostějova, Olomouce a Uherského Brodu. Všichni mají zkušenosti s krizovou intervencí, protože jsou pracovníky sociálních služeb a současně již v minulosti zasahovali u jiných mimořádných událostí, například po tornádu.

V oblasti budou působit minimálně několik týdnů. „Konkrétní informace o potřebnosti pomoci už vyplynuly od hasičského záchranného sboru. Tam, kde o potřebě víme, se již intervenuje. Stručně se jedná o osobní setkání, rozhovor a při něm poskytnutí intervence. Primárně se jedná o psychickou pomoc, jakmile však zjistíme další požadavky, předáváme je charitním pracovníkům,“ informoval mluvčí Arcidiecézní charity Olomouc Marek Navrátil.

S lidmi, kteří potřebují psychologickou pomoc, se setkávají i zástupci Člověka v tísni, kteří na Jesenicku nyní řeší vyplácení finanční podpory. Podle nich na obyvatele doléhá nejistota spojená s náhradou škod, řeší, zda se vůbec vrátí domů a na vlastní stavební pozemky.

„Teď si začínají celou situaci teprve uvědomovat, jsou často vyčerpaní a frustrovaní. Setkáváme se i s tím, že jsou psychologické linky přetížené. Sami psychologickou pomoc neposkytujeme, ale hledáme cesty, jak lidi v zátěžové situaci podpořit. Psychologů je málo, jsou drazí a na Jesenicku nedostupní, proto promýšlíme a připravujeme různé varianty spolupráce nebo subgrantů,“ uvedla metodička a koordinátorka pomoci Jana Odvárková.

Když pomoc nejbližších nestačí

Kdo bude potřebovat návaznou psychologickou pomoc nebo se u něj po povodních rozvinou jiné psychické potíže, se může obrátit i na jednotlivé psychology v soukromých praxích.

Seznam odborníků, kteří jsou aktuálně k dispozici, najdou zájemci například na stránkách České asociace pro psychoterapii.

Jednou z nich je i psycholožka Jana Gatěková z Olomouce. „Zatím mne klienti v souvislosti s povodněmi nekontaktovali, volnou kapacitu pro tyto případy mám a je možné, že lidé tuto pomoc teprve vyhledají. Čas kontaktovat psychologa nastává totiž ve chvíli, kdy podpora nejbližších, například rodiny a známých, nestačí a člověk začne mít pocit, že se stav nezlepšuje. Vnímá třeba, že se u něj stupňují potíže, jako jsou úzkosti nebo jiné stavy. V takový moment je vhodné nečekat a vyhledat odbornou pomoc,“ vysvětlila psycholožka.

Jak dlouho budou lidé pomoc potřebovat, je podle ní individuální. „Jsou klienti, kterým stačí podpora v několika sezeních, kdy mají možnost zpracovat šok a potřebují se dostat do určité rovnováhy, jsou ale i takoví, kteří vyžadují dlouhodobější podporu,“ popsala.