Oprava takzvané Hanácké dálnice spojující Olomouc s Brnem začala u Pustiměře na pomezí Olomouckého a Jihomoravského kraje před pěti týdny. Hned v prvních dnech se do vozovky pustily speciální frézy, materiál z ní pak nákladní auta převezla na druhou stranu dálnice do mobilní betonárny.
Tam byl po vytřídění zpracován a připraven k dalšímu využití. Na dohled od betonárny poté dělníci povrch znovu položili. Celkem se na dálnici využije až padesát tisíc tun z původního povrchu dálnice.
„Tím, že si cementobetonový kryt vyrábíme ve vlastní mobilní betonárně v bezprostřední blízkosti stavby, ušetříme čas a méně zatěžujeme okolní obce dopravou. Jsme schopni využít až devadesát procent recyklovaného materiálu,“ popsal ředitel stavební firmy Mi Roads Zdeněk Ludvík.
Vlastní mobilní a recyklační technologie se podle něj osvědčila například při rozsáhlých opravách dálnice D1. V plánu má firma také její využití při dostavbě D49 mezi Hulínem a Fryštákem, která měla začít na podzim, od minulého týdne ale hrozí její zdržení. Nejvyšší správní soud tam totiž na podnět spolku Děti Země zrušil vydané stavební povolení.
Stavba nyní probíhá nonstop ve dne i v noci
Cementobetonovou vrstvu, v níž se ukrývá beton z původní dálnice, překryje ještě další materiál s jiným složením.
„Svrchní vrstva musí podle pravidel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) obsahovat materiál nový, aby byla zajištěna co možná největší životnost. Konkrétně u této stavby je životnost povrchu třicet let,“ vysvětlil Ludvík.
„Technologicky jsme schopni využít recyklovaný materiál i u svrchní cementobetonové vrstvy, nicméně je nutné předem provést rozbor původního materiálu, což stojí čas navíc, a také zatím nemůžeme garantovat danou životnost,“ dodal.
Při rekonstrukci úseku D46 je využita i mobilní betonárna, kde se zrecykluje až padesát tisíc tun z původního povrchu dálnice.
Na stavbě pracuje přes sto padesát lidí, jen na pokládce cementobetonové vrstvy se jich podílí šedesát. Práci jim usnadňuje stroj, který je za hodinu schopný dokončit asi padesát metrů krytu. Přibližně každých pět metrů navíc do betonu automaticky zapustí spřahovací trny, které zabrání vzniku schodů mezi betonovými deskami.
„Máme před sebou sedm směn ve čtyřiadvacetihodinovém provozu. Pokud nebude pršet, rádi bychom měli do čtvrtka cementobetonový kryt položený,“ nastínil ředitel firmy Mi Roads.
Ranvej může být připravená i do šesti hodin
Opravovaný úsek u Pustiměře slouží kromě automobilové dopravy také jako záložní přistávací plocha pro armádní letectvo. Ve zhruba dvouapůlkilometrovém úseku je proto dálnice širší a na rozdíl od běžné silnice má vybetonovaný i středový pás. Ten zároveň dělníci osadí svodidly, která je možné v případě potřeby operativně odstranit.
Při vyhlášení pohotovosti se dálnice může proměnit na ranvej za dvacet hodin, v případě krajní nouze dokonce do šesti hodin od vyhlášení poplachu.
Opravy se celkově budou týkat sedmi kilometrů ve směru z Vyškova na Olomouc, podle plánů mají skončit v červenci.
„Potom dojde k převedení provozu a předpokládáme konec celé stavby na přelomu září a října tohoto roku,“ přiblížil David Fiala, ředitel Závodu Brno ŘSD.
Původně měla oprava trvat výrazně déle
Po dokončení rozsáhlé modernizace bude dálnice bezpečnější, řidiči ocení například nový nájezd u Vyškova, který byl doposud řešen jako styková křižovatka. Obyvatelům Pustiměře také uleví od dlouhodobě nadměrného hluku nová protihluková stěna. Bude dlouhá přibližně čtyři sta metrů, dělníci s její stavbou mají začít v průběhu července.
Modernizace zmíněných sedmi kilometrů D46 vyjde na 461 milionů korun bez DPH. Projekt je navržený tak, aby byl se sníženou rychlostí vždy průjezdný alespoň jeden pruh dálnice v každém směru.
„Ve výběrovém řízení jsme v soutěži zohledňovali cenu, ale i rychlost provedení prací. Původní časový předpoklad podle projektu stavby byl téměř dvojnásobný. Firma Mi Roads nabídla atraktivní zkrácení harmonogramu, tak, abychom co nejméně komplikovali provoz,“ přiblížil mluvčí ŘSD Jan Rýdl.
„Samozřejmě podstatně levnější a rychlejší varianta by byla, kdybychom dálnici uzavřeli kompletně, ale tím bychom nechali zkolabovat nejen moravský a celkově český, ale určitě i celý středoevropský provoz,“ dodal s poukazem na mezinárodní význam Hanácké dálnice Rýdl.