Problém nejnebezpečnějších úseků? Hustý provoz, chybějící obchvaty, ale hlavně sami lidé. Často šlo o srážky se zvěří, kterým riskantně jedoucí řidiči nedokázali zabránit.

Správci silnice tak zvažují ještě více snížit povolenou rychlost. „To, co tam ráno někteří předvádějí, je kapitola sama pro sebe,“ kritizoval neukázněnost šoférů vedoucí oddělení silničního hospodářství krajského úřadu František Pěruška.

Rizikový je podle něj celý úsek od křižovatky na Štěpánov až do Olomouce. „Jezdí tudy lidé z Uničovska, Litovelska a přinejmenším ve špičkách i ze Šternberska,“ vyjmenoval Pěruška důvody hustého povozu. S ostatními odborníky v minulém týdnu v Olomouci diskutoval o nebezpečných místech na regionální dopravní konferenci.

Upravit rychlost, zrevidovat vodorovné značení

Před zmíněnou křižovatkou je snížená rychlost na 70 kilometrů v hodině i zákaz předjíždění, jelikož někteří předtím riskovali i v křižovatce. „Můžeme upravit rychlost, udělat revizi vodorovného dopravního značení. Jenže ačkoliv se chování v provozu učíme už od školky, za volantem valná většina řidičů má svůj výklad pravidel,“ řekl Pěruška.

Statistika tu za posledních pět let hlásí 27 nehod, z toho dvě těžká zranění. Problémy tu nejčastěji vznikají kvůli srážce se zvěří a rychlé jízdě. „Uvažovat by se dalo o vodorovném značení, protože víme, že řidiči svislé značky vnímají podstatně méně,“ navrhl vedoucí BESIP Tomáš Neřold.

Podle policie by pomohla i značka upozorňující na zvěř. Ta by teoreticky mohla mít v budoucnu výraznější podobu, její prototyp nyní vyvíjí Centrum dopravního výzkumu ve spolupráci s Ředitelstvím silnic a dálnic. Nové značení by se rozsvěcelo v době, kdy nebezpečí srážky se zvěří nastává.

Navigace upozorní na zvěř

O podobné varování se snaží i autoři navigací. „V současné době spolupracujeme s Českou zemědělskou univerzitou na tom, abychom upozorňovali řidiče v navigacích, kdy a kde ke srážkám se zvěří dochází,“ poznamenal datový konzultant a jednatel firmy DataFriends Jan Chalas.

Jinak podle odborníků bezpečnost záleží hlavně na řidičích, jelikož úsek je podle policie přehledný.

Podobně vnímají také silnici na opačné straně Chomoutova směrem k Olomouci, kde se přesto za poslední pětiletku stalo 25 nehod, z toho třináct v uplynulých dvou letech. Intenzita dopravy se tu podle odborníků pohybuje kolem dvanácti tisíc aut denně.

Proti zvěři by mohly zabrat pachové ohradníky nebo odrazky, klíčovou otázkou ale zůstává, jak na řidiče. V Chomoutově je od začátku roku v ostrém provozu úsekové měření.

Čísla z prvních měsíců ukázala, že případů překročení rychlosti v obci ubylo. Jakmile však auta opustí zástavbu, začíná na zhruba kilometr a půl dlouhém úseku nebezpečné předjíždění.

Chybí východní tangenta

„Spěch řidičů souvisí s tím, že chybí východní tangenta Olomouce na Šternberk, kde je dnes silnice první třídy číslo 46 obrovsky vytížená a vznikají tam kolony,“ sdělil vrchní komisař odboru služby dopravní policie krajského ředitelství Marek Sládeček.

K rychlejší jízdě vybízí i kvalita cesty, která je teprve šest let po rekonstrukci. „Po opravě se kvůli předpisům nevyznačila středová čára. S počtem dopravních nehod to ale podle mě nesouvisí,“ dodal policista.

Co do počtu zraněných je z deseti nejrizikovějších míst v Olomouckém kraji na čele úsek silnice první třídy číslo 44 u odbočky na Květín poblíž obce Libivá na Šumpersku.

Jde o spojnici mezi Mohelnicí a čtyřpruhým obchvatem Zvole. Tisíce aut denně tudy většinou projíždí v kolonách, v nichž řidiči ze zkušeností policie nedodržují dostatečné odstupy, nevěnují se řízení, případně pozdě dávají vědět, že se chystají odbočovat.

Z obou stran je rychlost snížená na 70 kilometrů v hodině, navíc se značkou upozorňující na průběh trasy, protože ta kvůli terénu není vidět. Za mokra mají dokonce řidiči přikázanou šedesátku. I tak se tam ve sledovaných pěti letech staly tři desítky nehod s podobným počtem zraněných, přičemž dvě třetiny jen za poslední dva roky.

Nehody hlavně o víkendech

Nejvíce se bourá u odbočky s autobusovou zastávkou, statisticky hlavně o víkendech. V roce 2018 se zde cestou k zásahu po střetu s osobákem převrátilo na střechu hasičské auto, které narazilo do stromu. Jeden člen posádky nepřežil, další byl vážně zraněný.

Takzvaná socioekonomická ztráta, která zahrnuje hmotné škody i náklady léčení, tady od roku 2019 dosáhla částky 61 milionů korun. „Za to už by byly dva kilometry silnice první třídy v nenáročném terénu,“ prohlásil bezpečnostní auditor ze společnosti RSE Project David Pauk.

Přibližně za pět let auta odvede pryč nová silnice navazující na obchvat Zvole. Postavit by šla i dřív, avšak bez plánované nové trasy dálnice D35 na východ Čech by do té doby neměla kam ústit. Ředitel krajské správy Ředitelství silnic a dálnic Martin Smolka nicméně přijal návrh na zlepšení protismykových vlastností silnice.

Úpravy už se v předchozích letech osvědčily. „V minulosti byl velký problém mezi Olomoucí a Samotiškami, kde v aleji vysázené v bezprostřední blízkosti silnice neustále docházelo k nehodám. Problém vyřešilo použití zdrsněného povrchu, který jejich počet diametrálně snížil,“ upozornil Sládeček.