Pracuje jako prodavačka v supermarketu, z platu se snaží uživit sebe a dítě na prvním stupni základní školy. Ráda by se přestěhovala alespoň do bytu 2+1 v novostavbě, na realitním trhu však nedokáže se svými 15 tisíci korunami konkurovat v nájemném skupině studentů, která se snadno složí na vyšší částku.

Matka samoživitelka je podle Jana Mochťáka z Agentury pro sociální začleňování příkladem takzvané pracující chudoby v regionu. Jde o lidi dlouhodobě zaměstnané, jejich mzdy však nestačí nárokům na bydlení.

Výsledky Indexu sociálního vyloučení za rok 2023 potvrdily předběžné informace, že seznam nejzatíženějších měst a obcí v kraji se rozroste. Číslo stouplo z 20 na 26, nově jsou v žebříčku například všechna okresní města.

Příčinou je podle expertů dojezd vysokých cen energií a inflace. Stát zároveň o něco rozšířil výpočty pro nárok dávky, což plošně zvedlo počet žadatelů i příjemců.

„Podstatné ale je, že se nově do dávkového systému dostala skupina lidí, kterou lze označit jako pracující chudoba,“ objasnil Mochťák, vedoucí oddělení regionálního centra východ z Agentury pro sociální začleňování. Ta je expertním nástrojem vlády spadajícím pod ministerstvo pro místní rozvoj.

Sledovaný index sociálního vyloučení se navýšil především u středně velkých obcí. Souvisí to s růstem cen nájemního bydlení.

Růst činží je riziko

Nadále agentura zaznamenává vyšší míru sociálního vyloučení na Šumpersku, Jesenicku, Kojetínsku, Přerovsku, Šternbersku a v jižní části Prostějovska. V kategorii s vyšší mírou rizika jsou nově například i Olomouc a Šumperk.

„Rizikem do budoucna jsou zvyšující se ceny nájemného na soukromém trhu ve větších obcích. Mají za následek zvýšení výplaty dávek na bydlení, potenciál rozvoje bytové lichvy a nárůst cen nájemného s největším dopadem na nižší střední třídu, která je v území nejpočetnější,“ uvádí zpráva agentury k situaci v kraji.

Průměrný index sociálního vyloučení se v regionu zvýšil ze sedmi na osm bodů na třicetibodové škále. Hodnota osm a více znamená, že je potřeba věnovat místu zvýšenou pozornost. Nad dvanáct index hovoří o nejvyšším pásmu zatížení sociálním vyloučením.

„Obecní byty jsou nezbytné. Pokud nebude mít město větší bytový fond a nepůjde nepřímo do konkurence se soukromým trhem, nelze očekávat, že se ceny sníží,“ nastínil Mochťák.

Olomouc podepsala s agenturou memorandum o spolupráci. Od ledna město také zřídilo kontaktní místo pro bydlení, kam se mohou obracet lidé v neuspokojivé bytové situaci. Za půl roku jich toho využilo 200, 170 jich žádá o sociální byt.

Krajské město po pěti letech od března zvedlo ceny nájemného ve svých bytech o 20 procent, v případě bytů pro seniory a bezbariérových bytů o deset procent.

„Ve stejném období narostla výše nájemného v Olomouci v jiných než městských bytech zhruba o čtvrtinu. Město tak i teď zvýšilo cenu nájmu ohleduplněji k nájemníkům než jiní pronajímatelé bytů v regionu,“ porovnala tehdy náměstkyně primátora pro sociální oblast Kateřina Dobrozemská (ProOlomouc a Piráti).

Hanušovice na Šumpersku, které znovu skončily v krajském žebříčku s nejvyšší mírou rizika vůbec, připravily projekt bytových domů H-blok. Nabídne dostupné bydlení seniorům, mladým rodinám i jednotlivcům.

Aktuálně město zakládá bytové družstvo, které bude mít výstavbu bytů i údržbu domů na starosti. Zájemci už se mohou nezávazně hlásit.

„V první etapě postavíme dva bytové domy, kde bude 34 bytů. Do země bychom chtěli kopnout, hned jak vybereme stavební firmu. K nastěhování budou byty nejpozději do dvou let od začátku výstavby,“ uvedl starosta Hanušovic Marek Kostka (nez.).

Mezi výhody bytového družstva na rozdíl od soukromého vlastnictví podle něj patří, že nemusí vytvářet zisky, a proto bude výstavba levnější. Zároveň bude k nastěhování stačit složit čtvrtinu z ceny bytu.

Vklad družstva ve výši deset tisíc korun se družstevníkům po případném vystoupení z družstva vrátí. O půjčku na celou cenu bytu požádá místo lidí družstvo.

„Splátky za pořízení bytu budou součástí nájmu. Až je lidé doplatí, stane se byt jejich majetkem. Pak ho mohou dál užívat nebo třeba prodat,“ dodal Kostka.

Hanušovice patří mezi města, jež v kraji s agenturou spolupracují, konkrétně na rozvoji komunitní práce.

„Naším hlavním partnerem jsou samosprávy. Když nás osloví, společně usilujeme, abychom třeba i za spolupráce neziskovek, úřadu práce a dalších měnili sociální politiku v území a předcházeli riziku, že třeba někdo přijde o střechu nad hlavou, a dokázali řešit existující problémy. Třeba že lidé na ubytovně platí za byt nehorázných 20 tisíc,“ zmínil Mochťák.

Pryč z ubytoven

Jedním z cílů je proto dostat lidi i s dětmi z ubytoven do standardního bydlení. „V tom je klíč rozvoje České republiky, nejen chudoby. Nelze očekávat, že děti žijící na ubytovně v nepřijatelných podmínkách budou mít potřebné výsledky ve škole. Nepočítám skutečnost, že velká část lidí s nižšími příjmy se poměrně často stěhuje. Když dítě během školního roku změní dvakrát třikrát základní školu, je to dlouhodobě neudržitelné,“ dodal Mochťák.

Na některých základních školách nedokončí povinné vzdělání například i pětina žáků v ročníku.

Pozitivně odborníci hodnotí fakt, že v regionu klesá počet osob v exekuci. Významně se snížil každoroční nárůst nových exekucí. Nadále však platí, že pro jistou část osob v exekuci (s vícečetnými exekucemi) jsou pravidla insolvencí nedosažitelná. Postupně se také zvyšuje průměrný věk dlužníků, roste tedy počet seniorů v exekuci.