Třeba Přerov mají už odborníci zmapovaný. Přes tři tisíce lidí ze 42 tisíc obyvatel města se loni potýkalo s alespoň jednou exekucí, zhruba šest stovek jich dokonce mělo přes deset. Dlouhodobě nezaměstnaných, tedy přes půl roku, bylo ke konci prosince zhruba osm set. Povinnou školní docházku nedokončilo šestnáct dětí.
„Přerov v kraji vykazuje dlouhodobě podprůměrná čísla, hodnota 16 na indexu sociálního vyloučení od 0 do 30 je poměrně významná zátěž. Už osmička totiž znamená, že je místu potřeba věnovat zvýšenou pozornost,“ upozornil minulý týden u kulatého stolu svolaného v Přerově k této problematice Martin Šimáček, ředitel Agentury pro sociální začleňování, která funguje jako expertní nástroj vlády.
Přerov se snaží situaci řešit například systémem prostupného bydlení, zavedeným v roce 2014.
„Žadatele o byty motivujeme, dbáme na jejich bezdlužnost. Když platí a splní podmínky na nejnižší úrovni v oblasti sociálních bytů, mohou postoupit do takzvaných dostupných bytů a odtud až do těch tržních. Kvalita nemovitostí se samozřejmě liší,“ přiblížil náměstek primátora Vladimír Lichnovský (ANO), jenž má na starosti i sociální záležitosti.
Zmiňovaný index sociálního vyloučení měří míru znevýhodnění části lidí oproti zbytku společnosti, a to na základě sledovaných oblastí bydlení, vzdělávání, zaměstnanosti a zadluženosti.
Meziroční nárůst vyvolává obavy
Do pandemie covidu se situace zlepšovala, pak přišel obrat. „Na indexu sociálního vyloučení za rok 2022 je v České republice 191 obcí s hodnotou 12 a víc, v roce 2023 to bude přes 230 obcí. Nárůst je poměrně významný také u nejzatíženějších lokalit,“ vypočítal Šimáček.
„Je to navázáno na covid, zdražení energií a agresi Ruska na Ukrajině a s tím související makroproblémy v Česku. A to včetně obrovské inflace znamenající propad reálných mezd zhruba o sedm procent u domácností,“ dodal.
Nepůjčují si na dárky, přesto mají dluhy. Přibývá jich, říká náměstek hejtmana |
Nejzatíženější v Olomouckém kraji jsou Jesenicko, Šumpersko, Šternbersko a Přerovsko. Přibližně 35 tisíc lidí v kraji je v exekuci, převážně ve zmíněných územích. Nejvíce sociálních dávek pobírají lidé na Jesenicku a Přerovsku. V regionu rovněž každoročně nedokončí základní školu téměř 150 dětí.
Ohrožených obcí, na indexu označených osmičkou a výše, bylo předloni 43 ze 402. Jejich rozmístění se do značné míry kryje s takzvanými hospodářsky a sociálně ohroženými územími.
„V kraji tam spadá deset ze třinácti obcí s rozšířenou působností, což se víceméně překrývá s územím bývalých Sudet. Musíme se s tím popasovat,“ upozornil náměstek hejtmana pro sociální věci Ivo Slavotínek (za KDU-ČSL v koalici Spojenci).
„Máme krajskou platformu pro sociální začleňování, zhruba dvakrát ročně se setkáváme, hodnotíme a odnášíme si úkoly. Mezi ty poslední velké patřil dotační titul na podporu dluhového poradenství, který jsme obratem zavedli a vyčlenili na něj tři miliony korun,“ přiblížil.
„Krásný projekt je H-point v Hanušovicích, na nějž posíláme milion ročně, aby se udržel. Má tři pilíře – organizace prostupného zaměstnávání pro dlouhodobě nezaměstnané, práci s dětmi a školní docházku a sociální práci s celými rodinami,“ doplnil Slavotínek.
Starosta: Pro ty, kdo chtějí, je práce dost
Právě Hanušovicím připsal žebříček agentury za předloňský rok nejzávažnější hodnotu 22, následoval Javorník s 20 a Bernartice s Kojetínem, které měly shodně 19.
Z Olomouckého kraje se stává moravský drogový ráj, vede heroin a pervitin |
Podle kojetínského starosty Leoše Ptáčka (nez.) je pro ty, kteří opravdu chtějí, práce dost. Další možnosti přineslo třeba obrovské distribuční centrum společnosti Amazon.
„Situaci to však zásadně nezměnilo. Sám mám stavební firmu a lidi musíme hledat až na Slovensku. Každopádně Kojetín se vyvíjí velmi dynamicky na všech frontách. Výrazně investujeme do infrastruktury a občanské vybavenosti, efektivně pracujeme s dotacemi,“ prohlásil starosta.
Město se také zapojuje do realitních dražeb. „Jakmile se prodává nějaká vybydlená nemovitost, nepustíme ji, i když nás to stojí poměrně dost peněz. Byl tu obchod s chudobou, ale dokázali jsme ho významně přibrzdit,“ tvrdí Ptáček.
Agentura pro sociální začleňování nabízí městům pomoc, aktuálně spolupracuje na Jesenicku, s Hanušovicemi, v Konici a s Moravským Berounem. O podepsání memoranda nyní jedná také Olomouc.
18. listopadu 2018 |