Sokolové letos zahnízdili v Jeseníkách počtyřiadvacáté. „Poprvé tu v novodobé historii vyvedli mladé v roce 2001. Co do počtu mláďat je letošní hnízdění třetí nejúspěšnější,“ poznamenal šéf Správy chráněné krajinné oblasti Jeseníky Petr Šaj.
„U dvou párů hnízdění prokázáno nebylo, ale držely si své teritorium po celou hnízdní dobu,“ doplnil.
Jesenická sokolí populace je poměrně stabilní. „K výkyvům dochází především kvůli počasí a útokům predátorů. Důležité je, že se výrazně nemění počet hnízdících párů. Letos sice během sezony přišly o život čtyři dospělé samice, věříme ale, že tak silná populace se s tímto zásahem do příštího roku vyrovná,“ upozornil Šaj z Agentury ochrany přírody a krajiny ĆR (AOPK ČR).
„Nad jesenickými hřebeny létá dostatek „volných“ ptáků, kteří jsou předpokladem pro vytváření nových hnízdních párů,“ naznačil.
Online fotopasti
Při sledování sokolích hnízd odborníkům pomáhají fotopasti s okamžitým přenosem. „Díky nim jsme letos poprvé zdokumentovali ulovení sokola výrem velkým, jeho kořistí se stala samice sedící na vejcích,“ uvedl Šaj.
Ve dvou dalších případech šlo o ulovení kunou, která je v Jeseníkách nejčastějším predátorem. „A jedna samice pravděpodobně uhynula po souboji s jinou sokolicí,“ přiblížil ornitolog Tomáš Pospíšil, spolupracovník AOPK ČR.
„Sokolové jsou v době hnízdění velmi citliví na rušení. Na dvou místech, kde se obvykle pohybuje více lidí, jsme letos instalovali informační tabule. Děkujeme návštěvníkům, kteří pokyny respektovali a přispěli tak k úspěšnému vyvedení mláďat,“ poděkoval Šaj.
Sokol stěhovavý je velký zhruba jako vrána a dožívá se až dvaceti let. „Živí se převážně ptáky do velikosti holuba, které loví za letu. Při útoku přitáhne křídla k tělu a střemhlavým letem v podstatě padá na kořist,“ popsal Šaj.
Sokol stěhovavý si své hnízdo nestaví. „Nejčastěji obsadí skalní výklenek či staré krkavčí hnízdo na skále,“ dodal.
Pokud jsou sokolové během hnízdění rušeni, mnohdy své hnízdo opustí. „Mláďata zůstávají na hnízdě zhruba sedm týdnů. Sokolové, kteří se u nás vyskytují v zimě, často přilétají až ze Skandinávie. Ti, kteří u nás hnízdí, se část zimy potulují v jižní Evropě,“ vysvětlil Šaj.
Ve druhé polovině minulého století počty sokolů drasticky poklesly, především kvůli nadměrnému používání pesticidů a dalších chemikálií v zemědělství. Postupně se do země díky důsledné ochraně vracejí a v České republice hnízdí každoročně více než stovka párů.
25. května 2016 |