Podle obžaloby Pokoš prostřednictvím své společnosti RITO Money mezi lety 2012 a 2017 nabízel lidem v tíživé situaci řešení dluhů. Spočívat mělo v prodeji jejich nemovitosti. Získané peníze firma následně přislíbila využít na umoření původního závazku formou takzvaného zpětného leasingu.
Klienti se tak měli nejen zbavit původního dluhu, ale navíc mohli dle uzavřených smluv v nemovitostech dál bydlet a postupně je od investorů vykupovat zpět. Smluvní dokumenty, které muž sám vytvářel, pak klienti podle zjištění vyšetřovatelů pod vlivem tíživé situace sami ochotně podepisovali.
„Obžalovaný využíval toho, že se poškození v problematice neorientují, zamlčoval před nimi důležité skutečnosti a předkládal jim k podpisu různé doklady a smlouvy,“ popsal státní zástupce Jan Beránek.
Mezi klienty společnosti RITO Money patřili hlavně lidé s exekucemi. Ve většině případů si proto ještě před prodejem nemovitosti museli její majitelé, tedy dlužníci, půjčit peníze na sanaci ohrožujícího dluhu. Půjčku poskytl oproti zástavě nemovitosti investor, kterého sehnal Pokoš.
„Už z této půjčky často došlo k odčerpání peněz ve prospěch obžalovaného,“ zmínil Beránek.
Následně měl Pokoš zajistit i formální kupující pro nemovitosti. Na tyto lidi byly sjednávány hypoteční úvěry a kupní smlouvy. Výsledkem bylo, že se zmíněné osoby staly vlastníky nemovitostí. Z úvěrů se poté nejen zaplatila kupní cena a s ní i dlužená částka, ale i další případné dluhy. V některých případech dlužníci ještě dostali vyplacenou část zbývajících peněz.
Z tisíců lidí vymámil deset milionů. Většinu vracet nemusí, dostal podmínku |
„Vždy ale byla významná část prostředků většinou prostřednictvím účtů třetích osob odčerpána ve prospěch obžalovaného,“ podotkl žalobce a dodal, že peníze následně příjemci vybírali v hotovosti a předávali je obžalovanému.
Lidé mi naopak dluží, tvrdí obžalovaný
Pokoš, který si před začátkem jednání natáčel přítomné novináře, u soudu uvedl, že s obžalobou zásadně nesouhlasí a cítí se být nevinen.
„Rozumím tomu, co bylo čteno. Je tam spousta sporných věcí, je nutné říct, že naopak někteří z těch lidí dokonce dluží peníze společnosti RITO Money,“ řekl muž, který potvrdil, že byl jednatelem zmíněné firmy.
Dále popřel, že by on či kdokoli z jeho společnosti lidi v nouzi záměrně vyhledávali.
Důvěřivec roky půjčoval ženě s exekucemi. Milion utratila za kabelky i wellness |
„Nabízeli jsme službu prostřednictvím inzerce, obraceli se na nás lidi, kteří měli exekuci na nemovitosti. Doba před deseti lety byla jiná, než je dnes. Měli jsme investory, kteří poskytovali nebankovní úvěry. Brali jsme to jako pomoc lidem,“ popsal obžalovaný a popřel, že by peníze firma využívala jinak než ve prospěch klientů.
„Pokud šly na účet společnosti peníze nad rámec uzavřených smluv, tak se jednalo o peníze určené na daně za prodej nebo převod nemovitosti, aby nevznikaly dluhy na těchto poplatcích, a taky peníze jako rezerva, když klienti neplatili splátky,“ uvedl Pokoš. Ten už byl za jiný finanční podvod v minulosti odsouzen, a je proto v podmínce. Nyní mu hrozí až deset let vězení.
Soudní jednání bude pokračovat v následujících dnech dokazováním. Soud také plánuje předvolat a vyslechnout přes sto padesát svědků z řad poškozených či jejich pozůstalých. Vzhledem k dlouhému vyšetřování totiž už zhruba desítka aktérů kauzy zemřela.
Projednání případu podle předsedy soudního senátu Vladimíra Najdekra znesnadňuje právě velký počet podvedených. Jednotlivým osobám či rodinám muž podle policie způsobil škodu v řádu statisíců korun, v některých případech škoda přesáhla i milion a půl.
Jak měl fungovat systém splácení dluhů společnosti RITO Money (modelový příklad)Pan A měl nemovitost a na ní váznoucí dluh 400 tisíc korun. Uzavřel s obžalovaným a společností RITO smlouvu o poradenské činnosti, jejímž obsahem bylo zařídit pro pana A půjčku na vyplacení jeho dluhů a následně prodej jeho nemovitosti zpětným leasingem. Byla mu zařízena smlouva o zápůjčce na částku 950 tisíc korun. Půjčil mu první investor, pan B. Navýšení oproti původnímu dluhu jsou odměny, úroky, někdy také peníze navíc, které zůstávaly na účtu firmy. Pan A nedostal nic navíc, jen mu byl zaplacen dluh u věřitele, tedy původních 400 tisíc korun. Nový dluh 950 tisíc korun byl zastaven na jeho nemovitosti. Byl mu nalezen kupující, pan C, jemuž společnost RITO pomohla získat úvěr u hypoteční banky za 2,4 milionu korun. Následně pan C podepisuje kupní smlouvu s panem A. Distribuce kupní ceny z úvěru je stanovena tak, že například 950 tisíc korun dostane pan B, 450 tisíc korun dostane pan A, 200 tisíc korun dostane tipař, který dovedl pana A obžalovanému. Kromě toho je 80 tisíc korun zasláno na účet společnosti RITO na pokrytí daně, zbývající část 720 tisíc korun je odesláno na cizí účet, například osoby napojené na obžalovaného. (zdroj: Krajské státní zastupitelství v Ostravě – pobočka Olomouc) |