Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) začalo vyměňovat povrch Chválkovické ulice v délce přes tři kilometry. Směr z Olomouce na Šternberk je ode dneška pro auta zavřený a polovina ze zhruba 17 tisíc vozidel, která tudy denně projedou, bude muset až do listopadu využívat jednosměrnou objízdnou trasu přes Bystrovany, Droždín, Samotišky a Tovéř.
Chválkovická vede v Olomouci po silnici první třídy číslo 46 a právě východní tangenta má být její přeložkou. Plánovaná je od křížení s dálnicí D35 v městské části Holice s pokračováním až do křižovatky u Týnečku na hranici města.
Propojovat nadregionální silnice skrze obytné čtvrti je podle ŘSD zcela nevhodné. „Nadměrné intenzity převážně tranzitní dopravy přinášejí značnou hlukovou a emisní zátěž. Tato nepříznivá situace se bez zbudování východní tangenty bude i nadále zhoršovat,“ uvádí leták ke stavbě.
Chválkovická ulice se bude opravovat
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Ten také stanovuje jako termín uvedení do provozu rok 2030, přičemž vydané územního rozhodnutí a stavební povolení chce mít státní podnik k třímiliardové stavbě v roce 2027.
Olma: Máme povinnost vrt chránit
Zatím se však přípravy příliš nehýbou. Stavba naráží na ochranné pásmo vodního zdroje mlékárny Olma, přesněji na podmínku, že v lokalitě nelze stavět jiná než vodohospodářská zařízení. V území je tak de facto stavební uzávěra.
„Aktuálně stále platí opatření obecné povahy vydané odborem životního prostředí olomouckého magistrátu, které znemožňuje stavbu silnice I/46 alias východní tangenty. Věříme, že tuto patovou situaci se podaří odblokovat, proto připravujeme pokračování projektových podkladů a průzkumných prací,“ shrnul za ŘSD mluvčí Miroslav Mazal.
Proti potřebě odvést intenzivní dopravu z města stojí veřejný zájem ochrany vody. Olma připomíná, že jako současný uživatel vodního zdroje má primární povinnost ho chránit. Jde o podzemní vrt ze 70. let minulého století a expertizy za něj dosud nenašly odpovídající náhradu, upozorňuje firma.
„Společnost Olma považuje za nutné ubezpečit veřejnost o tom, že si neklade za cíl blokaci výstavby východní tangenty a že si uvědomuje naléhavost řešení dopravní obslužnosti v této části města,“ uvedl podnik ve vyjádření na svém webu.
„V situaci, kdy však není vodnímu zdroji poskytnuta ochrana v rozsahu, v jakém je právními předpisy garantována, se cítí být povinna hájit zákonem akcentovanou ochranu podzemních vod, tak úzce spjatou s další existencí společnosti v regionu a jejím postavením na trhu coby významného zpracovatele mléka a mléčných výrobků a především zaměstnavatele,“ vysvětluje firma.
Olomoucký magistrát se proto začátkem roku obrátil s prosbou o radu na ministerstvo životního prostředí. Resort na jaře odpověděl, že nadřízeným správním orgánem města je v hierarchii státní správy krajský úřad, poslal nicméně obecný právní názor. V něm doporučil zrušit nutnost souhlasu uživatele vodního pásma se stavbami.
Vodoprávní úřad tedy podnikl kroky k odstranění stavební uzávěry a ochranné pásmo vodních zdrojů otevřel.
„Proces není u konce, v dané záležitosti aktuálně probíhá správní řízení. Do doby jeho ukončení se k problematice nemůžeme vyjadřovat,“ uvedla mluvčí Olomouce Jana Doleželová.
„Celá věc úprav podmínek ochranného pásma Olma může podléhat dalším přezkumným procesům. Zatím se nedá říct, jak to dopadne,“ doplnil náměstek primátora Tomáš Pejpek (ProOlomouc a Piráti).
„Tlak na obchvat potrvá“
Silničářům zatím příliš nepomohlo ani získání kladného stanoviska EIA hodnotícího dopady na životní prostředí v listopadu 2022. V jiných případech přitom takový závěr většinou odstartuje investiční přípravu staveb.
Krátce po získání EIA vystoupil na jednání olomouckého zastupitelstva ředitel krajské správy ŘSD Martin Smolka. Zmínil, že územím ochranných pásem prvního a druhého stupně prochází v Česku čtyři tisíce kilometrů silnic a cest, z toho sto kilometrů dálnic a 400 kilometrů silnic prvních tříd.
„Vedení silnic přes území ochranných pásem je na území České republiky běžné, nepředstavuje významná rizika,“ řekl tehdy.
Potravinářská společnost ujišťuje, že je pro hledání oboustranně akceptovatelného řešení. Nesmí však ohrozit vodní zdroj.
„Jakékoliv zamýšlené zásahy, ať už zmenšení rozsahu ochranných pásem, změny ochranných podmínek, případně kompletní asanace vodního zdroje tak, jak obsahuje technická studie k EIA, představují výrazný nevratný zásah. Právě proto by se k němu mělo přistoupit s velkou obezřetností a o poměřování dvou veřejných zájmů by se měla vést otevřená odborná veřejná diskuse,“ uvedla Olma.
Pejpek podotkl, že soukromých společností je v území víc, což situaci neulehčuje. „Tlak na postavení obchvatu nicméně potrvá, jeho potřeba je veliká. Jsem optimista a věřím, že vše dopadne pro Olomouc dobře. Bude to ale vyžadovat ještě dost práce, aby se podařilo zprůchodnění projektu,“ dodal.
Město se podle něho snaží doplňovat objektivní informace o hydrogeologických poměrech v území jako podklad pro řešení. Po průzkumu dostupnosti vodních zdrojů v okolí Olomouce má následovat model, který popíše bilance a možnosti využití spodní vody v oblasti.