Několik úderů pěstí bez varování a předchozího konfliktu vedlo nakonec ve Šternberku k zostření hlídek městské policie v centru. Lidé zároveň začali sdílet další podobné zkušenosti s urážkami, krádežemi, fyzickým násilím a zároveň tlačit na radnici, ať zjedná pořádek.
„Situace se zhoršuje v posledních dvou třech letech. Děti dospívají, roste agrese,“ řekl šternberský starosta Stanislav Orság (ODS).
Město proto rovněž rozšiřuje kamerový systém, jedním z nových míst je koupaliště, kde to podle strážníků pomohlo. V červnu také zastupitelstvo zpřísnilo protialkoholní vyhlášku, když rozšířilo zóny, v nichž se nesmí veřejně popíjet.
Radnice chce též nabrat nové lidi k městské policii, nicméně uchazeči mají problém splnit testy nebo záhy odcházejí ke státním složkám, kde mají lepší podmínky.
„Momentálně máme otevřená výběrová řízení na čtyři strážníky a usilujeme o navýšení počtu asistentů prevence kriminality,“ uvedl velitel Městské policie Šternberk a radní Libor Šamšula (nez.).
Problematické jsou ve městě tři domy, dva mladistvé výtržníky mezitím soud po společné snaze radnice, policie, strážníků a odboru sociálních věcí poslal na jaře do vyšetřovací vazby a výchovného ústavu.
Městům chybí nástroj bezdoplatkových zón
Opakovaně se v posledním roce také ve velkém setkali zástupci neziskových organizací, škol, policií, úředníků i krajský koordinátor pro národnostní menšiny.
„Dohodli jsme se s neziskovými organizacemi na nových programech pro děti a mládež ze sociálně slabého prostředí, zejména z romských rodin, jimiž chceme naplnit jejich volný čas. Našli jsme osobu, jež umí působit mezi romskými dětmi a mládeží a která také připravuje různé aktivity,“ sdělil Orság, jenž se problémem podle svých slov zabývá posledních deset let a v současnosti denně.
Dívka zbila vrstevnici. Ve Šternberku roste agresivita lidí z vyloučených lokalit |
Město začalo spolupracovat s Komunitním centrem společnosti Sdružení Romů na Moravě i organizací Podané ruce. Příští týden mají do Šternberka přijet romské organizace z Prahy a Brna a zkusit situaci urovnat.
Moc dalších možností samospráva nemá, jak ostatně zaznívalo i na středeční veřejné besedě, kterou radnice uspořádala k otázkám bezpečnosti. Účastníky to však nepřesvědčilo.
„Debata nemá výsledky. Je potřeba režim, legislativa je slabá. Chci, aby se téma projednávalo ve Sněmovně,“ reagoval na konci více než dvouhodinového setkání otec napadené dívky a sklidil potlesk.
Šternberk patří mezi města, kde pocítili zrušení bezdoplatkových zón před třemi lety. Ty umožňovaly od roku 2017 nevyplácet doplatky na bydlení novým obyvatelům určité lokality nebo konkrétních budov, kde docházelo ke zvýšenému výskytu sociálně nežádoucích jevů.
Problémy s částí Romů řeší aktuálně i v Litovli
Problémy se totiž objevují v soukromých nemovitostech a radnice jejich vzniku nemají jak zabránit. Nově to zažívá například Litovel.
„Poslední měsíce máme problémy v centru s Romy, nastěhovaly se tam nové rodiny. Nerespektují dopravní značení, silniční zákon, projíždějí se po pěší zóně, parkují v protisměru ve své ulici. Ruší pořádek, neplatí pokuty ani poplatky za odpady. Stížnosti už jsou permanentní,“ shrnul starosta Viktor Kohout (nez.).
„Majitel nemovitosti v Litovli nežije. Jednali jsme s ním, je vstřícný, ale tím to končí. Pobírá 23 tisíc korun za bytovou jednotku a je spokojený,“ dodal Kohout s tím, že výkup nemovitostí by nebyl řešení. Jednak požadoval vlastník přemrštěnou částku, navíc by město pro budovu nemělo využití. Touto cestou šel v minulosti třeba Šternberk nebo Přerov, kde se radnice obávaly vzniku ubytoven.
Spory romských rodin v Přerově pokračují, muž v podmínce hrozil i nožem |
V Litovli měli v úterý podobné jednání jako ve Šternberku, jen bez veřejnosti. Zatím podle Kohouta hledá úřad řešení vlastními silami.
„Máme nápady, ale vím, že jsou polovičaté. Chceme se proto s dalšími městy domluvit a vyprovokovat jednání na vyšší úrovni, aby nám stát dal pravomoci. Před dvanácti lety nám sebral vyplácení sociálních dávek a předal to úřadům práce. Jediný prostředek je tak městská policie, která může opakovaně dávat pokuty, ale ty jdou často do koše,“ podotkl.
Lidé problémy nehlásí i kvůli strachu ze msty
Dění sleduje i Uničov, kde po událostech ve Šternberku dostali strážníci za úkol víc hlídat kritická místa. Ve městě je navíc kvůli velké průmyslové zóně mnoho agenturních pracovníků, které město rovněž vidí jako rizikový faktor.
„Společný postup více měst by měl větší váhu. Legislativní změna by se mohla týkat také strážníků. Nároky na ně jsou velké, ale ohodnocení práce není adekvátní, například vzhledem k výsluhám, které má státní policie,“ upozornil starosta Uničova Radek Vincour (ODS).
Orság už je v kontaktu s několika ministerstvy a Úřadem vlády, následovat má společné setkání. Tématem mohou být podmínky vyplácení sociálních dávek, přísnější tresty či alternativy bezdoplatkových zón.
Radnice i policie též vyzývají, aby lidé využívali linky 156 nebo 158. Na besedě ve Šternberku ovšem zazněl i případ, kdy oznámení na policii skončilo pro dotyčného pomstou v podobě rozbitých oken.
„Zkuste případ oznámit skrytě nebo se nechat vyslechnout pod skrytou identitou,“ doporučil Dalibor Horský z policejního prezidia, jenž má na starosti menšiny.