Starosta Staré Červené Vody Miroslav Frencl (Nezávislí – Stará Červená Voda) uvedl, že v současnosti jednání o projektu se společností Vidnavský kaolin nepokračují.
„V zastupitelstvu jsme se shodli, že proti dříve schválené změně územního plánu učiníme potřebné kroky, protože se obáváme dopadů těžby v oblasti. Navíc těžební poplatky ve statisících se nám jako náhrada za způsobené problémy zdá málo,“ odůvodnil Frencl.
Změnu územního plánu ve prospěch projektu před lety schválila i nedaleká Vidnava, byť na jejím katastru se těžit nemá. Bude se přes ni však dopravovat kaolin. I tam ale začala veřejnost později protestovat.
Loni na podzim ve městečku uspořádali referendum, ve kterém se lidé měli vyjádřit, zda si přejí dobývání kaolinu obnovit, či nikoli. Referendum dopadlo jednoznačně: proti těžbě. Byť více než polovina voličů k urnám nepřišla, je hlasování platné.
Přes nesouhlas a protesty lidí i samospráv společnost Vidnavský kaolin pokračuje v práci na projektu.
„Postoj Staré Červené Vody spolu s výsledky referenda ve Vidnavě může samozřejmě ovlivnit realizaci projektu z hlediska času, avšak společnost v přípravě dál pokračuje,“ potvrdila mluvčí společnosti Vidnavský kaolin Lenka Čílová.
Vliv na přírodu
Podle Svazu měst a obcí je změna územního plánu v kompetenci zastupitelstva.
„Je ale potřeba brát v úvahu, že společnost už v souladu s platným územním plánem podnikla řadu kroků. V obdobných případech se stává, že dojde na žalobu o ušlý zisk,“ upozornila mluvčí Svazu měst a obcí Alexandra Kocková.
Co je kaolinHornina skládající se z minerálu kaolinitu a křemenných zrn. Má široké využití v průmyslu, vyrábí se z něj porcelán, používá se při výrobě papíru, využívá se jako součást barev nebo k výrobě žáruvzdorných cihel, uplatnění má i v gumárenství. |
Projekt už má souhlasné stanovisko ministerstva životního prostředí, tzv. EIA. V posudku je uvedeno, že nemá nepříznivé dopady na životní prostředí.
„Společnost již získala i další potřebná povolení od příslušných institucí a úřadů, které už zapracovaly nutné změny územního plánu, jejichž zpracování naše společnost spolufinancovala,“ připomněla mluvčí Vidnavského kaolinu.
Bývalého starostu Staré Červené Vody Jana Macečka (Nezávislí – Stará Červená Voda), který před časem z funkce odstoupil, postoj současného vedení obce překvapil.
„Těžko se mi to komentuje, tehdy jsem nezaznamenal, že by měli s obnovou těžby občané a zastupitelé problém. Proto byla taky změna územního plánu v roce 2021 bez potíží schválena,“ vzpomněl Maceček.
Společnost Vidnavský kaolin podle Čílové aktuálně projednává například možnost obnovení železnice a rekonstrukci železniční vlečky z areálu „šamotárny“ ve Velké Kraši se Správou železnic.
„Tato vylepšení infrastruktury jsou klíčová pro efektivní transport surovin a podporují vizi udržitelného a efektivního provozu,“ vysvětlila Čílová.
Společnost také připravuje technologie a procesy pro zpracování vytěženého materiálu a jeho třídění.
„Všechny kroky jsou prováděny v souladu s podnikatelským záměrem a v návaznosti na jednání s potenciálními odběrateli z průmyslové sféry. Technologie jsou navrženy tak, aby splňovaly nejvyšší standardy efektivity a šetrnosti k životnímu prostředí,“ ubezpečila Čílová.
Podle ní už skončily i vrty a laboratorní analýzy. Aktuálně experti dokončují zprávu, která stanoví bilanční hodnoty zásob v ložisku. Z dřívějších průzkumů vyplývá, že je velmi významné v evropském měřítku a kaolinu je dostatek. S těžbou se počítá na 20 let. Ročně by se mělo na Vidnavsku vytěžit 460 tisíc tun suroviny.
Majiteli významné části pozemků potřebných pro tento projekt jsou Lesy České republiky a Biskupství ostravsko-opavské. „V návaznosti na výsledek EIA jsme dávali souhlas s dopravníkem, který má procházet i po pozemcích Lesů ČR. S těžbou nemáme problém, neboť různé suroviny se po řádném schvalovacím procesu běžně na našich pozemcích dobývají,“ sdělil mluvčí státního podniku Přemysl Šrámek.
„Sami nevyvíjíme v tomto směru žádnou aktivitu. Po místním referendu a vydání EIA jsme od společnosti Vidnavský kaolin neobdrželi žádné upřesňující dokumenty ani pozvání k dalším jednáním s touto společností,“ řekl mluvčí biskupství Ondřej Elbel.
Těžba a zpracování kaolinu na Vidnavsku má dlouhou historii. První zmínka o těžbě je už z roku 1786. V 60. letech 19. století vznikla v blízké Velké Kraši továrna na výrobu šamotu.
Těžba v ložiscích na Vidnavsku pokračovala až do 70. let minulého století, kdy ji stát zastavil, odborníci podnikli průzkumné vrty a analýzy hodnotící zásoby kaolinu. V šamotárně se v té době zpracovával kaolin dovezený odjinud. V 80. letech byla těžba obnovena, ale na počátku 90. let byla znovu zastavena. Teď se vyjednává .
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz